Kolopejka

Kolopejka
	Kalanchoe delagoensis
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	lomikamenotvaré (Saxifragales);
Čeleď	tlusticovité (Crassulaceae);
Rod	kolopejka (Kalanchoe); Adans., 1763
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolopejka (Kalanchoe), česky též kalanchoe, je rod rostlin z čeledi tlusticovité. Jsou to převážně dužnaté až sukulentní keře a polokeře s jednoduchými vstřícnými listy a čtyřčetnými květy. Rod zahrnuje přes 120 druhů a je rozšířen zejména na Madagaskaru a v Africe, v menší míře i v tropické Asii. Do rodu Kalanchoe byl vřazen dříve samostatný rod Bryophyllum, známý pod českým jménem naduť.

Kolopejky jsou pěstovány jako pokojové rostliny, v tropech a subtropech i jako venkovní okrasné rostliny. Nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhem je kolopejka vděčná. Známé jsou také některé druhy sekce Bryophyllum s dceřinými rostlinkami na listech. S četnými druhy kolopejek se lze setkat ve specializovaných sbírkách sukulentů. Druh Kalanchoe pinnata je v sušších tropických oblastech invazní rostlinou.

Popis

Kolopejky jsou převážně vytrvalé dužnaté až sukulentní keře a polokeře, řidčeji jednoleté nebo dvouleté byliny, případně nevelké stromy nebo i epifyty (např. madagaskarský druh Kalanchoe uniflora). Listy jsou vstřícné, křižmostojné, výjimečně střídavé, přeslenité nebo uspořádané v růžici. Zpravidla jsou ploché a celistvé se zubatou, pilovitou nebo vroubkovanou čepelí, mohou být však i na průřezu okrouhlé nebo dřípené či složené ze 3 až 5 lístků. U některých zástupců, zejména ze sekce Bryophyllum, se na listech tvoří hlízky, z nichž vyrůstají dceřiné rostlinky. Květy jsou čtyřčetné, vzpřímené nebo převislé, uspořádané v chocholičnatých nebo latovitých květenstvích, někdy redukovaných jen na několik květů. Kališní lístky jsou volné, srostlé nebo tvoří dlouhou, někdy i nafouklou kališní trubku. Koruna je obvykle jasně zbarvená, s dlouhou trubkou a kratšími korunními cípy. Tyčinek je 8 ve dvou kruzích a jsou přirostlé na bázi až v polovině korunní trubky. Mohou být zanořené nebo vyčnívat z květů. Gyneceum je tvořeno 4 volnými nebo na bázi srostlými plodolisty. Plodem je souplodí měchýřků obsahujících mnoho drobných semen.^[1]^[2]

Kalanchoe eriophylla
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Květy Kalanchoe fedtschenkoi
Květy Kalanchoe manginii
Květenství Kalanchoe daigremontiana
Kalanchoe nyikae

Rozšíření

Rod kolopejka zahrnuje asi 125^[3] až 144^[1] druhů a je rozšířen v Africe, na Madagaskaru a v tropické Asii. Převážná většina druhů roste na Madagaskaru a v jižní a východní Africe. Několik druhů zasahuje na Arabský poloostrov, druh Kalanchoe faustii roste v jižním Maroku a na Západní Sahaře. Vývojové centrum rodu je ve vlhčích oblastech Madagaskaru, odkud se posléze rozšířil i na suchý madagaskarský jih a do východní Afriky. Druh Kalanchoe pinnata, pocházející z Madagaskaru, se jako invazní rostlina rozšířil v tropech téměř celého světa.^[3]^[1]^[4] V Číně rostou 4 původní druhy, z nichž 2 jsou endemity Tchaj-wanu.^[5]

Ekologické interakce

Většina, avšak ne všechny druhy kolopejek mají CAM metabolismus, který jim umožňuje přežití v horkém prostředí s nedostatkem vláhy. Čistě CAM metabolismus mají silně sukulentní druhy sekce Eukalanchoe. Druhy zbývajících dvou čistě madagaskarských sekcí jsou v závislosti na podmínkách prostředí schopny CAM i C3 metabolismu. U nedužnatých druhů sekce Kitchingia převažuje C3 metabolismus.^[3]

Druhy ze sekce Bryophyllum jsou známé rozmnožováním dceřinými rostlinkami, které se tvoří z hlízek na listech. V Asii žijí na listech kolopejky housenky půvabného modráskovitého motýla Talicada nyseus.

Detail dceřiných rostlinek na listu Kalanchoe daigremontiana
Kalanchoe synsepala s listy zadržujícími vodu
Motýl Talicada nyseus
Housenka Talicada nyseus na kolopejce

Taxonomie

Rod Kalanchoe náleží mezi taxonomicky složité rody a jeho taxonomie není dosud dořešena.^[2] Je rozčleňován do 3 sekcí:

sekce Kitchingia - endemity Madagaskaru, rostliny vlhkých stanovišť s tenkými, nedužnatými listy
sekce Bryophyllum - endemity Madagaskaru rostoucí v oblastech s periodickým obdobím sucha, dužnaté listy, v minulosti často řazeny do samostatného stejnojmenného rodu
sekce Eukalanchoe - silně sukulentní druhy rozšířené v Africe, na Madagaskaru a v Asii.^[3]

Kalanchoe welwitschii, druh ze sekce Kitchingia s málo dužnatými listy
Kalanchoe daigremontiana ze sekce Bryophyllum
Kalanchoe thyrsiflora ze sekce Eukalanchoe

Zástupci

kolopejka vděčná (Kalanchoe blossfeldiana)^[6]

Význam

Kolopejky jsou vesměs snadno pěstovatelné i množitelné rostliny. Jako pokojová rostlina se často pěstuje kolopejka vděčná. Do kultury byla zavedena okolo roku 1930 a bylo vypěstováno nepřeberné množství okrasných kultivarů s květy v celé paletě různých barev. Existují také plnokvěté kultivary.^[2]^[7] Půvabné květy má epifytní druh Kalanchoe uniflora, pěkné stříbřité olistění Kalanchoe pumila. Druh Kalanchoe glaucescens je pěstován i v pestrolistých kultivarech, Druh Kalanchoe carnea má vonné květy a je pěstován v kultivarech s květy různých barev. Velmi pěkné olistění má Kalanchoe tomentosa. Listy jsou hustě chlupaté, šedozelené, s nápadně rezavě hnědě naběhlými okraji čepele. Kalanchoe marmorata má listy téměř okrouhlé, vroubkované, šedozelené a purpurově kropenaté. Zajímavý liánovitý druh s úzkými listy je Kalanchoe beuauverdii (syn. K. scandens). Někdy je pěstován i velkolistý, stromovitý druh Kalanchoe beharensis. Poměrně často jsou pěstováni také živorodí zástupci sekce Bryophyllum, zejména Kalanchoe laetivirens, Kalanchoe daigremontiana, Kalanchoe pinnata nebo úzkolistá Kalanchoe tubiflora. Byly vypěstovány též zajímavé hybridy, např. Kalanchoe 'Pink Butterflies' s růžově zbarvenými dceřinými rostlinkami na okrajích sivozelených listů.^[7]^[8]

Druh Kalanchoe pinnata je v sušších oblastech tropů téměř celého světa invazní rostlinou. Vytváří husté porosty na narušených půdách a rychle se šíří. Je obtížnou rostlinou např. i na Floridě nebo na Havaji.^[9]^[10]

Kultivar kolopejky vděčné
Kalanchoe tomentosa
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Kalanchoe tubiflora
(c) Diego Delso, CC BY-SA 3.0
Atraktivní druh Kalanchoe thyrsiflora
Kalanchoe marmorata
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Invazní druh Kalanchoe pinnata na Havaji

Pěstování a množení

Kolopejky vyžadují podobně jako většina jiných sukulentů slunné až polostinné stanoviště, dobře propustnou půdu a přiměřenou zálivku. Na pěstování nejsou nijak náročné, pokud se jim zajistí bezmrazé přezimování. Při pěstování uvnitř nejlépe prospívají na plném slunci, zatímco při pěstování venku (v teplé části roku) je vhodný lehký polostín. Kolopejka vděčná je nezřídka pěstována jen jako letnička, která se vysévá již v zimě. Ostatní druhy se množí stonkovými či listovými řízky, druhy sekce Bryophyllum také dceřinými rostlinkami.^[8]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c EGGLI, U.; HARTMANN, H.E.K. (eds.). Illustrated handbook of succulent plants: Crassulaceae. Berlin: Springer, 2003. ISBN 978-3-642-62629-6. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d GEHRIG, Hans et al. Molecular phylogeny of the genus Kalanchoe (Crassulaceae) inferred from nucleotide sequences of the ITS-1 and ITS-2 regions. Plant Science. 2001, čís. 160.
↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
↑ KUNJUN, Fu; GILBERT, Michael G.; OHBA, Hideaki. Flora of China: Kalanchoe [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ÚKZÚZ. Skončení ochranných práv a registrace odrůdy. Věstník ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Září 2007, čís. 6(3). Dostupné online.
↑ ^a ^b BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)
↑ ^a ^b CHIDAMIAN, Claude. Book of cacti and other succulents. Portland, Oregon: Timber Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-917304-90-X. (anglicky)
↑ WEBER, Ewald. Invasive plant species of the world. Second edition.. [s.l.]: CABI, 2017. ISBN 978-1780643861. (anglicky)
↑ Kalanchoe pinnata [online]. ISSG, 2008 [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kolopejka na Wikimedia Commons
Taxon Kalanchoe ve Wikidruzích

[kub9-1] KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky)

[eggli.crass-2] EGGLI, U.; HARTMANN, H.E.K. (eds.). Illustrated handbook of succulent plants: Crassulaceae. Berlin: Springer, 2003. ISBN 978-3-642-62629-6. (anglicky)

[gehrig-3] GEHRIG, Hans et al. Molecular phylogeny of the genus Kalanchoe (Crassulaceae) inferred from nucleotide sequences of the ITS-1 and ITS-2 regions. Plant Science. 2001, čís. 160.

[catlif-4] HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)

[flch-5] KUNJUN, Fu; GILBERT, Michael G.; OHBA, Hideaki. Flora of China: Kalanchoe [online]. Dostupné online. (anglicky)

[ukzuz-6] ÚKZÚZ. Skončení ochranných práv a registrace odrůdy. Věstník ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Září 2007, čís. 6(3). Dostupné online.

[brickell-7] BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)

[chidamian-8] CHIDAMIAN, Claude. Book of cacti and other succulents. Portland, Oregon: Timber Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-917304-90-X. (anglicky)

[weber-9] WEBER, Ewald. Invasive plant species of the world. Second edition.. [s.l.]: CABI, 2017. ISBN 978-1780643861. (anglicky)

[inv-10] Kalanchoe pinnata [online]. ISSG, 2008 [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály