Koloidní zlato

Koloidní zlato

Koloidní zlato vzniká disperzí částic zlata v demineralizované vodě. Zlato je v podobě nanočástic rozloženo v různých koncentracích roztoku (tzv. koloidní roztok). Velikost částic se pohybuje od 0,13 do cca 120 nanometrů. Koloidní zlato je bezbarvé, bez chuti a zápachu. Při vyšší koncentraci a s vyšší velikostí částic v roztoku může získat lehce nafialovělý odstín.

Stejně jako u koloidního stříbra není koloidní zlato státními úřady ČR povolené pro vnitřní užití. Může být pouze součástí pleťové kosmetiky.[1]

Výroba koloidního zlata

Koloidní zlato se vyrábí obdobně jako koloidní stříbroelektrolýzou. Do kapaliny se ponoří dvě elektrody z ryzího zlata. Následně na ně působí pulzy střídavého proudu o určitém napětí a dalších specifických fyzikálních hodnotách. Nejčastěji se při jeho výrobě využívá demineralizovaná voda.

Dalším možným způsobem výroby nanočástic zlata je redukce solí Au a rozklad organokovových sloučenin. Samotný proces lze rozdělit na dva kroky, nukleace a následující nárůst. K nukleaci dochází díky redukční reakci a kolizi mezi ionty, atomy a klastry. Požadované velikosti a tvary jsou získávány v závislosti na chemické koncentraci, sufraktantu, pH, teplotě atd.[2]

Historie

Koloidní roztok zlata a jeho užívání má dlouhou historii. Souvisí se vznikem ájurvédské medicíny v Indii zhruba 5 000 let před naším letopočtem. Ájurvédská medicína používá tisíce léků připravených většinou z různých bylin a koření, mezi nimi i jedenáct léků, které obsahují zlato.[3]

Oficiální použití zlata se datuje už v roce 1850, kdy se používalo jako lék proti alkoholovému návyku v USA. V 19. století se zlato používalo hlavně k léčení nervových poruch jako deprese, epilepsie a migrény a impotence. Koloidní zlato sloužilo jako nenávykové antidepresivum. Dále od roku 1935 bylo používáno u neoperovatelné rakoviny.

Skladování

Roztok je potřeba chránit před přímým světlem, musí být v neprůsvitné nádobě. Roztok by se také měl uchovávat při stabilní teplotě.

Účinky

Koloidní zlato má svou roli i v kosmetickém průmyslu. Je to účinné pleťové tonikum, čistí a regeneruje pleť.

Využití částic zlata v medicíně

Částice zlata jsou pro své jedinečné fyzické, chemické a biologické vlastnosti hojně využívány v biomedicíně. Díky nanotechnologiím se staly její nedílnou součástí a slouží zejména pro diagnostiku, léčbu a přenos léčivých látek do organismu.

Koloidní zlato pozitivně působí jak na fyzické tak psychické zdraví člověka.

  • Léčí specifické kloubní obtíže jako je dna, revma, artritida, pokud jsou způsobeny krystalky kyseliny močové v kloubním pouzdru[4][5][6]
  • Pomáhá při léčbě rakoviny – prostřednictvím molekulárního snímání, molekulární diagnostiky a cílené terapie. Nanočástice zlata je možné přesně zacílit a zavést do tkáně. Jakmile do ní tyto částice o velikosti 50 – 100 nm jednou proniknou, nemohou být nijak snadno vyloučeny. Velkou výhodou používání nanočástic zlata při léčbě tumorů je její neinvazivnost. Na rozdíl od ozařování neničí i ostatní živé buňky v těle.[7][8]

Nanozlato může také přispět k léčení nádorů použitím fototermální terapie. Díky molekulárním próbám na povrchu nanočástic lze zajistit, že se budou selektivně vázat na nádorové buňky. Díky následnému ozáření laserem dojde k fototermálnímu efektu, který způsobí destrukci nádorových buněk.[9][10][11][12][13]

Nanočástice zlata jsou také používána pro doručování léčiv do míst určení. Jejich výhodou je vysoká stabilita a možnost selektivně ovlivňovat intracelulární uvolňování přenášených léčiv a také možnost přepravovat nejen malé molekulární léky, ale i velké biomolekuly.[14]

vlevo koloidní zlato 14 mg/L, vpravo 40 mg/L

Barva

Barva koloidního zlata je závislá na typu výroby, koncentraci a velikosti částic. Čím vyšší je koncentrace a větší částice – tím tmavší. U nízkých dávek monodisperzních zlatých nanočástic odráží povrchový plazmon (efekt způsobený dopadem fotonů na povrch kovové nanočástice) světle fialové a modré tóny, zatímco u vyšší koncentrace zlatých nanočástic reflektuje červenou barvu.[15] Při čisté elektrolýze vznikne tekutina čirá nebo slabě červeně zabarvená. Při redukci solí zase světle až temně červená.

Odkazy

Reference

  1. [1]
  2. NGUYEN D.T., KIM K.S., KIM K.S. Controlled synthesis and biomolecular probe application of gold nanoparticles. [s.l.]: [s.n.], 2011. , s. 207-227
  3. MAHDIHASSAN, S. The tradition of alchemy in India. [s.l.]: [s.n.], 1981. , s. 23-33
  4. Empire Rheumatism Council. Trial of Gold in Rheumatoid Arthritis. [s.l.]: [s.n.], 1960. , s. 95
  5. FORESTIER, J. Gold Treatmen in Rheumatoid Arthritis. [s.l.]: [s.n.], 1935. , s. 472
  6. ABRAHAM A KOL, Guy E. The Effect of Colloidal Metallic Gold on Cognitive Functions: A Pilot study" rigorously evaluated study in Frontier Perspectives. [s.l.]: [s.n.], 1998. 
  7. PANYALA, NAGENDER REDDY. Gold and nano-gold in medicine: overview, toxicology and perspectives.. S. 75–91. Journal of Applied Biomedicine (De Gruyter Open) [online]. 2009 [cit. 2015-07-08]. Roč. 7, čís. 2, s. 75–91. Dostupné online. ISSN 1214021X. 
  8. TAN, GAMZE, MEHMET ALI ONUR, AND NECDET SAĞLAM. Utilization Of Gold Nanostructures In Biomedical Applications.. S. 607–621. Turkish Journal Of Biology [online]. 2012 [cit. 2015-07-08]. Roč. 36, čís. 6, s. 607–621. Dostupné online. 
  9. WANG S. A KOL. Photothermal effects of supramolecularly assembled gold nanoparticles for the targeted treatment of cancer cells. [s.l.]: [s.n.], 2010. , s. 3777-3781
  10. OCHSNER, Deward H. Some Newer Developments in the Non-Operative Treatment of Cancer. [s.l.]: [s.n.], 1924. 
  11. OCHSNER, Deward H. Further Observations in the Use of Colloidal Gold in Inoperable Cancer. [s.l.]: [s.n.], 1926. 
  12. OCHSNER, Deward H. The Use of Colloidal Gold in Inoperable Cancer. [s.l.]: [s.n.], 1927. 
  13. OCHSNER, Deward H. Colloidal Gold in Inoperable Cancer" article in Clinical Medicine and Surgery. [s.l.]: [s.n.], 1935. 
  14. GHOSH P., HANG G., DE M., KIM CH.K., ROTELLO V.M. Gold nanoparticles in delivery applications. [s.l.]: [s.n.], 2008. , s. 1307–1315
  15. Archivovaná kopie. www.sigmaaldrich.com [online]. [cit. 2015-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-09. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Goldkolloidlösung.png
Autor: Wolfgang Kühn Verleimnix, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Kolloidale Goldlösung
Koloidní zlato.PNG
Autor: Ivan Kříž, Licence: CC BY-SA 4.0
vlevo koloidní zlato 14 mg/L, vpravo 40 mg/L