Kolonáda v Luhačovicích
| Luhačovická kolonáda | |
|---|---|
 Velká kolonáda | |
| Základní informace | |
| Sloh | moderní architektura |
| Architekt | Oskar Poříska |
| Výstavba | 1947–1952 |
| Poloha | |
| Adresa | Luhačovice,  Česko |
| Ulice | Lázeňské náměstí |
| Souřadnice | 49°6′24,57″ s. š., 17°45′45,28″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 101626 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolonáda nacházející se v lázeňském městě Luhačovice ve Zlínském kraji pochází z 40. let 20. století. Jedná se o podlouhlou modernistickou kolonádu, skládající se ze tří částí. Hlavním bodem je hala Vincentka, vysoký otevřený prostor s proskleným stropem a průčelím, který doplňují dvě řady sloupů z umělého mramoru. Nalevo od této haly stojí malá Malá kolonáda, napravo Velká kolonáda s bývalým pramenem Amandka.[1]
Jde o českou kulturní památku, za kterou byla prohlášena v roce 2005;[2] ročně ji navštíví přibližně milion lidí.[3]
Naproti kolonádě se nachází Společenský dům z roku 1935 od architekta Františka Roitha, Jurkovičův dům z roku 1902 a kousek opodál stojí také Smetanův dům od Emila Králíka.[1]
Historie
Budova byla navržena brněnským architektem Oskarem Pořískou ve stylu modernismu, vítězný návrh vzešel z architektonické soutěže. Zadání bylo scelit centrální část lázní lineárně řazeným souborem staveb. Realizace proběhla v letech 1947 až 1951.[2] Jde o jednu z posledních staveb v duchu moderní architektury v první polovině 20. století – v roce 1948 totiž v Československu nastal převrat a následně byl v architektuře prosazován socialistický realismus.[1]
Rekonstrukce
V listopadu 2019 byla dokončena velká rekonstrukce kolonády. Ta stavbě v zanedbaném stavu navrátila původní podobu, odstranila časem naakumulované nánosy (např. vizuální smog). Rekonstrukce probíhala pod vedením architektky Mirky Chmelařové z projekční společnosti S-projekt plus. Kde nebyla možná obnova původních prvků, došlo k výrobě nákladných replik. Byla vyrobena například replika keramické mozaiky podlahy celé kolonády, jenž má přibližně 1600 metrů čtverečních. Vznikly zde nové kavárny, které mají jednotný vizuální styl.[1]
Rekonstrukce stála 115 milionů korun a byla z většiny placena z fondů Evropské unie.[4]
Popis
Kolonáda je dlouhá 126 metrů, šířka je 9,8 m, výška 4,2 m. Hala Vincentka má délku 26 metrů, šířku 15 m, výšku 8 m.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Rozzáření modernistického šperku. Lázeňská kolonáda v Luhačovicích prošla příkladnou rekonstrukcí. Earch.cz [online]. 2020-10-19 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b kolonáda - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce lázeňské kolonády a haly Vincentka. Lázně Luhačovice, a.s. [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Kolonáda v Luhačovicích nově září barvami, obnova stála přes sto milionů. iDNES.cz [online]. 2019-12-04 [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolonáda na Wikimedia Commons - Oficiální stránky lázní Luhačovice
- Článek o zrekonstruované kolonádě na webu Earch.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Luhačovice - lázeňská kolonáda