Koloničové z Kologradu

Koloničové z Kologradu
Země	Chorvatské království Chorvatské království, Štýrské vévodství Štýrské vévodství, Habsburská monarchie Habsburská monarchie, Uhersko Uhersko
Rok založení	13. století
Vymření po meči	1862
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koloničové z Kologradu (chorvatsky Kolonići/Kollonić, maďarsky Kollonics, německy Kollonitz nebo Kolonitsch von Kollograd. Existují ještě další podoby Kollonich, Kollonits, apod.) je chorvatský šlechtický rod, který se později také rozvětvil do Rakouska a Uherska. Jméno rodu je odvozeno od obce Kolunić v dnešní Bosně a Hercegovině, přibližne 20 km od chorvatské hranice.

Rod Koloničů von Kollograd vlastnil léna již ve 13. století. Po nucené migraci kvůli tureckým nájezdům se rodina přestěhovala nejprve do Štýrska a v 15. století dále do vnitřního Rakouska.

Jako první nositel rodového jména je uváděn Tomáš Kolonić, který žil ve 14. století a Baltazar Adam Krčelić jej zmiňuje ve svém pojednání Notitia de Regnis Dalmatiae, Croatiae jako Thomas de Kológrad, dictus Kolloniche, jenž pobýval v Chorvatsku za vlády Štěpána Dabiši Bosenského. Jako první z rodu přijal příjmení Kollonich a poté Kollonitz, ostatní členové rodu v minulosti užívalo pouze jméno Kollograd. Příjmení Kollonitz patřilo korutanskému rodu, příbuzného s rodem Ollogradů, jehož příjmení přijali po jejich vymření.

Hlavní linie rodu má počátek kolem roku 1400 v osobě Mikuláše Koloniće z Kollogradu (Nicolaus Kollonics von Kollograd), pravděpodobně syna Tomáše, ženatého s Marií Kružićovou z Lupoglavy. Jeho vnuk Jiří († 1509) nechal postavit zámek Schleinitz. Seyfried (Siegfried) von Kollonitz († 17. listopadu 1555), syn Jiřího a jeho druhý sňatek s Barborou z Rottalu, byl doktorem utroque iure a vyznamenal se v roce 1529 během prvního obléhání Vídně. Byl pochválen císařem Karlem V. a následně se stal prvním komorníkem a tento úřad zastával také za císaře Ferdinanda I., celkem po 40 let a předsedal Dolnorakouskému zemskému sněmu. Byl ženatý s Johannou z Orschonu.

Za panování Rudolfa II. byl 1. září 1588 rod Koloničů povýšen do šlechtického stavu s titulem říšských svobodných pánů. V letech 1598 a 1604 získal rod uherský a v roce 1607 český inkolát a v roce 1646 získali hraběcí titul.

• Siegfried Ferdinand z Koloniče (1572-1624), kmotřenec císaře Maxmiliána II., císařský polní maršál a bojoval v Uhrách proti Gabrielu Báthorymu.
• Oldřich Jan z Koloniče (1606-1683), tajný rada a císařský pokladník
• Leopold Karel z Koloniče (1631-1707), kardinál a Primas Hungariae
• Zikmund z Koloniče (1677-1751), římskokatolický biskup a kardinál v Rakousku
• Adam Kolonič z Kollogradu (1651-1726), syn Oldřicha Jana z Koloniče (1606-1683), císařský polní maršál od roku 1723 a strážcem uherské koruny
• Ladislav Kolonič z Kologradu (1736-1187), katolický duchovní, biskup sedmihradský, velkovaradínský a arcibiskup kaločský
• Josef Kolonič z Kollogradu (1740-1799), generálmajor císařské armády

• 
  Palác Kollonitsch, Štýrský Hradec
• 
  Hrad Freiberg
• 
  zámek v Jedenspeigenu
• 
  Nagylévárd/Veľké Leváre, Slovensko
• 
  Zámek Wasenhof, Biedermannsdorf u Vídně

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kollonitz von Kollograd na italské Wikipedii.

• Kircher, von Kotzebue: „Allgemeine deutsche Biographie“, vol. 16, Lipsia 1882
• Genealogisches Handbuch des Adels, vol. 123, Ostsee, C. A. Starke, 2000, s. 224 a následující.