Komenda Býčkovice

Komenda řádu německých rytířů v Býčkovicích
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoBýčkovice
Souřadnice
Základní informace
ŘádNěmečtí rytíři
Založení1253
Zrušení1417
ZnakInsignia Germany Order Teutonic.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komenda Řádu německých rytířů v Býčkovicích je zaniklá komenda řádu německých rytířů, existovala v letech 12531417.

Historie

Zbožný rytíř blahoslavený Hroznata daroval roku 1197 tepelskému klášteru v západních Čechách ves Býčkovice, která se postupně stala centrem panství. Protože byly Býčkovice od Teplé příliš vzdáleny, pronajali je premonstráti v Teplé roku 1233 řádu německých rytířů, který pak roku 1282 získal Býčkovice dědičně.[1]

Řád zde zbudoval postupně výnosné a dobře vedené hospodářství, jehož centrem se stala opevněná řádová komenda. Komtuři se zde poměrně často střídali. Roku 1326 se připomíná komtur Havel, 1332 Mikuláš Pusser, 1337 Konrád ze Cvikova a v letech 1361–1364 Jakub (Jaklin). V roce 1382 zde žili tři bratři rytíři, v jejichž čele stál komtur Václav Srša z Drahotuše. Z panství komendy se již v této době exportovalo obilí a výnosy zdejšího hospodářství byly ve své době na mimořádné výši. Ročně komenda vynášela padesát kop grošů.[1] Na panství se choval i dobytek. Tak v letech 1381–1383 se chovalo v Býčkovicích 53 krav, 568 ovcí, 29 koní, 18 hříbat a 160 prasat. Komenda promyšleně hospodařila a vedle komendy a kostela zde byl i rozsáhlý panský dvůr. K hospodářství patřily také vinice, které zásobovaly vínem ostatní řádové komendy.[2]

V roce 1404 spravoval býčkovickou komendu přímo zemský komtur spolu s nejvýznamnějším českým komturstvím v Chomutově. Již před rokem 1406 zde opět byl samostatným komturem Albrecht z Dubé.[3] V roce 1409 založili němečtí rytíři u Býčkovic velký rybník (dnes zaniklý),[zdroj?] ale celkové zadlužení řádu v Čechách vedlo k tomu, že zemský komtur Oldřich z Ústí musel 4. dubna 1409 býčkovickou komendu zastavit. Původně měla být zastavena na dobu šesti let s ročním nájmem ve výši sedmdesát kop grošů, ale v zástavě zůstala až do husitských válek. Prvním zástavním držitelem se stal Herš z Vrutice, kterého roku 1412 vystřídal Bohuněk z Valovic. Ještě před uplynutím šestileté lhůty zkonfiskoval řádový majetek král Václav IV. a sám jej zastavil. Pro zajímavost lze dodat, že na panství býčkovické komendy byla hora, na níž si roku 1421 postavil Jan Žižka svůj hrad Kalich.[3]

Lokalizace komendy

Vzhledem k nejasné lokalizaci místa, kde komenda stávala, nelze rozhodnout, zda svou podobou patřila mezi hrady nebo tvrze. Poloha bývá uváděna v prostoru mezi čp.  46, 47 a 28, nebo u domu čp. 73, kde se dochovaly pozůstatky tvrze z šestnáctého století.[4]

Podle Jaroslava Pachnera stával areál v okolí domu čp. 36 a sousední barokní býčkovické fary.[5] Součástí zdmi ohrazeného areálu je budova staré školy, která bývala starší farou a snad obsahuje i pozůstatky některé ze staveb řádové komendy. V areálu stával také kostel svatého Havla zbořený v letech 1834–1835. Jeho západní zeď se v podobě dvou nároží snad částečně dochovala v hřbitovní zdi východně od barokní fary.[6] Další architektonické články byly nalezeny při hloubení základů domů čp. 46 a 47.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b PACHNER, Jaroslav. Řádová komenda a fara v Býčkovicích (vztahy s komendou v Chomutově). Památky, příroda, život. Prosinec 2015, roč. 47, čís. 4, s. 9–11. Dále jen Pachner (2015). ISSN 0231-5076. 
  2. Pachner (2015), s. 12
  3. a b Pachner (2015), s. 13
  4. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Býčkovice, s. 94. 
  5. Pachner (2015), s. 9
  6. Pachner (2015), s. 28–29.
  7. Pachner (2015), s. 30.

Literatura

  • MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 126–127. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“