Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)
Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici v Praze | |
---|---|
Kolovratský palác (v pozadí na nádvoří Malý Fürstenberský palác) | |
Účel stavby | |
Městské sídlo | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko, od 19. století klasicismus |
Architekt | Ignác Jan Nepomuk Palliardi |
Výstavba | Konec 18. století |
Přestavba | 2003–2006 |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Černínové |
Další majitelé | Kolovratové |
Současný majitel | Česká republika |
Poloha | |
Adresa | Valdštejnská 154/10 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Česko |
Ulice | Valdštejnská ulice |
Souřadnice | 50°5′26,17″ s. š., 14°24′23,75″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39120/1-610 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici je pozdně barokní palác od Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho ve Valdštejnské ulici v Praze na Malé Straně. Palác je součástí sídla Senátu Parlamentu České republiky a přiléhá k němu Malý Fürstenberský palác a Kolovratská zahrada, která je součástí komplexu Palácových zahrad pod Pražským hradem. Palác je od roku 1964 kulturní památkou;[1] je také součástí národní kulturní památky Sídlo Parlamentu České republiky.[2]
Historie
Dva domy stojící původně v místech nynějšího Kolovratského paláce byly v roce 1603 propojeny v jeden, ten pak Vilém starší Popel z Lobkovic nechal začátkem 17. století rozšířit a další majitelka ho přebudovala na jednopatrový dům. V 18. století dům koupila Marie Barbora roz. Schaffgotschová (1725–1789), manželka Heřmana Jakuba Černína z Chudenic (1706/15–1784) a zadala jeho přestavbu architektovi Ignáci Palliardimu. Vzniklo tak honosné šlechtické sídlo, jež v době raného klasicismu mělo připomenout palácový typ vrcholného baroka. Byl s ním tehdy propojen i nově vzniklý Malý Fürstenberský palác, a byla založena terasovitá zahrada, vybavená altány, schodištěm a balustrádami a vystupující do trojdílné sala terreny. Když koncem 18. století získal palác Jan Arnošt Schaffgotsch, synovec Marie Barbory, nechal oba paláce opět oddělit.
V 19. století se vystřídalo několik majitelů a roku 1886 se stal vlastníkem hrabě Zdeněk Kolovrat-Krakovský. Ten nechal palác přestavět, zejména interiéry byly do dnešní podoby upraveny kolem poloviny 19. století v novobarokním slohu. Tehdy v nich byla umístěna majitelova obrazárna, knihovna a sbírka mincí. Jeho syn Hanuš Kolovrat-Krakovský dal k paláci přistavět konírnu. Obrazárna zčásti přešla do sbírek Národní galerie, knihovnu spravuje Národní muzeum.
Po první světové válce byl v prosinci 1920 palác zakoupen československým státem a po úpravách jej využívalo jako sídlo předsednictvo ministerské rady. V Kolovratském paláci se odehrály i důležité události v souvislosti s Mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu Čechy a Morava.[3] V září 1941 se palác stal dějištěm tzv. Chlebíčkové aféry.
Po roce 1945 tu sídlilo ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo kultury.
V roce 2003 byla zahájena celková rekonstrukce Kolovratského paláce a Malého Fürstenberského paláce, která byla dokončena kanceláří Senátu v roce 2006. Prostory Kolovratského paláce jsou využívány jako zázemí pro některé senátní výbory, komise a kluby.
Průčelí
- Mezi okny prvního a druhého patra visí nad vstupním portálem plastický oválný znak s rodovým heslem Kolovratů Věrně a stále, je ovinutý opaskem, symbolizujícím závazek.
- V tympanonu štítu je vsazen zasklený obraz Černé madony svatotomské.
- Na atice jsou sochy puttů a váza
Interiéry
Nejzajímavější prostory Senátu jsou přístupné během státních svátků v rámci dnů otevřených dveří. Zajímavé jsou zejména dva reprezentativní salonky – Růžový a Zelený – a původně pozdně barokní pilířové schodiště.
Fotogalerie
- Průčelí paláce ve Valdštejnské ulici, 2021.
- Nádvoří paláce, 2006
- 2006
- 2006
- Malý Fürstenberský palác, 2006
- (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0Zelený salonek, zasedací místo československé vlády od 20. let 20. století. 2017
Odkazy
Reference
- ↑ Kolovratský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Senát Parlamentu České republiky. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
Literatura
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 251–253.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolovratský palác ve Valdštejnské na Wikimedia Commons
- http://www.senat.cz – oficiální stránky horní komory Parlamentu České republiky Senátu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Malá Strana, ulice Valdštejnská, Kolovratský palác
Autor: V. Groulík;, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolovratský palác, Archív Kanceláře Senátu
Autor: V. Groulík; Original uploader was Martinect at cs.wikipedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolovratský palác, Archív Kanceláře Senátu
Coat of arms of Prague
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Malá Strana, ulice Valdštejnská, Kolovratský palác
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Zelený salonek v Kolovratském paláci, jenž je součástí sídla Senátu Parlamentu České republiky.
Autor: V. Groulík; Original uploader was Martinect at cs.wikipedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolovratský palác, Archív Kanceláře Senátu
Autor: V. Groulík;, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolovratský palác, Archív Kanceláře Senátu