Kolovrat

Běžný venkovský dřevěný kolovrat, křídlatý.
Indický kolovrat charkha (s ručním pohonem a bez křídla)

Kolovrat je zařízení ke spřádání rostlinných i živočišných textilních vláken. Vynálezce kolovratu není známý, poprvé byl použit pravděpodobně v Indii někdy mezi 6. a 11. stoletím a do Evropy se dostal ve 13. století.[1]

Historie

  • Podle některých historiků byl kolovrat vynalezen v Číně už v období mezi 3. a 5. stoletím před n. l. V roce 1313 n. l. tam byl známý kolovrat s více vřeteny, poháněný vodním kolem. Stroj se měl používat ke skaní, z pozdější doby se o něm však nic neví; v historické literatuře se zachoval jen jednoduchý nákres[2].
  • Původní formu kolovratu připomíná indická charkha, která se používala ještě i ve 20. století. Velké kolo se pohánělo ručně, otáčky kola se přenášely na vřeteno s cívkou, na kterou se navíjela příze zhotovená mezi prsty obsluhy a vřetenem.
  • Koncem 15. století byl v Německu vynalezen kolovrat s křídlem,[3] který je popsán dále

Činnost kolovratu

Schéma funkce křídlového kolovratu

Pohyb pedálu (f) se přenáší na klikovou hřídel (d) s hnacím kolem (c). Otáčky hnacího kola se přenášejí na přeslen (r) (na vřetenu (x)) a (u) (na cívce (b)). Na vřetenu je pevně nasazeno dvouramenné křídlo (a) s vodiči niti (i). Obsluha kolovratu uvádí šlapáním na pedál do pohybu křídlo a cívku a při tom drží v ruce chomáč vláken, ze kterého přidává pramínky na konec niti. Otáčkami vřetene se nit zakrucuje a zároveň navíjí na cívku.

Maximální výrobní výkon dosažitelný s kolovratem se udává 350 metrů příze za hodinu[4].

Další součásti kolovratu

  • Přeslice
  • Kužel (kolovrat) – hůlka, na kterou se uvazuje materiál ke spřádání. Nasazuje se na přeslici.[5]

Použití kolovratu v 21. století

  • Speciálně upravený kolovrat se používá v Indii a jihovýchodní Asii ke komerční výrobě příze z kokosových vláken (řádově 0,5 milionu tun ročně).
  • K amatérské výrobě příze a jako dekorační předmět se nabízí k prodeji napodobeniny několika druhů historických kolovratů.[6]
  • V Indii se v roce 2007 vyráběla příze na tkaniny khadi z 18 procent na kolovratech charkha (viz 2. snímek shora) tzn pravidelné používání (řádově) 40 – 50 exemplářů.[7]

Reference

  1. The Spinning Wheel [online]. ThoughtCo, 2017-06-21 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Riello: Cotton The Fabric that Made the Modern World, Cambridge University Press 2013, ISBN 978-1-107-00022-3. str. 52
  3. Ancient History of the Spinning Wheel [online]. Feldhaus, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Jenkins: The Cambridge History of Western Textiles, Cambridge University Press 2003, ISBN 9780521341073, str. 201
  5. Jan Tykač. Lnářství na Českotřebovsku. Část II. Předení lnu. Národopisný věstník Českoslovanský. II. ročník. 1907. str. 198.
  6. Styles of the Spinning Wheel [online]. The Joy of Handspinning, 1999-2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Institutions in India [online]. Journal of Rural Development, 2011 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Joan Whittaker Cummer: A Book of Spinning Wheels, Peter E. Randall, 1993, ISBN 978-0914339465

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Charkha.jpg
Autor: Vipingoyal, Licence: CC BY-SA 3.0
Spinning
Spinnrad01.png
Das Funktionsprinzip des Spinnrades aus Meyer's Conversationslexikon von 1888
Kolovrátek.JPG
Autor: Pekarkalic, Licence: CC BY-SA 3.0
kolovrátek z konce 18.století