Komárov (Toužim)
Komárov | |
---|---|
Domy v Komárově na návsi | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Toužim |
Okres | Karlovy Vary |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°2′27″ s. š., 13°3′56″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 74 (2021)[1] |
Katastrální území | Komárov u Štědré (9,26 km²) |
PSČ | 364 01 |
Počet domů | 31 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Komárov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 68675 |
Kód k. ú. | 668672 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Komárov (německy Kumerau) je vesnice, část města Toužim v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 6 km na východ od Toužimi. V roce 2011 zde trvale žilo 67 obyvatel.[3]
Komárov leží v katastrálním území Komárov u Štědré o rozloze 9,26 km².[4] Na území sídla se nachází rekreační osada Hrádek, vzniklá na místě zaniklé sklárny Na Hrádku ( Glashütte Schlössles) a zaniklá osada Rozporenské Domky (Rossborner Waldhäuseln). Komárov leží na západním okraji Štěderské pánve.
Historie
Ves středověkého založení náležela k sousednímu rytířskému panství Prohořský Hrádek, později byla také součástí toužimského panství. První písemná zmínka pochází z roku 1358,[5] kdy je zde připomínán kostel. Vrchnost (hrabě Karel z Kokořova) založila v roce 1827 jižně od vsi sklárnu, která ukončila provoz 8. března 1926. V první polovině 20. století proběhly pokusy o dolování hnědého uhlí. Po roce 1945 došlo k vysídlení německého obyvatelstva a dosídlení obce českým obyvatelstvem. Dne 1. ledna 1975 byla obec připojena k městu Toužimi.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 286 obyvatel (z toho 131 mužů), z nichž bylo 85 Čechoslováků a 201 Němců. Kromě jednoho žida a 66 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 224 obyvatel: 37 Čechoslováků, 186 Němců a jednoho cizince. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, jeden člen církve československé, čtyři příslušníci jiných nezjišťovaných církví a patnáct lidí bez vyznání.[7]
Pamětihodnosti
Sídlo s dochovanou obdélnou návsí[8], s dominantou bývalého farního kostela sv. Vavřince, zbytky lidové architektury, mezi nimiž se nachází i jedna z nejstarších staveb tohoto druhu v ČR[9].
- Kostel svatého Vavřince – v jádru gotický, barokně upravený v 18. století, s barokním (ale již ukradeným) mobiliářem
- Návesní kaplička
- Usedlost čp. 14 – obytné stavení s místně typickým hrázděným polopatrem
- Bývalá rychta čp. 12 – pozůstatek pozdně středověké, barokně a novodobě upravované rychty s krčmou. Jedna z nejstarších dochovaných staveb lidové architektury v ČR, s unikátním středověkým "kamenným" stropem (trámový strop s kamenným záklopem) po roce 1484.
- Smírčí kříž
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406.
- ↑ Komárov na indikační skice mapy stabilního katastru z roku 1841 (ČÚZK Praha).. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02.
- ↑ PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Díl 3. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-150-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Komárov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Komárov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Komárov u Štědré na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Domy na návsi v Komárově, město Toužim, Karlovarský kraj. Čp. 27, 25 a další.