Komárov (okres Beroun)
Komárov | |
---|---|
Komárov, okres Beroun | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Hořovice |
Obec s rozšířenou působností | Hořovice (správní obvod) |
Okres | Beroun |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°48′24″ s. š., 13°51′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 408 (2024)[1] |
Rozloha | 6,16 km²[2] |
Nadmořská výška | 398 m n. m. |
PSČ | 267 62 |
Počet domů | 590 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | nám. Míru 204 Komárov 267 62 Komárov u Hořovic komarov@c-box.cz |
Starosta | Jaroslav Klekner |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Komárov | |
Další údaje | |
Kód obce | 531324 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městys Komárov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, 4 km jihozápadně od města Hořovice. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.
Název
Původ názvu Komárov se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize Otomara Dvořáka Putování bájnou krajinou se však nachází i „keltský“ výraz komar, což je označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků (Červeného, Rohlovského a Jalového).
Historie
První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova.[4] Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799.[4] Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.[5] Petr Pešík z Komárova († 10. 8. 1636, Drážďany) byl v roce 1635 evidován v tamějším seznamu pobělohorských exulantů. Marie a Ludmila, dcery zesnulého Jiřího Pešíka z Komárova, žily se čtyřmi služkami rovněž v drážďanském exilu a v roce 1638 žádaly o pas na návštěvu Čech.[6]
Zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vůdci povstání proti Habsburkům.[7]
Roku 1791 zde hrabě Rudolf z Vrbna (1761–1823) založil první železárnu a slévárnu železné litiny v českých zemích[8] , kterou po něm vedl jeho syn, a později Fridrich Wilhelm von Hanau z hesenské větve rodu. Roku 1902 vdova Alžběta, kněžna Hanavská, továrnu prodala C. T. Petzoldovi, který ji roku 1919 proměnil na Akciové železárny. V roce 1948 byly železárny znárodněny a od roku 1949, kdy byl přejmenován na BUZULUK Komárov n. p., prošel řadou různých organizačních změn. Od 6.5.1992 se ze státního podniku BUZULUK Komárov stává akciová společnost.
Roku 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[9]
Obecní správa
Části obce
Obec Komárov se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:
- Komárov (k. ú. Komárov u Hořovic)
- Kleštěnice (i název k. ú.)
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[10]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice
Rok 1932
Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.
Pamětihodnosti
- Kaplička na náměstí Jana Husa
- Secesní budovy na náměstí Míru
- Budova bývalého zámku, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
- Litinový sloup s orlem na náměstí Míru, pořízená pro Zemskou výstavu v Praze 1891
- Litinové kříže u sokolovny a u zvoničky na náměstí Jana Husa
- Tyršův pomník před budovou muzea
- Sochy Snění a Hoch s rybou, litinový stůl a kandelábr umístěné před budovou muzea
Osobnosti narozené v Komárově
- Vincenc Bradáč (* 1815) - kněz, kanovník metropolitní kapituly Svatovítské, spisovatel, skladatel, básník, poslanec českého sněmu,
- Dominik Zafouk (* 1797) - modelér, sochař, zlatník, autor vzácných plaket, bust, památníků, šperků,
- Heřman Němeček (* 1877) - malíř, legionář ve Francii, ilustrátor románů E. Zoly, Sandové, Dostojevského,
- Zdeněk Emanuel Fiala (* 1856) – sochař, modelér, vedoucí modelérského kabinetu železáren, autor pomníku F.J.I. a dalších, bust, plaket, spoluautor Hanavského pavilonu.[16]
- Marie Petronilla Tietzová Matějková (*1895) profesorka hudební akademie, harfenistka
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí – končí napojením na silnici poblíž Klatov. Její celková délka je 73,7 km.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Hořovice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 170 vedoucí z Prahy do Plzně.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Autobusové linky projíždějící městysem vedly do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Plzeň, Praha, Rokycany, Strašice, Žebrák (dopravce PROBO BUS, a. s.).
Galerie
- Obecní úřad na náměstí Míru
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Úřad městyse
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Základní škola T.G.Masaryka
- Litinový sloup s orlem určený pro Zemskou výstavu v r.1891
- Pomník padlým
- Litinová váza - Pomník svobody
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Podnik Buzuluk, a.s.
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Buzulucká ulice
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Sokolská ulice v místní části Na Kocábce
- Bývalý zámek, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
- Kulturní dům
- Hasičská stanice
- Mateřská škola
- Pomník Mir.Tyršovi
- Červený rybník
- Litinová socha "Snění"
- Kašna s volavkou na náměstí Míru
- Dům s pečovatelskou službou v Komárově - hlavní vchod
- Dům s pečovatelskou službou v Komárově - západní pohled
- Sokolovna
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985
- ↑ HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5, ISBN 978-80-7017-008-3. OCLC 62503962 S. 247.
- ↑ MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993
- ↑ Zdeněk RASL: Decorative Cast Ironwork. Národní technické museum Praha 1972, s. 6-15
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)
- ↑ Fiala, Zdeněk Emanuel, 1856-1935 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Komárov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Komárov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Komárov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Naučná stezka Okolím Komárova na POZNEJBRDY.cz
- Skauti v Komárově - Historie oddílu komárovských skautů
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Buzulucká ulice v Komárově u zdravotního střediska
Poloha městysu Komárov v rámci okresu Beroun a správního obvodu obce s rozšířenou působností Hořovice.
Autor: Irena Koláčková, Licence: CC BY-SA 4.0
Kulturní dům v Komárově (Beroun)
Veduta komárovských železáren z roku 1906 z ceníku výrobků Železárny C.T. Petzold, inv. č. 92
Autor: IrenaKol, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům s pečovatelskou službou v Komárově - východní pohled, hlavní vchod
Autor: Jiří Kantor, Licence: CC0
Socha v obci Komárov v okrese Beroun – záznam č. 14051.
Autor: Irena Koláčková, Licence: CC BY-SA 4.0
Mateřská škola v Komárově (Beroun)
Autor: Irena Koláčková, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník Miroslavu Tyršovi před muzeem v Komárově (Beroun)
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Sokolská ulice v části Na Kocábce v Komárově
Autor: IrenaKol, Licence: CC BY-SA 4.0
Litinová socha "Snění" v Komárově (Beroun)
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Úřad městyse na náměstí Míru v Komárově
Autor: Irena Koláčková, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova dobrovolných hasičů v Komárově (Beroun)
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník padlým v 1. a 2. světové válce
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Továrna a. s. Buzuluk na severovýchodě Komárově
Autor: IrenaKol, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům s pečovatelskou službou v Komárově - západní pohled
Autor: IrenaKol, Licence: CC BY-SA 3.0
Kašna s volavkou na náměstí Míru v Komárově
Autor: IrenaKol, Licence: CC BY 4.0
Pohled na Komárov (okres Beroun) z Kleštěnice
Autor: IrenaKol, Licence: CC BY-SA 3.0
Komárovský obecní úřad na náměstí Míru
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Litinový sloup s orlem - ̠upomínka na zemskou výstavu v Praze 1891
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Městský erb na náměstí Míru v Komárově
Autor: Irena Koláčková, Licence: CC BY-SA 4.0
Železářské a slévarenské muzeum v Komárově