Komandorské ostrovy

Komandorské ostrovy
Mapa Komandorských ostrovů
Geografie
Poloha	55° s. š., 166°24′ v. d.
Rozloha	1 848 km²
Počet ostrovů	4
Časové pásmo	UTC+12[1]
Hlavní ostrov	Beringův ostrov
Země
Stát	Rusko Rusko
Provincie	Aleutský rajón
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	677[2] (2010)
Hustota zalidnění	0,3
Etnika	Rusové, Aleuti
Jazyk	ruština
Komandorské ostrovy Ostrovy na mapě Kamčatského kraje, na hranici mezi Beringovým mořem a Pacifikem

Komandorské ostrovy (rusky Командорские острова)^[3] je malé souostroví v Kamčatské oblasti v Rusku ležící u východního břehu Kamčatky v Beringově moři. Geologicky jsou nejzápadnější výspou Aleutských ostrovů,^[3] jelikož jsou však od nich odděleny několika sty kilometry oceánu a navíc přísluší Ruské federaci, zpravidla se k nim nezapočítávají.

Komandorské ostrovy jsou nazývány Královstvím mlhy a větrů. Počasí se zde mění cca každých 30 minut a slunce zde svítí maximálně dva týdny v roce.^[4]

V roce 2005 byly ostrovy zařazeny mezi uchazeče o zápis do Seznamu světového dědictví v Rusku.^[5]

Tvoří je Beringův ostrov, ostrov Mednyj a dva malé ostrůvky.^[3]

Komandorské ostrovy byly objeveny Vitem Beringem v roce 1741 během druhé kamčatské expedice. Na zpáteční cestě z Aljašky na Kamčatku byla Beringova loď Svatý Petr poškozena bouří a uvízla na pobřeží ostrova Avača, který byl později přejmenován na Beringův ostrov. Kvůli zhoršujícímu se počasí byl Bering se svým mužstvem přinucen přezimovat na ostrově a 19. prosince 1741 zde zemřel - pravděpodobně na celkové vyčerpání. Zimu nepřežilo i 18 dalších členů posádky.

Na původně neobydlených ostrovech začala kolem roku 1825 rusko-americká společnost usazovat Aleuťany, aby pro společnost lovili kožešinovou zvěř, a ty později následovali ruští osadníci. Aleuťané sem byli sestěhovávání především z ostrovů Attu a Atka.

Asi 160 km jižně od souostroví došlo 27. března 1943 k bitvě mezi japonskými a americkými námořními silami – bitva u Komandorských ostrovů.

Největší osídlení představuje vesnice Nikolskoje^[6] (624 obyvatel v roce 2023).

Díky zvláštnostem geografické polohy, geologické historie a unikátním oceánografickým a klimatickým podmínkám se na Komandorských ostrovech a přilehlé vodní ploše vytvořila jedinečná flóra a fauna. Nalézají se zde druhy asijského i severoamerického původu.

Fauna Komandorských ostrovů je velmi různorodá. Existují zde suchozemská zvířata a také mořští bezobratlí, mořské ryby, ptáci a savci. Nejsou zde žádní obojživelníci a plazi. Na ostrovech bylo zaznamenáno více než 40 druhů savců.

Samotné ostrovy obývá pouze jeden původní druh – polární liška ostrovní, kterou představují dva endemické poddruhy: Beringův a Měďnovský. 4 druhy hlodavců (hraboš s červeným hřbetem, myš domácí, krysy černé a šedé) byly na ostrovy zavlečeny náhodou koncem 19. a začátkem 20. století. Velmi dobře se zde aklimatizoval sob. Dalším náhodným vetřelcem se stal americký norek, který unikl z kožešinové farmy.

Nejpočetnější skupinou jsou mořští savci (mořské vydry, ploutvonožci a kytovci). Všech 10 druhů ploutvonožců severního Tichého oceánu je zastoupeno na těchto ostrovech. Od roku 2005 se na ostrovech pravidelně objevuje tuleň severní a lachtan kalifornský. Na ostrovech jsou velká hnízdiště tuleňů severních, která čítají až 200 tisíc jedinců. Chová se zde lachtan.

Fauna kytovců je nejrozmanitější – 21 druhů. Ve vodní oblasti je však běžných a četných pouze 7 druhů (kapek severní, vorvaň, kosatka, sviňucha bílá, keporkak, plejtvák myšok a plejtvák malý).

Až do konce 18. století žila v pobřežních vodách Stellerova mořská kráva, která byla hlavním zdrojem masa pro ruské výpravy do okolních vod.

Nikde jinde se nenachází taková rozmanitost mořských savců jako na Komandorských ostrovech.^[7]

Existuje zde více než 108 druhů ryb, nejpočetnější čeledí jsou lososi a platýsi.^[8]

Podle zvláštností krajinné struktury patří Komandorské ostrovy do skupiny luční-tundrové krajiny. Hřeben Komandorských ostrovů se od nejbližších Aleutských ostrovů liší absencí moderního vulkanismu, vysokou biologickou diverzitou a spojením severoasijské a severoamerické flóry. Na ostrovech není žádná dřevnatá vegetace a to hlavně kvůli nízkým letním teplotám, silnému větru a stálé oblačnosti.

Vrbiny jsou nejběžnějším typem keřové vegetace na ostrovech, dosahují výšky až 3,5 m.^[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Komandorské ostrovy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Komandorské ostrovy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• (rusky) Fotografie Komandorských ostrovů