Koloběžka první
Koloběžka první | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 70 minut |
Žánry | pohádka, hudební, komedie |
Námět | Jan Werich |
Scénář | Helena Sýkorová |
Režie | Ludvík Ráža |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Dagmar Patrasová Jan Čenský Zdena Hadrbolcová Jitka Molavcová Vladimír Hlavatý … více na Wikidatech |
Produkce | Mirka Nováková |
Hudba | Jaroslav Uhlíř |
Kamera | Věra Štinglová |
Kostýmy | Jarmila Konečná |
Střih | Ondřej Pechar |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 30. prosince 1984 |
Distribuce | Československá televize Česká televize |
Koloběžka první na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koloběžka první je česká televizní filmová pohádka žánru hudební komedie z roku 1984 režiséra Ludvíka Ráži, jejíž literární předlohou se stala pohádka Jana Wericha Královna Koloběžka první, která je součástí sbírky Fimfárum.[1] Hrají Jan Čenský, Dagmar Patrasová, Zdena Hadrbolcová, Jitka Molavcová a další. Moudrý a laskavý humor, který charakterizuje herectví Jana Wericha, je typický i pro jeho psanou tvorbu. Je to příběh o chytré vesnické dívce Zdeničce, která nejenže vynalezne koloběžku, ale pro svůj důvtip se nakonec stane i královnou.
Obsazení
Dagmar Patrasová | Zdenička |
Jan Čenský | král Jan |
Zdena Hadrbolcová | králova tetička |
Jitka Molavcová | rytířka z Trychtýřovic |
Vladimír Hlavatý | komorník Josef |
Petr Kostka | rybář, otec Zdeničky |
Milena Dvorská | rybářka, matka Zdeničky |
Ladislav Trojan | mlynář |
Lubomír Lipský | soudní rada |
Filip Menzel | kluk Kotrba |
Pavel Zedníček | Matěj Kotrba |
Václav Sloup | koňský handlíř |
Petr Skarke | stráž |
Synopse
Král Jan se moc nemá k ženění. Uhání ho rytířka z Trychtýřovic, která ráda žužlá cukrlata. Chytrý král, který má rád různé vtípky a hádanky, ale nemůže najít pro sebe stejně chytrou ženu.
Jednoho dne soudí ve sporu mlynáře a rybáře. Vyjde najevo, že rybářovi radí jeho inteligentní dcerka Zdenička. Král si ji pozve na zámek, musí však splnit jeho úkoly: má přijet-nepřijet, být ustrojená-neustrojená, obutá-neobutá, učesaná-neučesaná a má mu přivézt dar-nedar. Zdenička vše zvládne hravě. Ze zámku vypudí i rytířku, což král jen kvituje. Král Jan nabídne Zdeničce sňatek, ale pod podmínkou, že se mu nebude plést do vladařských záležitostí.
Král v dalším sporu rozhodne špatně a handlíři Kotrbovi poradí Zdenička, jak ho převézt. Ale Kotrba neudrží jazyk za zuby a prozradí ji. Králova ješitnost zaúřaduje a vladař vykáže svou snoubenku Zdeničku ze zámku. Dovolí jí však odnést si to, co je jí nejmilejší. A tak si Zdenička nechá odnést krále zamotaného v koberci na rybárnu.
A byla svatba na koloběžkách...
Tvůrci
Námět | Jan Werich (pohádka Chytrá horákyně) |
Scénář | Helena Sýkorová |
Režie | Ludvík Ráža |
Hlavní kameraman | Věra Štinglová |
Dramaturg | Jiří Chalupa |
Vedoucí výroby | Mirka Nováková |
Hudba | Jaroslav Uhlíř |
Hudební režie | Pavel Nikl |
Texty písní | Zdeněk Svěrák |
Choreografie | Josef Koníček |
Výtvarník dekorací | František Skřípek |
Výtvarnice kostýmů | Jarmila Konečná |
Střih | Ondřej Pechar |
Střih záznamu | Jiří Kohout a Helena Hovorková |
Zvuk | Václav Nosek a Petr Šimák |
Masky | Petr Hovorka a Nevena Thielová |
Kameramani | Petr Prima, Petr Polák a Jaroslav Šenfelder |
Asistent režie | Petr Burian |
Pomocná režie | Helena Heribanová |
Citáty
- „Napadla mě během dneška, kolo, kolo, koloběžka. Ta by stála za pokus, polojízda, poloklus.“
- „Jakýsi nezdvořilý opeřenec vnikl do mé hrací škatule a ona teď bez ustání vrká.“ (do flašinetu rytířky pronikl holub)
- „Račte to jeho žížaložroutstvu vyřídit, slečno!“ (znechucená rytířka kvapně opouští zámek poté, co jí Zdenička nakuká, že s králem pojídají žížaly)
Reference
Externí odkazy
- Koloběžka první v Česko-Slovenské filmové databázi
- Koloběžka první ve Filmové databázi
- Koloběžka první na Kinoboxu
- Koloběžka první na stránkách České televize
- Koloběžka první v Internet Movie Database (anglicky)
- Koloběžka první, Filmová místa
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“