Kolumnea
Kolumnea | |
---|---|
Columnea banksii | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | podpětovité (Gesneriaceae) |
Rod | kolumnea (Columnea) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolumnea[1] (Columnea) je rod rostlin z čeledi podpětovité. Zahrnuje asi 200 druhů a je rozšířen v tropické Americe. Kolumney jsou většinou epifyty se vstřícnými listy a trubkovitými květy. Plodem je bobule. Některé druhy kvetou velmi nápadně a jsou pěstovány ve sklenících botanických zahrad nebo i jako pokojové rostliny. Byla vyšlechtěna také řada okrasných hybridů.
Popis
Kolumney jsou pozemní nebo epifytní, polodřevnaté nebo sukulentní byliny nebo malé keře. Stonky jsou přímé, plazivé či převisavé, často v uzlinách kořenující. Listy jsou vstřícné, rozličného tvaru, více méně řapíkaté. Protistojné listy v párech mohou být stejné až výrazně nestejné (tzv. anisofylie), u některých druhů je jeden list z páru redukovaný natolik že listy vypadají jako střídavé. Květy jsou úžlabní, u některých druhů velmi nápadné, stopkaté. Kalich je více méně pravidelný, složený z 5 téměř až k bázi volných lístků. Kališní lístky jsou celokrajné nebo na okraji zubaté až hřebenité. Koruna je slabě až silně dvoustranně souměrná, s trubkovitou až nafouklou korunní trubkou zakončenou laloky. Horní 2 laloky bývají srostlé. Tyčinky jsou 4 a jsou přirostlé u báze korunní trubky. Vyčnívají z květů nebo jsou zanořené. Semeník je svrchní, jednokomůrkový. Čnělka je asi stejně dlouhá jako tyčinky a nese dvoulaločnou bliznu. Plodem je bílá nebo různě zbarvená bobule obsahující mnoho drobných semen vřetenovitého tvaru. U některých druhů (např. C. dielsii) jsou plody pukavé.[2][3]
Rozšíření
Rod kolumnea zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropické Střední a Jižní Americe od Mexika po Peru a Bolívii a na Karibských ostrovech.[2][4] Kolumney se vyskytují v nížinných až horských deštných lesích. Vyžadují celoročně vlhké klima, v sezónně suchých lesích nerostou. Nejvíce druhů se vyskytuje ve středních nadmořských výškách. Většina druhů jsou epifyty rostoucí v korunách pralesních stromů, některé andské druhy však rostou terestricky.[5][3]
Ekologické interakce
Převážná většina druhů kolumneí má žlutě, oranžově nebo červeně zbarvené trubkovité, nevonné květy, které jsou opylovány ptáky, zejména kolibříky. U některých druhů jsou květy málo nápadné a ptáky k nim lákají jasně červené skvrny na listech. U některých druhů jsou tyto skvrny pouze na spodní straně listů a na líci jsou listy celé zelené, u jiných mají podobu průsvitných červeně zbarvených okének. Neobvyklé, žluté nebo oranžové květy druhu Columnea strigosa visí na dlouhých stopkách, které mohou dosahovat délky až 20 cm. Má se za to, že tyto květy jsou opylovány netopýry. Kolumney jsou schopné samoopylení, které je však ztíženo tím, že prašníky obvykle dozrávají o 1 až 3 dny dříve než blizny. Poté se nitky tyčinek stáčejí a odklánějí prašníky od zrajících blizen.[6]
- © Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Červená okénka na listech Columnea consanguinea
Význam
Mnohé druhy kolumneí jsou atraktivní rostliny, zdaleka ne všechny se však dají s úspěchem pěstovat. V kultuře jsou zejména druhy ze sekce Columnea: Columnea hirta, C. erythrophaea, C. gloriosa, C. raymondii a C. nicaraguensis, z jiných sekcí pak zejména C. orientandina a C. minor. Pěstuje se také řada vyšlechtěných hybridů.[7]
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
- ↑ a b SMITH, James F.; SYTSMA, Kenneth J. Evolution in the Andean epiphytic genus Columnea (Gesneriaceae). Systematic Botany. 1994, čís. 19(2), s. 220–235. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine
- ↑ World Checklist of Gesneriaceae [online]. Smithsonian National Museum of Natural History [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, James F. The Gesneriad reference web: Columnea ecology [online]. 2008 [cit. 2015-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, James F. The Gesneriad reference web: Columnea pollination [online]. 2008 [cit. 2015-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, James F. Columnea in cultivation [online]. 2008 [cit. 2015-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kolumnea na Wikimedia Commons
- Taxon Columnea ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Eric Hunt, Licence: CC BY 2.5
Columnea orientandina, species from Ecuador
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
From the border of the Kuna Yali territory, northeastern Panama.
In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/gesneriads/index.htmlAutor: Kor!An (Корзун Андрей), Licence: CC BY-SA 3.0
Columnea × banksii (pot plant).
© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Foliage at Rara Avis, near Las Horquetas, Costa Rica.
Autor: Eric Hunt, Licence: CC BY 2.5
Columnea flexiflora, species from Ecuador.
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
Showing the hairy flower and underleaf. Found in both lowlands and highlands of northwestern South America. Photo from central Ecuador.
Autor: Kor!An (Корзун Андрей), Licence: CC BY-SA 3.0
Columnea × banksii 'Carnival' (pot plant).
Autor: Eric Hunt, Licence: CC BY 2.5
Columnea orientandina, fruit, species from Ecuador
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
Native to Costa Rica and Panama. Photo from the Lago Arenal area.
In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/gesneriads/index.htmlAutor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
Known as Carpa Dorada or Goldfish Plant in its range from Venezuela to Peru. Photo from a garden in Nicaragua.
In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/gesneriads/index.html