Kolonie Hliník

Pohled na bývalou nouzovou kolonii Hliník v pražském Motole z jižní strany (rok 1937)[1]
Pohled na část kolonie Hliník (vzadu patrné domky z vyřazených železničních vagonů)
Část nouzové kolonie Hliník v Praze v době před druhou světovou válkou

Nouzová kolonie Hliník byl soubor vesměs dřevěných provizorních baráků nacházejících se v místech dnešního (rok 2022) karavanového kempu u hotelu Golf při ulici Plzeňská v Praze – Motole.

Podrobněji

Upřesnění lokality

Kolonie se rozkládala v oblasti východně od pražského motolského golfového hřiště (Golf Club Praha),[2] západně od košířského lesoparku Cibulka a v těsné blízkosti stejnojmenné zahrádkářské osady „Hliník“.[3] Část domků byla situována mezi strmými svahy a část byla zbudována na příkrém svahu obráceném na sever.[2][4] Dnes (rok 2022) slouží planina a zdejší svažité pozemky, kde zaniklá kolonie stávala, k rekreačním účelům[2] (zahrádkářská osada) a lokalita patří k hotelu Golf (golfový klub).[2]

Původ jména a popis

Do roku 1927 měl v místě kolonie majitel cihelny v Podhájí v Košířích Ing. Hlaváček hliniště jako zdroj suroviny pro výrobu cihel.[1] Jméno této oblasti tak logicky vzniklo na základě toho, že odsud pocházela surovina (cihlářská hlína) i pro veškeré okolní cihelny.[5] Nouzová kolonie Hliník sestávala ze starých vyřazených drážních vagonů (ty sem bylo nutno nějak dopravit, což nebyl vždy jednoduchý úkol), provizorních přístřešků, různých bud a obecných dřevěných sdružených domků.[5][p. 1] Téměř 23 procent zdejších obydlí nedisponovalo tekoucí pitnou vodou, pro kterou si museli kolonisté docházet ke zdroji až 500 metrů vzdáleném.[2]

Stručná historie

Kolonie Hliník vznikla ve 20. letech 20. století[2][p. 2] a na území pražského Motola to byla kolonie jediná.[2] Ve 30. a 40. letech 20. století obývali toto ghetto sociálně nejslabší lidé[5] se všemi průvodními negativními jevy, které s tím souvisely.[6] V době svého největšího „rozkvětu“ zaujímala kolonie Hliník rozlohu asi 2,4 ha[2] bylo zde 80 domků a žilo tu asi 400 kolonistů.[4] Kolonie Hliník byla zbourána v 60. letech 20. století.[5][2][p. 3][p. 4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jednalo se o domky, které byly vybudovány Pražskou obcí[2] pro sociálně slabší. Magistrát hlavního města Prahy s budováním kolonie začal v roce 1928.[1]
  2. ↑ Pramen[4] udává jako datum vzniku rok 1924.
  3. ↑ Pramen[4] udává jako letopočet zániku rok 1960. Pramen[6] hovoří o asanaci v roce 1960.
  4. ↑ S likvidací motolské provizorní kolonie Hliník se ale započalo již v roce 1953 a definitivního zániku se dočkala v roce 1966.[2]

Reference

  1. ↑ a b c MOCHAN, Václav. Kronika Košíř [online]. [cit. 2022-04-20]. Kronika Košíř – soubor asi 500 černobílých fotografií opatřených mnohdy rozsáhlými historicko–místopisnými strojem psanými komentáři. Kronika vznikala během první československé republiky a časově pokrývá období zhruba od roku 1905 do 50. let 20. století. Kroniku sestavil Václav František Mochan (1896–1962). Úvod „kroniky Košíř“ je datována do roku 1935, kdy Václav Mochan vykonával funkci „obvodního inspektora I. třídy Sboru uniformované stráže bezpečnosti“ (SUSB), což byla organizace, z níž se následně (po roce 1938) vyvinul policejní sbor. Václav František Mochan (* 9. března 1896 – 20. srpna 1962) se narodil v Praze (Musílkova 260/42, 150 00 Praha 5-Košíře) a mládí prožil v Košířích. Zajímal se od dětství o historii svého rodiště, příležitostně navštěvoval přednášky o historii Smíchova a Košíř a shromažďoval místopisné i historické znalosti jakož i dobové fotografie, které do „kroniky Košíř“ zaznamenal.. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Nouzová kolonie Hliník [online]. web: Bahno Prahy cz [cit. 2022-05-18]. GPS souřadnice: 50.06664383321634N, 14.346516547229209E. Dostupné online. 
  3. ↑ Místo, kde stávala nouzová kolonie Hliník [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-05-19]. GPS souřadnice: 50°3'55"N, 14°20'44"E; 50.0652778N, 14.3455556E. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d HYBNEROVÁ, Emilie. Nouzové kolonie v Praze: proměny a současná podoba (Slums in Prague: Transformation and Current Form). Praha, 2020 [cit. 2022-05-23]. 70 s. bakalářská. Univerzita Karlova; Přírodovědecká fakulta; Studijní program: Demografie; Studijní obor: Demografie se sociální geografií. Vedoucí práce RNDr. Lucie Pospíšilová Ph.D.. s. 58, 63. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
  5. ↑ a b c d BARTOŇ, Svatopluk. Pražské nouzové kolonie měly své kouzlo – kolonie Hliník v Motole. Jinonický kurýr. 2014-12-01, roč. II., čís. 15, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ a b HORÁČKOVÁ, Václava. Enklávy dělnického bydlení v Praze na Smíchově a okolí [online]. web: Konference osu cz (Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha) [cit. 2022-05-23]. Ve formátu *.pdf. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kolonie Hlinik Pred 1940.jpg
Pohled na část nouzové kolonie Hliník v Praze v době před druhou světovou válkou. Vznikla ve 20. letech a zanikla v 60. letech 20. století. Foto před rokem 1940.
Kolonie Hlinik Praha Motol Detail.jpg
Pohled na část bývalé nouzové kolonie Hliník v pražském Motole. Vznikla ve 20. letech a zanikla v 60. letech 20. století. Vzadu jsou vidět domky z vyřazených železničních vagonů. Foto před rokem 1950.
Kolonie Hlinik Praha Motol Celek.jpg
Pohled na bývalou nouzovou kolonii Hliník v pražském Motole z jižní strany. Původně zde míval do roku 1927 majitel cihelny v Podhájí v Košířích Ing. Hlaváček hliniště jako zdroj suroviny pro výrobu cihel. Magistrát hlavního města Prahy nechal zde postavit pro sociálně slabší asi v roce 1928 nouzovou kolonii. Nad domky je vidět část prostranství, kde od roku 1937 projížděla městská elektrická dráha. Ve středu fotografie za provizorními (vesměs dřevěnými) objekty je dnešní Plzeňská ulice a při ní stojící bývalá samota Poštovka. Úplně vlevo nahoře je samota Ladronka v Motole. Úplně vpravo pak Kotářka. Kolonie Hliník vznikla ve 20. letech a zanikla v 60. letech 20. století. Foto z roku 1937.