Kolonáda Maxima Gorkého

Kolonáda Maxima Gorkého
	neobarokní litinová kolonáda
Základní informace
Sloh	novobaroko
Architekti	Miksch a Niedzielský
Výstavba	1889
Poloha
Adresa	Mariánské Lázně, sady Václava Skalníka, Mariánské Lázně, Česko
Ulice	Goethovo náměstí
Souřadnice	49°58′38,33″ s. š., 12°42′23,72″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	29745/4-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolonáda Maxima Gorkého nebo také Hlavní lázeňská kolonáda (Německy: Kreuzbrunnen-Kolonnade, tj. Kolonáda Křížového pramene) je jednou z hlavních dominant Mariánských Lázní. Se svojí délkou 180 metrů je nejdelší lázeňskou kolonádou v České republice.^[1] Její výstavbu nařídil opat kláštera v Teplé.

Historie

Tato neobarokní litinová stavba vystavěná v letech 1888–1889 podle projektu architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského byla odlita v železárnách Blansko a smontována na místě původní uzavřené lázeňské promenády.^[2] Unikátní litinová konstrukce přežila i válečné období. Hlavně za druhé světové války hrozilo její rozmontování a užití na výrobu zbraní.^[3] Nešťastné období ale přečkala v celkem dobrém stavu. V poválečném období ale neprošla stavba žádnou rekonstrukcí. V roce 1951, kdy se Mariánské Lázně vrátily k návštěvě Maxima Gorkého (1923–1924) a vzpomenuly tohoto hosta uprostřed sezóny, dostala kolonáda název Kolonáda Maxima Gorkého.^[4] První rekonstrukce se však konstrukce kolonády dočkala až v roce 1976, kdy byla odsouhlasena tehdejším MěNV. V roce 1981 byl otevřen prostor kolonády se zrestaurovaným kazetovým stropem a nástropními freskami na téma „Touha člověka létat“ od akademického malíře Josefa Vyleťala z roku 1979. Autorem bronzových reliéfů na stěnách je Antonín Kuchař. Rekonstrukce byla ukončena a kolonáda slavnostně otevřena roku 1986.

Kolonáda spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu, jejíž součástí je i slavná Zpívající fontána.

Dne 8. února 2010 vláda České republiky schválila návrh Ministerstva kultury ČR o zařazení Kolonády Maxima Gorkého spolu s dalšími 37 památkami ČR na seznam národních kulturních památek. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR.^[5]

Fotogalerie

Kolonáda Maxima Gorkého, 2021
Interiér kolonády
Interiér kolonády
Interiér kolonády
Nástropní freska kolonády
Pohlednice kolonády z roku 1900

Reference

↑ KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Historické objekty, s. 78.
↑ ČELADÍN, Jindřich. Blanenská litina zdobila lázeňské kolonády. Blanenský deník [online]. 2011-09-05 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
↑ Kolonáda v Mariánských Láznách [online]. Atlas památek [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-24.
↑ Zaniklý Gorkého památník i deska [online]. HAMELIKA [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
↑ Hlavní kolonáda Mariánské Lázně [online]. GreatSpas.eu [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolonáda Maxima Gorkého na Wikimedia Commons

[1] KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Historické objekty, s. 78.

[2] ČELADÍN, Jindřich. Blanenská litina zdobila lázeňské kolonády. Blanenský deník [online]. 2011-09-05 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.

[3] Kolonáda v Mariánských Láznách [online]. Atlas památek [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-24.

[4] Zaniklý Gorkého památník i deska [online]. HAMELIKA [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.

[5] Hlavní kolonáda Mariánské Lázně [online]. GreatSpas.eu [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály