Kolo od vozu
| Kolo od vozu | |
|---|---|
_(weic2211a).jpeg) Kompozitní snímek Kola od vozu z Webbova dalekohledu | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | čočková galaxie |
| Objevitel | Fritz Zwicky |
| Datum objevu | 1941 |
| Rektascenze | 00h 37m 41,1s |
| Deklinace | -33° 42' 59" |
| Souhvězdí | Sochař (lat. Sculptor) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 15,2 |
| Úhlová velikost | 1,1' × 0,9' |
| Vzdálenost | 500 000 000 ly |
| Rudý posuv | 0,031 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 150 000 ly |
| Označení v katalozích | |
| IRAS | IRAS 00352-3359 a IRAS F00352-3359 |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 2248 |
| Jiná označení | MCG-06-02-022a, PGC 2248 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Galaxie Kolo od vozu (známá také jako Zwickyho elipsa) je čočková galaxie v souhvězdí Sochaře, vzdálená 500 miliónů světelných let. V jejím prstenci o průměru 150 000 světelných let se nachází mnoho oblastí s překotným zrodem hvězd (světle modré oblasti v prstenci na snímku).
Kolo od vozu byla původně spirální galaxie, podobná galaxii Mléčná dráha. Svůj prstencový tvar získala po srážce s menší galaxií. Tato srážka způsobila rázovou vlnu, která se od středu šíří rychlostí 100 km s−1 a která způsobila lavinovitý vznik hvězd v prstenci. Z původních spirál zbyly jen (na snímku viditelné) „loukotě“. Při srážce byla také vyvržena část této galaxie, která je na snímku viditelná jako menší modrá galaxie vpravo.
Pozůstatkem srážky je galaktický most, pozorovaný na vodíkové čáře 21 cm, který spojuje tuto galaxii s jejím narušitelem, vzdáleným 250 000 světelných let.[1]
Reference
- ↑ APOD: February 24, 1997 - The Trail of the Intruder. apod.nasa.gov [online]. [cit. 2020-02-06]. Dostupné online.
Literatura
- KLEZCEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 215.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolo od vozu na Wikimedia Commons - Galaxie Kolo od vozu na serveru Astro.cz
- Snímek a schéma galaktického mostu
Média použitá na této stránce
This image of the Cartwheel and its companion galaxies is a composite from Webb's Near-Infrared Camera (NIRCam) and Mid-Infrared Instrument (MIRI), which reveals details that are difficult to see in the individual images alone. This galaxy formed as the result of a high-speed collision that occurred about 400 million years ago. The Cartwheel is composed of two rings, a bright inner ring and a colourful outer ring. Both rings expand outward from the centre of the collision like shockwaves. However, despite the impact, much of the character of the large, spiral galaxy that existed before the collision remains, including its rotating arms. This leads to the "spokes" that inspired the name of the Cartwheel Galaxy, which are the bright red streaks seen between the inner and outer rings. These brilliant red hues, located not only throughout the Cartwheel, but also the companion spiral galaxy at the top left, are caused by glowing, hydrocarbon-rich dust. In this near- and mid-infrared composite image, MIRI data are coloured red while NIRCam data are coloured blue, orange, and yellow. Amidst the red swirls of dust, there are many individual blue dots, which represent individual stars or pockets of star formation. NIRCam also defines the difference between the older star populations and dense dust in the core and the younger star populations outside of it. Webb's observations capture Cartwheel in a very transitory stage. The form that the Cartwheel Galaxy will eventually take, given these two competing forces, is still a mystery. However, this snapshot provides perspective on what happened to the galaxy in the past and what it will do in the future.<a href="https://esawebb.org/about/instruments/nircam-niriss/">NIRCam</a> was built by a team at the University of Arizona and Lockheed Martin's Advanced Technology Center.<a href="https://esawebb.org/about/instruments/miri/">MIRI</a> was contributed by ESA and NASA, with the instrument designed and built by a consortium of nationally funded European Institutes (the MIRI European Consortium) in partnership with JPL and the University of Arizona.