Kolonie Pod vodojemem
Kolonie Pod vodojemem | |
---|---|
Funkcionalistické domy v Rezkově ulici | |
Lokalita | |
Charakter | čtvrť |
Městská část | Brno-střed |
Obec | Brno |
Okres | Brno-město |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′3″ s. š., 16°34′24″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Stránice |
Nadmořská výška | 320 m n. m. |
PSČ | 602 00 |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kolonie Pod vodojemem | |
Další údaje | |
Kód památky | 48200/7-7515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolonie Pod vodojemem je komplex funkcionalistických vil a rodinných domů z druhé poloviny 30. let 20. století pod vrcholem Žlutého kopce v Brně. Je součástí Masarykovy čtvrti na území Stránic. Tvořena je ulicí Kaplanovou a stejně dlouhým úsekem ulice Rezkovy níže ve svahu.
Historie
Rozdělovací a zastavovací plán jižního svahu Žlutého kopce v západní části pod jeho vrcholem, na němž mělo vzniknout biskupské gymnázium, vytvořil architekt a urbanista Jindřich Kumpošt na počátku roku 1935[1] pro Obecně prospěšné a bytové družstvo zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské.[2] Jednalo se o území tvořené ulicí Pod vodojemem (nyní Kaplanova), horní částí ulice Barvičovy (po křižovatku s Wolkrovou), částí ulice Rezkovy (od prodloužení Wolkrovy ulice k Wilsonovu lesu) a částí dosud nepojmenované ulice rovněž od prodloužení Wolkrovy ulice k lesu (nyní Bohuslava Martinů). Zdejší zástavba měla být tvořena samostatnými domy a dvojdomy kolem ulic vedených po vrstevnicích. Celkem zde mělo vzniknout přes 64 vil a rodinných domů.[3][4] Jednotlivé objekty byly navrhovány pro různými architekty pro konkrétní osoby.[2] Kumpošt v roce 1937 zastavovací plán doplnil a upravil, čímž se zvýšil i počet navržených objektů.[5] Stavba kolonie Pod vodojemem nebyla dokončena, realizováno bylo celkem 28 domů, poslední z nich v roce 1941.[2]
V době realizace ve druhé poloviny 30. let 20. století byla kolonie urbanisticky samostatným útvarem, který tehdy nebyl stavebně propojen se zbytkem Masarykovy čtvrti. K tomu došlo postupně až po druhé světové válce, kdy byla postupně zastavěna i zbývající oblast, jež byla původně určena pro kolonii Pod vodojemem.[6]
Postavená část kolonie Pod vodojemem byla realizována na samém okraji katastrálního území Žabovřesky,[7][8] ale v roce 1969 se stala součástí nově zřízeného katastru Stránice, kam spadá i zbytek Masarykovy čtvrti.[9]
V roce 1988 byla průčelí 26 domů coby jeden soubor zařazena mezi kulturní památky.[10] Roku 2020 však Ministerstvo kultury České republiky na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu rozhodlo,[11] že se nejedná o kulturní památku, neboť soubor byl do Ústředního seznamu kulturních památek zapsán, společně s mnoha dalšími objekty, až po uplynutí lhůty dané zákonem (tzv. pozdě zapsaná památka).[10]
Seznam domů
Dům | Snímek | Původní majitel | Architekt | Rok výstavby | Kulturní památka |
---|---|---|---|---|---|
ulice Kaplanova | |||||
Psotova vila (Kaplanova 274/1) 49°12′3,06″ s. š., 16°34′28,74″ v. d. | Ivo Váňa Psota[12] (tanečník) | František Kalivoda[13] | 1935–1936[13] | průčelí (1988–2020) | |
Kaplanova 275/3 49°12′3,46″ s. š., 16°34′28,16″ v. d. | Jan Hybášek[14] (lékař)[15] | Evžen Škarda[16] | 1934–1935[17] | průčelí (1988–2017) | |
Kaplanova 276/5 49°12′4,28″ s. š., 16°34′26,9″ v. d. | Romuald Kostřica[14] (lékař)[18] | Evžen Škarda[16] Jaroslav Grunt[16] | 1934–1935[19] | průčelí (1988–2020) | |
Kaplanova 277/7 49°12′5,18″ s. š., 16°34′25,64″ v. d. | Karel Rozhoň[14] (úředník)[20] | Evžen Škarda[16] | pol. 30. let 20. století[21] | průčelí (1988–2020) | |
Kaplanova 278/9 49°12′5,4″ s. š., 16°34′25,28″ v. d. | Evžen Škarda[16] | pol. 30. let 20. století[22] | průčelí (1988–2020) | ||
Patočkova vila (Kaplanova 279/11) 49°12′5,98″ s. š., 16°34′24,31″ v. d. | Josef Patočka[23] (obchodník)[23] | Jiří Kroha[24] | 1935–1936[25] | průčelí (1988–2020) | |
horní strana ulice Rezkovy | |||||
Rezkova 429/28 49°12′2,23″ s. š., 16°34′27,52″ v. d. | Mihajlo Rostohar[26] (psycholog) | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[26] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 431/30 49°12′2,48″ s. š., 16°34′27,05″ v. d. | manželé Češkovi[27] | asi Jindřich Kumpošt (nepotvrzeno)[5] | 1935–1936[27] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 433/32 49°12′3,13″ s. š., 16°34′25,86″ v. d. | Pavel Havlík[28] (advokát)[29] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[28] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 435/34 49°12′3,46″ s. š., 16°34′25,32″ v. d. | Josef Vaculík, Otakar Fiala a Ludmila Fialová[30] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1937[30] 2020 celková rekonstrukce | průčelí (1988–2019) | |
Rezkova 437/36 49°12′4,14″ s. š., 16°34′24,27″ v. d. | Růžena Šidlejová[31] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[31] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 439/38 49°12′4,64″ s. š., 16°34′23,63″ v. d. | Bohumil Šmerka[32] | Jindřich Kumpošt[5] | 1937[32] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 441/40 49°12′5,22″ s. š., 16°34′22,66″ v. d. | Karel Krejča[33] | Jindřich Kumpošt[5] | 1936–1937[33] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 443/42 49°12′5,51″ s. š., 16°34′22,19″ v. d. | Jindřich Kumpošt[16] | 1935–1937[34] | průčelí (1988–2020) | ||
dolní strana ulice Rezkovy | |||||
Rezkova 428/27 49°12′0,43″ s. š., 16°34′28,24″ v. d. | Evžen Škarda[16] Mojmír Kyselka[16] | 1938–1941[35] | |||
Rezkova 430/29 49°12′0,97″ s. š., 16°34′27,3″ v. d. | 1935–1937[36] | průčelí (1988–2020) | |||
Rezkova 432/31 49°12′1,12″ s. š., 16°34′27,01″ v. d. | Helena Hrbková[37] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[37] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 434/33 49°12′1,26″ s. š., 16°34′26,72″ v. d. | 1935–1937[38] | průčelí(1988–2020) | |||
Rezkova 436/35 49°12′1,69″ s. š., 16°34′25,79″ v. d. | M. Kokrhánková[39] | Evžen Škarda[16] Mojmír Kyselka[16] | 1935–1937[40] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 438/37 49°12′2,2″ s. š., 16°34′24,89″ v. d. | Jarmila Břízová[41][42] | Evžen Škarda[16] Mojmír Kyselka[16] | 1935–1937[41] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 440/39 49°12′2,74″ s. š., 16°34′24,1″ v. d. | Václav Jaroš[43] | Evžen Škarda[16] Mojmír Kyselka[16] | 1935–1937[43] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 442/41 49°12′2,95″ s. š., 16°34′23,7″ v. d. | Richard Klimeš[44] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[44] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 444/43 49°12′3,13″ s. š., 16°34′23,38″ v. d. | 1935–1937[45] | průčelí (1988–2020) | |||
Rezkova 445/45 49°12′3,64″ s. š., 16°34′22,66″ v. d. | Alois Linhart[46] (úředník)[47] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[46] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 446/47 49°12′3,89″ s. š., 16°34′22,3″ v. d. | Evžen Svoboda[48] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[48] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 447/49 49°12′4,1″ s. š., 16°34′21,97″ v. d. | Bohuslav Verosta[49] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[49] | průčelí (1988–2020) | |
Rezkova 448/51 49°12′4,64″ s. š., 16°34′21,07″ v. d. | 1935–1936[50] | průčelí (1988–2020) | |||
Rezkova 449/53 49°12′5,36″ s. š., 16°34′20,24″ v. d. |
Odkazy
Reference
- ↑ PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Jindřich Kumpošt 1891–1968. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2006. ISBN 80-239-8332-6. S. 31–32.
- ↑ a b c Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ KLÍMA, Jaroslav. Obytná osada Pod vodojemem na Žlutém kopci v Brně. Architektura : spojené časopisy Stavba, Stavitel, Styl. 1941, roč. III, s. 224–227. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Archiv: Letecké měřické snímky [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ JANČ, Rudolf. Jančův plán Velkého Brna 1:11 520. Brno: Přikryl & Modlitba, 1937.
- ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 540. Dále jen Kuča.
- ↑ Kuča, s. 543.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-11-28]. Identifikátor záznamu 48200/7-7515 : Průčelí souboru rodinných domů. Památkový katalog.
- ↑ Dotační programy Ministerstva kultury a jejich vyhodnocení [online]. Mkcr.cz [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
- ↑ PH. Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Ivo Váni Psoty; Psotova vila) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ ŠIBÍČKOVÁ, Jitka; KALENDOVSKÁ, Jiřina. prof. MUDr. Jan Hybášek [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-23 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n průčelí: kolonie Pod vodojemem [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům (rodinný dům Jana a Marie Hybáškových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. MUDr. Romuald Kostřica, CSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-10-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Karel Rozhoň [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-10-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b FLODROVÁ, Milena. Rodinný dům Patočkových [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-05-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ PH. Patočkova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům (rodinný dům Josefa Patočky) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Gustava Uzla, původně prof. dr. M. Rostohara) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů Češkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů JUDr. Pavla a Heřmy Havlíkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. JUDr. Pavel Havlík [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-13 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Moderní vila [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Růženy Šidlejové) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohumila a Pavly Šmerkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům ing. Karla a Anastázie Krejčových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ BLATNÁ, Alžběta; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka. prof. Ing. arch. Evžen Škarda [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-20 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Jarmily Valníčkové - Kokrhánkové) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Jarmila Břízová [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-10-01 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Václava Jaroše) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Richarda a Žofie Klimešových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Aloise a Milady Linhartových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Alois Linhart [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-06-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Evžena a Růženy Svobodových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohuslavy a Anežky Verostových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kolonie Pod vodojemem na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Psotova vila, Kaplanova 1, Stránice, Brno
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Patočkova vila, Kaplanova 11, Stránice, Brno
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Skupina rodinných domů. Brno-Stránice, Jihomoravský kraj