Komenského studna (Poděbrady)
| Komenského studna (Poděbrady) | |
|---|---|
 Komenského studn | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1822 |
| Kód památky | 38266/2-1930 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Umístění | |
| Umístění | Zámostí, Poděbrady |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′23,74″ s. š., 15°6′46,7″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komenského studna je studna vybudovaná v Poděbradech v místě historického železitého pramene, který už roku 1624 zmiňoval Jan Amos Komenský. Nadzemní část studny je novodobá. Studna je od roku 1965 chráněna jako kulturní památka.[1]
Stavba
| „ | „Vyprýštila se u Poděbrad blízko obecné cesty studnička, z níž za celý měsíc voda jako krev tekla, jíž někteří místo černidla užívajíc, tím tu historii pro paměť zapsali.“ | “ |
— J. A. Komenský[2] | ||
Na Zámostí v Poděbradech v minulosti vyvěral silný pramen železité vody. Jan Amos Komenský se o pramenu zmínil ve své roku 1624 vydané knize O těžkých protivenstvích církve české. Objevení pramene načervenalé vody vedlo ke vzniku pověsti o na povrch vyvěrající krvy popravených kutnohorských havířů a k pramenu začaly být konány poutě.[2]
Železitá voda byla považována za léčivou, byla distribuována po okolí a roku 1722 na místě vznikly malé železité lázně, tvořené dřevěnou budovou s jednou vanou. Tu roku 1832 nahradil zděný domek se třemi vanami a místností pro ohřívání vody. Roku 1881 pak byla dokončena větší lázeňská budova se šesti vanami a dalším vybavením, zájem o železité lázně však upadal a později zanikly.[2]
Samotný pramen nechala poděbradská měšťanka Anna Miller roku 1822 opatřit pískovcovou skruží s iniciály A. M. a letopočtem 1624.[3] Roku 1942 byla překryta ozdobnou mříží s nosičem kladky.[4] Studna má hloubku tři až čtyři metry a průměr 150 centimetrů. Skruž má v horní části obrubu a je obložena opracovanými kameny.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 150242 : studna tzv. "Komenského studna". Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 8. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. S. 65.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. S. 85.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Soupis památek okr. Nymburk, 1. díl, část. 2 (Mcely - Žitovlice). Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1976. S. 47.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komenského studna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: