Kolomyja

Kolomyja Коломия
Kolomyjská radnice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°31′50″ s. š., 25°2′25″ v. d.
Nadmořská výška	300 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Ivanofrankivská
Rajón	Kolomyjský
Kolomyja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	41 km²
Počet obyvatel	60 821 (2022)
Hustota zalidnění	1482 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (přes 95 %), Rusové, Poláci
Náboženské složení	převážně Ukrajinská řeckokatolická církev
Správa
Starosta	Bogdan Stanislavskyj
Vznik	13. století
Oficiální web	www.ko.if.ua
Telefonní předvolba	+380 3433
PSČ	77212
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolomyja (ukrajinsky Коломия; polsky Kołomyja; rusky Коломыя; německy Kolomea; rumunsky Colomeea, česky také Kolomej) je historické město ležící v Haliči na západě Ukrajiny. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky Prut. Je střediskem Kolomyjského rajónu a samostatným městským rajónem. Kolomyja je třetím největším městem Ivanofrankivské oblasti: v roce 2022 zde žilo přes 60 000 obyvatel.^[1]

Archeologicky zdokumentované osídlení ze 6. až 8. století svědčí o slovanské kultuře, jejíž příslušníci patřili k zapadnímu území státního útvaru Kyjevské Rusi, ustavené v 11. století. Město bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1200 haličským knížetem Kolomanem, po němž bylo pojmenováno. Od 14. století pak byla oblast součástí Polska, resp Polsko-litevské unie.

Mezi lety 1772–1918 město s celou Haličí náleželo k Rakouskému císařství. Během 19. století Kolomyja díky obchodu a železničnímu spojení na trati (Lvov – Černovice, 1866) rychle vyrostla: okolo roku 1900 měla přes 30 000 obyvatel. Tradičně zde koexistovaly tři silné náboženské konfese: katolická, pravoslavná a početná židovská komunita. Žid Jakob Dukatenzähler byl jednou z prvních, ne-li vůbec první obětí první světové války.^[2] V letech 1918–1939 náležela Kolomyja k Polské republice. Od září 1939 okupovala město Rudá armáda a od srpna 1941 německý Wehrmacht. V březnu 1942 bylo zřízeno ghetto pro 18 000 Židů z města a okolí, kteří zde tvořili polovinu obyvatelstva. O rok později bylo uzavřeno a přes 16 000 Židů bylo odvezeno na smrt do vyhlazovacího tábora v Bełżci. Kolomyja je známa jako centrum huculské kultury a přirozené středisko historického regionu Pokutí. Od názvu města je odvozen i název tradičního ukrajinského písňového útvaru a tance – kolomyjky. V posledních desetiletích se také obracela pozornost ke kultuře a osudu kolomyjských Židů. Kolomyja uzavřela přátelství s jihopolským městem Nysa, kam bylo po 2. světové válce repatriováno mnoho kolomyjských Poláků.

Po 24. únoru 2022 začalo město být ostřelováno ruskými raketami a obyvatelé prchali do exilu. ^[3]

Kolomyja leží přibližně na půli cesty mezi Ivano-Frankivskem a Černovicemi. Prochází tudy hlavní silnice a železnice spojující Lvov a Černovice. Z hlavní tratě odbočují velmi pomalé lokálky směrem na Deljatyn (a dále na Rachiv v Zakarpatí) a na Stefanešty (- Ternopil). Existuje také přímé spojení s Kyjevem. Je zde zastoupen textilní a slévarenský průmysl. V okolí se nacházejí také ropné vrty.

• Katedrála sv. Ignáce z Loyoly, římskokatolický cihlový chrám z konce 19. století, architekt Dyonisij Kšičkovskyj; ulice Ivana Franka
• Katedrála Proměnění Páně, řeckokatolický chrám v novobarokním stylu; vystavěn v letech 1998-2012, od svého dostavení katedrální chrám místní eparchie
• Kostel Zvěstování Panny Marie - dřevěný hřbitovní chrám, nejstarší kostel ve městě (1587), používán byl střídavě pravoslavnou a řeckokatolickou církví, ta jej má od roku 2018 v užívání
• Novogotická budova radnice s věží z roku 1877, centrum s historickými domy a administrativními budovami, například:
• bývalý klášter se školou sester voršilek, čtyřtraktová cihlová budova z 19. století
• Střední škola Kazimíra Jagellonského
• Muzeum huculského lidového umění (Musej narodnoho mystectva Huculščyny ta Pokutya imeni J. Kobrynskoho)
• Muzeum malby kraslic (Muzej pysanskoho rospysu) - proslulá sbírka, bývá počítána k tzv. sedmi divům Ukrajiny, prospekt V. Čornovola 43b.
• Vlastivědné muzeum "Prosvita", soukromá sbírka regionálních uměleckých a historických předmětů, včetně mincí, 3 přeplněné sály v domě učitele Romana Javorského

• Eparchie Kolomyja

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolomyja na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Portál Kolomyja.org