Kolorektální karcinom

Kolorektální karcinom
Umístění a vzhled dvou příkladů kolorektálních karcinomů
Umístění a vzhled dvou příkladů kolorektálních karcinomů
Klasifikace
MeSHD015179
Statistické údaje – ženy[1]
Incidence31,5 na 100.000
Statistické údaje – muži[1]
Incidence60,3 na 100.000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolorektální karcinom nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně.[2] Nejvyšší výskyt tohoto onemocnění v Evropě je na Slovensku a v Maďarsku.


Vznik a rizikové faktory

Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při koloskopickém vyšetření tak představuje vyléčení.

Životní styl

Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem (karcinogenem) je pití alkoholu,[3][4] které je v Česku velmi vysoké.[5] Existuje statisticky významný vztah mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva, každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění o 17 %.[6] Další jsou rizikové faktory jako nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin a kouření.[7]

Česká republika dříve patřila ke státům s nejvyšším výskytem této nemoci na světě. K roku 2024 je ČR u nově diagnostikovaných případů v Evropě na 14. místě, na předních místech jsou Slovensko a Maďarsko).[8][9][10]

Vliv dědičnosti

Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, podkladem může být genetika, ale i jiné faktory (např. stravovací návyky). Kromě toho je několik genetických poruch, v rámci kterých se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu svědčí především nízký věk nemocného (20–30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.[zdroj?]

Vliv prostředí

Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.[zdroj?]

Familiární adenomatózní polypóza (FAP)

Podrobnější informace naleznete v článku Familiární adenomatózní polypóza.

FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění – již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jediného genu pojmenovaného APC.

Gardnerův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i osteomy (tj.nádory kostí) a fibromatóza (tj. mnohočetné benigní nádory vaziva).

Turcotův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i maligní nádory mozku.

Lynchův syndrom

U postiženého vzniká již v časném věku kolorektální karcinom bez předchozího vzniku polypů (Lynch I). Syndrom Lynch II je doprovázen výskytem dalších nádorů – děložní sliznice, žaludku, pankreatu, kůže i jiných. Byla identifikována řada genů zodpovědných za vznik tohoto syndromu, nejčastěji je však příčinou mutace genů MSH2 a MLH1. Někdy Lynchův syndrom označuje jako HNPCC (Hereditary NonPolyposis Colorectal Cancer).

Klinické projevy

Velikost tumoru
TXnelze hodnotit
T0nelze prokázat
Tisprorůstá nejhlouběji do lamina propria mucosae
T1prorůstá nejhlouběji do submukózy
T2prorůstá nejhlouběji do tunica muscularis propria
T3prorůstá přes tunica muscularis propria
T4prorůstá do okolních orgánů nebo přes peritoneum
Postižení lymfatických uzlin
NXnelze hodnotit
N0nepřítomny
N11-3 postižené uzliny
N24 a více postižených uzlin
Vzdálené metastázy
MXnelze hodnotit
M0nepřítomny
M1přítomny

Nebezpečí kolorektálního karcinomu spočívá v tom, že může probíhat poměrně dlouho skrytě a manifestovat se až v pokročilejším, a tedy obtížněji řešitelném, stádiu. Většinou se manifestuje krví ve stolici, méně často bolestí břicha, střídáním zácpy a průjmu, hlenem ve stolici, hubnutím nebo změnami chutě.

Screening

Screeningově se pro záchyt podezření na kolorektální karcinom uplatňují především palpační vyšetření per rectum (nádor často roste v konečném úseku střeva v dosahu prstu) a biochemický test na přítomnost krve ve stolici. Podle současných doporučení jsou do screeningu zahrnuti všichni pacienti od 50 let. V Česku je test na skryté krvácení ve stolici možno opakovat každoročně do věku 55 let, poté jednou za dva roky. Od roku 2009 se uplatňuje nový populační screening, který zahrnuje možnost i provedení screeningové kolonoskopie.

Diagnostika

Vyšetření tlustého střeva se provádí metodami endoskopickými nebo zobrazovacími, především rentgenovými. Pro definitivní diagnózu je nutné odebrat vzorek na histologické vyšetření. To umožňuje vyšetření pomocí endoskopu nebo jsou vzorky odebírané přímo při operaci. Zobrazovací metody (irigografie – kontrastní rentgenové vyšetření, CT kolografie či MR kolografie) odběr vzorků neumožňují. Histopatolog pak určí, zda jde vůbec o nádor, zda je benigní či maligní a o jaký typ nádoru jde. Podle těchto údajů se poté řídí další terapie.

Kromě typu nádoru je nutné určit ještě rozsah postižení. K tomu se běžně používá RTG plic, sonografie jater a CT malé pánve. Pro sledování dalšího vývoje choroby se změří hladina tumor markerů v krvi, obvykle jde o markery CEA a CA 19-9.

Mikroflóra může také napomoci k diagnostice.[11]

Terapie

Chirurgická terapie

Základem je odstranění části střeva s nádorem. Pokud je odstraněna veškerá nádorová masa, lze považovat výkon za radikální (tj. uzdravující). Za radikální výkon lze považovat za určitých okolností i odstranění metastáz v játrech. Podle toho, která část střeva je odstraněna, je někdy třeba vytvořit pacientovi umělý vývod – stomii.

Radioterapie

Radioterapie se u nádorů pravého tračníku prakticky neprovádí, protože střevo je vysoce citlivé na záření. V případě nádorů levého tračníku, zejména v případě nádorů rekta a řiti, může být radioterapie zvolena jako neoadjuvantní terapie, tedy zmenšení nádoru před dalším výkonem.

Chemoterapie

Chemoterapie se používá buď jako adjuvantní léčba (tj. jako další léčba při operaci, je-li vyšší riziko metastáz) nebo jako léčba pokročilého metastatického procesu. Obvykle se používá kombinace fluoruracilu a leukovorinu (protokol FUFA) nebo se přidává irinotekan – FOLFIRI nebo se používá trojkombince + oxaliplatina (FOLFOX). Kapecitabin je proléčivo fluoruracilu, které lze podávat perorálně. Cílená biologická léčiva jsou bevacizumab, panitumumab a cetuximab. Nejnovějšími látkami v této indikaci jsou aflibercept a regorafenib.

Prognóza

Šance na vyléčení se odvíjí od klinického stádia nemoci. U pacientů v I. klinickém stádiu dosahuje 5letého přežití téměř 90 %. Ve III. stádiu je to 60 % a ve IV. stádiu 10 % pacientů.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b MUSIL, Dalibor. Populační screening kolorektálního karcinomu. Interni Med. 2003, čís. 3, s. 126–130. Dostupné online. ISSN 1803-5256. 
  2. Cancer [online]. World Health Organization, February 2006 [cit. 2007-05-24]. Dostupné online. 
  3. Report: Alcohol Consumption and Risk of Colon Cancer - http://www.informaworld.com/smpp/content~db=all?content=10.1207/s15327914nc5002_1
  4. Alcohol Intake and Colorectal Cancer - http://www.annals.org/content/140/8/603.abstract
  5. Spotřeba alkoholu na osobu za rok - http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/c5cfebca9de6e905c125723a004180a6/5cd59b19901ffc65c12570820040b753/%24FILE/zdrav08.pdf
  6. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Občasný den bez masa není špatný nápad, Český rozhlas Plzeň, Zdraví „v cajku“, 30. listopadu 2017
  7. a b Kolorektální screening je klíčem k přežití. Přijde k němu ale jen čtvrtina pozvaných [online]. MOU.cz, 2023-09-12. Dostupné online. 
  8. LACKOVÁ, Zdena. Jak poznat nádor střev a konečníku? Varovné signály jsou jasné, málokdo je zná. Denik.cz [online]. 2024-02-16. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. info.cancerresearchuk.org [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-27. 
  10. http://www.radio.cz/cz/clanek/50202
  11. https://medicalxpress.com/news/2019-04-global-microbial-signatures-colorectal-cancer.html - Global microbial signatures for colorectal cancer established

Literatura

  • PETRUŽELKA, Luboš; KONOPÁSEK, Bohuslav. Klinická onkologie. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0395-0. 
  • POVÝŠIL, Ctibor, et al. Speciální patologie II. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-484-5. 

Související články

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Média použitá na této stránce

Star of life2.svg
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.

This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.

Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.
Blausen 0246 ColorectalCancer.png
Autor: Blausen Medical Communications, Inc., Licence: CC BY 3.0
Colorectal Cancer. See a full animation of this medical topic.