Kolová
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Kolo_pro_kolovou.jpg/304px-Kolo_pro_kolovou.jpg)
Kolová je sport podobný sálovému fotbalu, jen hráči po hřišti (o rozměrech 14×11 m) jezdí na kolech. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb míče po hřišti na upravených kolech bez brzd s pevným převodem (tzv. furtošlap). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. Brankář v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem.[1]
Míč na kolovou je potažen látkou a naplněn srnčími chlupy. Proto je jeho hmotnost cca 600 gramů. Průměr má 17–18 cm.
Poprvé byla tato hra představena roku 1893 Němco-Američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce 1929. Kolová je populární v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Česku, Francii, Belgii. Tyto země hrají mistrovství světa skupiny A. Dále se hraje na mezinárodní úrovni v Japonsku, Malajsii, Hongkongu, Kanadě, Arménii, Lichtenštejnsku a Maďarsku.
S kolovou je úzce spřízněná krasojízda, ve které sportovci předvádějí jistý druh gymnastiky či akrobacie prováděné na kolech. Stejně jako cyklistická krasojízda je i kolová jedním z odvětví cyklistiky spadající do kategorie sálové cyklistiky. Obě disciplíny mají společné mistrovství světa a mistrovství Evropy (v juniorské kategorii).
Historie
Tento sport byl představen v roce 1883 americkým artistickým cyklistou Nicholasem Edwardem Kaufmannem.[2] Nejúspěšnějším týmem kolové všech dob jsou bratři Pospíšilové, kteří dokázali získat titul mistrů světa 20×, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání se všemi ostatními sporty vůbec). Z jednotlivců je nejúspěšnějším hráčem Jindřich Pospíšil, který má 20 zlatých medailí, 5 stříbrných a 2 bronzové, tj. o jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili více než jeho mladší bratr a týmový kolega (získal je v letech 1961 a 1962 spolu s Jaroslavem Svobodou v době, kdy Jan ještě hrál dorostenecké soutěže). Až s dlouhým odstupem za nimi jsou Walter Osterwalder ze Švýcarska (7× mistr světa v letech 1946–1956) a reprezentanti Německa Eugen Blersch (7×) a Wilhelm Schreiber (6× – oba v letech 1931–1937).
Z národů jsou v kolové nejúspěšnější Němci s 33 tituly, druzí jsou Češi s 25 tituly.
Mistrovství Evropy
Mistrovství Evropy v kolové se konalo celkem třikrát v letech 1927 až 1929, poté je nahradilo mistrovství světa. Prvními mistry Evropy se v roce 1927 stali Němci Walter a Georg Stolzeové, kteří svůj titul v roce 1928 obhájili. V současné době se mistrovství Evropy hraje v kategorii juniorů.
ME | Rok | Pořadatelské město | ![]() | ![]() | ![]() |
---|---|---|---|---|---|
1 | 1927 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2 | 1928 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
3 | 1929 | ![]() | ![]() | ![]() | neobsazeno |
Mistrovství světa
Kolová je disciplína Mistrovství světa v sálové cyklistice které se koná každý rok vyjma přestávky v období 2. světové války (1939–1945) nepřetržitě už od roku 1930. Prvními mistry světa v kolové se v roce 1930 stali Němci Karl Berndt a Willi Scheibe.
Z Československa jsou prvními mistry světa František Sedláček a Bohumil Daneš (Praha 1948) – reprezentanti pražského oddílu (dnešního TJ Pankrác). Nejvíce titulů (20) zde získali bratři Pospíšilové z Brna, což je nejvíc titulů v československém i českém sportu vůbec (k roku 2017).
MS | Rok | Pořadatelské město | ![]() | ![]() | ![]() |
---|---|---|---|---|---|
1 | 1930 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2 | 1931 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
3 | 1932 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
4 | 1933 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
5 | 1934 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
6 | 1935 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
7 | 1936 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
8 | 1937 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
9 | 1938 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
10 | 1946 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
11 | 1947 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
12 | 1948 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
13 | 1949 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
14 | 1950 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
15 | 1951 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
16 | 1952 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
17 | 1953 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
18 | 1954 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
19 | 1955 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
20 | 1956 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
21 | 1957 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
22 | 1958 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
23 | 1959 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
24 | 1960 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
25 | 1961 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
26 | 1962 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
27 | 1963 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
28 | 1964 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
29 | 1965 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
30 | 1966 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
31 | 1967 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
32 | 1968 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
33 | 1969 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
34 | 1970 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
35 | 1971 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
36 | 1972 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
37 | 1973 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
38 | 1974 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
39 | 1975 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
40 | 1976 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
41 | 1977 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
42 | 1978 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
43 | 1979 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
44 | 1980 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
45 | 1981 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
46 | 1982 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
47 | 1983 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
48 | 1984 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
49 | 1985 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
50 | 1986 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
51 | 1987 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
52 | 1988 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
53 | 1989 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
54 | 1990 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
55 | 1991 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
56 | 1992 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
57 | 1993 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
58 | 1994 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
59 | 1995 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
60 | 1996 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
61 | 1997 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
62 | 1998 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
63 | 1999 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
64 | 2000 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
65 | 2001 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
66 | 2002 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
67 | 2003 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
68 | 2004 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
69 | 2005 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
70 | 2006 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
71 | 2007 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
72 | 2008 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
73 | 2009 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
74 | 2010 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
75 | 2011 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
76 | 2012 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
77 | 2013 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
78 | 2014 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
79 | 2015 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
80 | 2016 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
81 | 2017 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
82 | 2018 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
83 | 2019 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
MS 2020 bylo zrušeno z důvodu pandemie covidu-19 | |||||
84 | 2021 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
85 | 2022 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
86 | 2023 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
87 | 2024 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Počty medailí z MS dle států
Započteno 86 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2023 včetně. Výsledky NSR jsou připočteny Německu, výsledky ČSSR Česku.
Pořadí | Stát | ![]() | ![]() | ![]() |
---|---|---|---|---|
1. | ![]() | 33 | 28 | 11 |
2. | ![]() | 25 | 14 | 14 |
3. | ![]() | 18 | 29 | 21 |
4. | ![]() | 8 | 7 | 16 |
5. | ![]() | 2 | 4 | 4 |
6. | ![]() | 0 | 4 | 15 |
7. | ![]() | 0 | 0 | 5 |
Pořadatelství MS dle států
Od roku 1930 se všechna MS konala v Evropě. Až v roce 1993 se konalo první MS v Asii (Hongkong). Nejčastějšími pořadatelskými městy jsou Curych (Švýcarsko), Vídeň (Rakousko) a Stuttgart (Německo) – 4×. Započteno 86 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2023 včetně.
Pořadí | Stát | Počet MS | Naposledy |
---|---|---|---|
1. | ![]() | 20 | 2021 |
2. | ![]() | 15 | 2019 |
3. | ![]() | 9 | 2003 |
4. | ![]() | 8 | 2017 |
5. | ![]() | 7 | 2014 |
6. | ![]() | 7 | 2022 |
7. | ![]() | 5 | 1987 |
8. | ![]() | 3 | 1989 |
9. | ![]() | 2 | 1955 |
10. | ![]() | 2 | 2009 |
11. | ![]() | 2 | 2011 |
12. | ![]() | 2 | 2015 |
13. | ![]() | 1 | 1952 |
14. | ![]() | 1 | 1993 |
15. | ![]() | 1 | 2004 |
16. | ![]() | 1 | 2023 |
Čeští medailisté MS
Prvními českými medailisty na MS v kolové byli již v roce 1946 Jaroslav Novák a Jan Novák, kteří získali bronzové medaile v Curychu. Prvními mistry světa se stali František Sedláček a Bohumil Daneš v Praze roku 1948. Nejúspěšnějšími českými hráči jsou bratři Pospíšilové.
Pořadí | Jméno | ![]() | ![]() | ![]() |
---|---|---|---|---|
1. | Jindřich Pospíšil | 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) | 5 (1962, 1964, 1967, 1982, 1983) | 2 (1961, 1966) |
2. | Jan Pospíšil | 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) | 4 (1964, 1967, 1982, 1983) | 1 (1966) |
3. | Miroslav Berger[4] | 2 (1989, 2003) | 5 (1990, 1994, 1995, 1998, 2005) | 1 (1992) |
4. | Jiří Hrdlička[4][5][6][7][8] | 2 (2003, 2008) | 2 (2005, 2006) | 1 (2019) |
5. | Miroslav Kratochvíl | 1 (1989) | 4 (1990, 1994, 1995, 1998) | 1 (1992) |
6. | František Sedláček[9] | 1 (1948) | 2 (1947, 1955) | 3 (1949, 1953, 1954) |
7. | Pavel Šmíd[10][11][12] | 1 (2004) | 1 (1997) | 4 (1999, 2001, 2002, 2014) |
8. | Bohumil Daneš[9] | 1 (1948) | 1 (1947) | 1 (1949) |
9. | Petr Skoták[11][12] | 1 (2004) | 0 | 4 (1999, 2001, 2002, 2014) |
10. | Radim Hasoň[6] | 1 (2008) | 0 | 0 |
11. | Jaroslav Novák[13] | 0 | 1 (1955) | 4 (1946, 1953, 1954, 1956) |
12. | Jaroslav Svoboda[14][15] | 0 | 1 (1962) | 1 (1961) |
13. | Oldřich Groch[10] | 0 | 1 (1997) | 0 |
14. | Jiří Böhm[5] | 0 | 1 (2006) | 0 |
15. | Jan Novák[13] | 0 | 0 | 1 (1946) |
16. | Jaroslav Beneš[16] | 0 | 0 | 1 (1956) |
17. | Zdeněk Bíma[9][17][18] | 0 | 0 | 1 (1959) |
18. | Lubomír Špachmann[17] | 0 | 0 | 1 (1959) |
19. | Pavel Loskot[8] | 0 | 0 | 1 (2019) |
Mistrovství Evropy juniorů (od roku 1975)
MEJ | Rok | Pořadatelské město | ![]() | ![]() | ![]() |
---|---|---|---|---|---|
1 | 1975 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2 | 1976 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
3 | 1977 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
4 | 1978 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
5 | 1979 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
6 | 1980 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
7 | 1981 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
10 | 1982 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
11 | 1983 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
12 | 1984 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
13 | 1985 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
14 | 1986 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
15 | 1987 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
16 | 1988 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
17 | 1989 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
18 | 1990 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
19 | 1991 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
20 | 1992 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
21 | 1993 | ![]() | ![]() | ||
22 | 1994 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
23 | 1995 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
24 | 1996 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
25 | 1997 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
26 | 1998 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
26 | 1999 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
27 | 2000 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
28 | 2001 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
29 | 2002 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
29 | 2003 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
30 | 2004 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
31 | 2005 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
32 | 2006 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
33 | 2007 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
34 | 2008 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
35 | 2009 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
36 | 2010 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
37 | 2011 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
38 | 2012 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
39 | 2013 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
40 | 2014 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
41 | 2015 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
42 | 2016 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
43 | 2017 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
44 | 2018 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
45 | 2019 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
MEJ 2020 bylo zrušeno z důvodu pandemie covidu-19 | |||||
46 | 2021 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
47 | 2022 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
48 | 2023 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
49 | 2024 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Mistrovství Evropy U23 (od roku 1995)
ME | Rok | Pořadatelské město | ![]() | ![]() | ![]() |
---|---|---|---|---|---|
1 | 1995 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2 | 1996 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
3 | 1997 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
4 | 1998 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
5 | 1999 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
6 | 2000 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
7 | 2001 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
8 | 2002 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
9 | 2003 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
10 | 2004 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
ME U23 2005 neodehráno | |||||
12 | 2006 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
13 | 2007 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
14 | 2008 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
15 | 2009 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
16 | 2010 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
17 | 2011 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
18 | 2012 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
19 | 2013 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
20 | 2014 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
21 | 2015 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
22 | 2016 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
23 | 2017 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
24 | 2018 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
25 | 2019 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
ME U23 2020 bylo zrušeno z důvodu pandemie covidu-19 | |||||
26 | 2021 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
27 | 2022 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
28 | 2023 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
29 | 2024 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Kolová v Česku
V České republice je celkem 13 oddílů kolové:
- TJ Pankrác Praha
- TJ Start VD Plzeň
- TJ Favorit Brno
- MO Svitávka
- SC Svitávka
- Lokomotiva Liberec
- Spartak Chrastava
- SK Chodsko
- Sokol Šitbořice
- Spartak Přerov
- Sokol Zlín-Prštné
- MILO Olomouc
- Prima Nezamyslice
Odkazy
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cycle ball na anglické Wikipedii.
Reference
- ↑ http://salovacyklistika.sweb.cz/pravidla_kolova.htm Archivováno 5. 4. 2012 na Wayback Machine. Pravidla kolové
- ↑ HEIJMANS, Jeroen; MALLON, Bill. Historical Dictionary of Cycling. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2011. 415 s. Dostupné online. ISBN 9780810871755. S. 56–57.
- ↑ a b ME a MS do roku 2010
- ↑ a b Na zlato jsme neměli, přiznal Berger. iDNES.cz [online]. 2005-11-27 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrdlička s Böhmem vicemistry světa v kolové. iDNES.cz [online]. 2006-11-26 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrdlička s Hasoněm jsou mistry světa v kolové. iDNES.cz [online]. 2008-10-26 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Reprerodina. Divím se, že syn moje řvaní vydrží, říká Hrdlička starší. iDNES.cz [online]. 2017-12-04 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b VLACH, Zdeněk. Všichni nám bronz přáli, shodují se po MS v kolové Hrdlička st. a Loskot. Blanenský deník. 2019-12-18. Dostupné online [cit. 2021-06-20].
- ↑ a b c DANEŠ Bohumil 21.9.1922-12.12.1971 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b A.S, Economia. Cyklisté se dvěma stříbry. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1997-11-18 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Lítat s divočáky už není pro ně, i tak Skoták se Šmídem vyválčili bronz. iDNES.cz [online]. 2014-11-24 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Lvíčata: Kolová. Česká televize [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Češi budou usilovat o třicáté zlato. iDNES.cz [online]. 2002-10-22 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Česká kolová [online]. 2021-01-17 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KOTRBA, Jan; POSPÍŠIL, Jan; POSPÍŠIL, Jindřich. Duhové návraty. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987. 172 s.
- ↑ Historie klubu SKC Prostějov | Historie | TUFO Pardus Prostějov. www.skcprostejov.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Mukařov-sko - Jubileum jedné z legend kolové aneb na kole i v pětasedmdesáti - Zdeněk Bíma– osobnost Mukařov-ska. archiv-mukarov-sko.cz [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠOUPAL, Vítek. Přesně den před svými 84. narozeninami nás v srpnu opustil mukařovský soused a legenda české kolové Zdeněk Bíma. S. 11. Obecní zpravodaj pro Mukařov, Srbín a Žernovku [online]. Obec Mukařov, září/říjen 2018 [cit. 2021-06-19]. Roč. 4, s. 11. Dostupné online.
Související články
- Sálová cyklistika
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kolová na Wikimedia Commons
- TJ MILO Olomouc, oddíl kolové
- TJ Pankrác, oddíl sálové cyklistiky Archivováno 17. 1. 2006 na Wayback Machine.
- TJ Start VD Plzeň - oddíl kolové
- Cykloklub kolová Svitávka Archivováno 30. 10. 2005 na Wayback Machine.
- Sálová cyklistika Zlín
- List with over 420 cycle ball clubs
- Výsledky MS 2012
- MS 2014 v Brně
- www.radball.at
Facebookové stránky jednotlivých oddílů
Média použitá na této stránce
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).