Kolonie bytových domů tažírny trub

Obytná kolonie tažíren trub
Poloha
AdresaSvinov, ČeskoČesko Česko
UliceBílovecká
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky103000 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolonie bytových domů tažírny trub je soubor obytných domů a vily v ulici Bílovecká ve Svinověokrese Ostrava-město. V roce 2008 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]

Historie

V sousedství železničního nádraží Svinov byla v roce 1892 Oskarem HulschinskýmBerlína postavena továrna na výrobu bezešvých trubek.[2] V blízkosti tažírny trub podél Bílovecké ulice od nádraží do centra obce Svinov nechal pro zaměstnance rourovny v letech 1893–1912 postavit dělnickou kolonii.[3] [4][5] Ústředním objektem kolonie je vila čp. 117, která byla postavena na ulici Bílovecká naproti vstupu do rourovny. Projekt ve stylu severské novorenezance vypracoval Paul Gaerte a v letech 1892–1893 postavil stavitel Franz Beier ze Svinova.[3]

V roce 2011 byly Statutárním městem Ostrava, Městským obvodem Svinov a vlastníky vily čp. 117 podány žádosti o zrušení památkové ochrany obytné kolonie, což Ministerstvo kultury zamítlo.[6][7]

V roce 2012 byly domy čp. 115, 118, 123, 138 a 155 modernizovány, provedena výměna starých oken a vstupních dveří. V některých bytech domů čp. 118, 123 a 138 bylo modernizováno staré plynové topení. V domě čp. 118 byla provedena generální oprava elektrického vedení a ve společných prostorách i elektrických zařízení. V domě čp. 155 byla provedena výměna střešních oken.[8] V roce 2016 byla v domě čp. 138 v nebytových prostorech zřízena služebna Městské policie Ostrava.[9]

Popis

Obytný dům čp. 118/24, 123/22

Obytné domy čp. 108 a 123 z konce 19. století jsou samostatně stojící podsklepené dvojpodlažní stavby postavené na obdélném půdorysurežného zdiva, orientované okapovým průčelím do hlavní ulice a ukončené sedlovou střechou krytou eternitovými šablonami.[10] Uliční průčelí jsou členěna devíti okenními osami, z nichž krajní osy jsou zazděné, a v patrech průběžnou podokenní římsou. Okna jsou dřevěná dvoukřídlá kastlíková. Sklepní okna v podezdívce jsou obdélná se segmentovými záklenky. Zadní průčelí bylo devítiosé, po zazdění krajních oken je šestiosé. Ve štítových průčelích jsou v úrovni přízemí vchody, ke kterým vedou kamenná schodiště s kovovým zábradlím. V domě čp. 123 v sedlové střeše jsou nepůvodní dva vikýřepultovou střechou. Místnosti mají ploché stropy. Do patra vede dřevěné schodiště.[4]

Obytný dům čp. 115/12

Obytný dům čp. 115 je samostatně stojící podsklepená třípodlažní stavba postavena na obdélném půdorysu z režného zdiva, orientovaná okapovým průčelím do ulice a s valbovou střechou krytou eternitovými šablonami.[11] Uliční průčelí je členěno mělkými dvouosými nárožními rizality a jednoosým schodišťovým rizalitem uprostřed průčelí se vchodem v přízemí, a v patrech průběžnou podokenní římsou. Okna jsou dřevěná dvoukřídlá kastlíková. Sklepní okna v podezdívce jsou obdélná se segmentovým záklenkem. Zadní okapové průčelí je členěno jednoosými nárožními rizality a dvouosým středovým rizalitem a balkony osazených ve vpadlinách. Další vstup je prolomen v dvorním průčelí v úrovni přízemí. Místnosti mají ploché stropy. Do patra vede kamenné schodiště s kovovým zábradlím. Dům byl postaven před rokem 1912 ostravským architektem Josefem Vysloužilem.[4]

Obytný dům čp. 138/16

Obytný dům čp. 138 z roku 1909 je samostatně stojící podsklepená dvojpodlažní stavba postavena na obdélném půdorysu z režného zdiva, orientovaná okapovým průčelím do ulice a ukončena sedlovou střechou krytou eternitovými šablonami a po stranách se dvěma vikýři s pultovou střechou. Uliční průčelí je členěno devíti okenními osami, a v patrech průběžnou podokenní římsou. V páté ose v přízemí je prolomen vchod. Okna jsou dřevěná dvoukřídlá kastlíková. Sklepní okna v podezdívce jsou obdélná se segmentovým záklenkem. Zadní průčelí je devítiosé. Ve štítových průčelích jsou v úrovni přízemí vchody, ke kterým vedou kamenné schody s kovovým zábradlím. Místnosti mají ploché stropy. Do patra vede dřevěné schodiště.[4]

Obytný dům čp. 155/16

Obytný dům čp. 138 z konce 19. století je samostatně stojící podsklepená třípodlažní stavba postavena na obdélném půdorysu z režného zdiva, orientovaná okapovým průčelím do ulice a ukončena sedlovou střechou krytou eternitovými šablonami.[12] Uliční průčelí je členěno devíti okenními osami (v přízemí je páté okno zazděno), a v patrech průběžnou podokenní římsou. V páté ose v přízemí je prolomen vchod. Okna jsou dřevěná dvoukřídlá kastlíková. Sklepní okna v podezdívce jsou obdélná se segmentovým záklenkem. Zadní průčelí je členěno nárožními a středním rizalitem, v nichž jsou malá okénka. V zadním průčelí jsou v úrovni přízemí vchody, ke kterým vedou kamenné schody s kovovým zábradlím. Místnosti mají ploché stropy. Do pater vedou ocelová schodiště.[4]

Obytný dům čp. 256

Obytný dům čp. 256 z roku 1907 je samostatně stojící podsklepená stavba postavena na obdélném půdorysu z režného zdiva. Původně jednopatrový dům byl v devadesátých letech 20. století zvýšen o půdní nadstavbu. Střecha je kryta eternitovými šablonami. Uliční průčelí je členěno šesti okenními osami, nárožními rizality, které jsou ukončeny štítovými nástavci. Později byl obdobný štít postaven ve střední části uličního průčelí. Sklepní okna v podezdívce jsou obdélná se segmentovým záklenkem. Zadní průčelí je pětiosé s asymetricky umístěnými okny. V zadním a bočních průčelích jsou v úrovni přízemí vchody, ke kterým vedou kamenné schody s kovovým zábradlím. Místnosti mají ploché stropy. Do patra vede kamenné schodiště.[4]

Vila čp. 117/14

Exteriér

Vila je samostatně stojící dvoupodlažní stavba postavena na obdélném půdorysu z režného zdiva se sedlovou střechou s polovalbami na štítových průčelích krytou eternitovými šablonami. Uliční průčelí je členěno v přízemí šesti okenními osami, v patře sedmi osami a uprostřed mělkým rizalitem s trojúhelníkovým štítem s dřevěným okřídlím. Rizalit je v úrovni patra zdobený štukovými volutami, nad okny jsou trojúhelníkové frontony a štít zdobí vyřezávané trámy krovu.[13][3] Podezdívka je ukončena průběžnou římsou. Sklepní okna v podezdívce jsou obdélná se segmentovým záklenkem. Okna jsou dřevěná čtyřkřídlá kastlíková na parapetních římsách. Zadní průčelí je členěno čtyřmi okenními osami a mělkým dvouosým rizalitem ve středu průčelí. V jihozápadním nároží v úrovni přízemí byla dřevěná zimní zahrada (veranda) s kamenným schodištěm a kovovým zábradlím. Veranda byla zbourána v druhé polovině devadesátých let 20. století. V jižním štítovém průčelí vede hlavní vchod v úrovni přízemí, nad vchodem byla na cihelných sloupech postavena zimní zahrada na obdélném půdorysu z hrázděného zdiva. Cihelné sloupy byla v roce 2000 obetonovány.[14][4] V roce 1997 bylo odstraněno původní cihlové oplocení značně poničené povodněmi.[6]

Interiér

Dvoutraktová dispozice domu je propojena mezi patry v zadní části domu dvouramenným litinovým schodištěm. Místnosti mají ploché stropy. V suterénu je segmentová klenba zaklenuta do traverz.[4][13]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-11]. Identifikátor záznamu 1175846965 : Soubor domů a vily obytné kolonie tažíren trub. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Historie městského obvodu. svinov.ostrava.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  3. a b c Martin Strakoš. Pr°uvodce architekturou Ostravy = Ostrava architectural guide. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Ostrava, 2009. 451 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-54-7, ISBN 80-85034-54-9. OCLC 845797607 S. 322, 323. 
  4. a b c d e f g h ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultura České republiky, 2008-03-19 [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  5. Ukázat Objekt - Kolonie bytových domů tažírny trub. www.ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  6. a b ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  7. BESSER, Jiří. Rozhodnutí o zamínutí rozkladu na zrušní KP. iispp.npu.cz [online]. 2011-10-17 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  8. POŠTOVÁ, Eva. Výstavba s bytová situace. Kronika městského obvodu Svinov [online]. městský obvod Svinov, 2012 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. 
  9. ŽITNÍK, Daniel. Kronika městského obvodu Svinov 2016. S. 21. svinov.ostrava.cz [online]. 2016 [cit. 2023-02-14]. S. 21. Dostupné online. 
  10. obytný dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  11. obytný dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  12. obytný dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  13. a b Vila Oskara Huldschinského. www.ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  14. vila - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“