Komise pro vyšetřování nehody Columbie

Památný znak sjednocující prvky emblémů všech amerických kosmických misí, které skončily tragédií

Komise pro vyšetřování nehody Columbie (zkráceně CAIB, anglicky Columbia Accident Investigation Board) byla komise, která vyšetřovala příčiny havárie raketoplánu Columbia. Tato komise byla sestavena 2. února 2003 (druhý den po katastrofě) a výsledkem její práce byl přehled možných důvodů a příčin havárie raketoplánu obsahující bezmála 3200 bodů. V čele komise stál Harold W. Gehman, admirál námořnictva, který vedl už několik vyšetřování.

První členové komise byli jmenováni už v den havárie. Komise se zpočátku nazývala „Mezirezortní vyšetřovací komise pro havárie Mezinárodní vesmírné stanice a raketoplánů“ (International Space Station and Space Shuttle Mishap Interagency Investigation Board). Admirál Gehman navrhl, aby se jeho komise přejmenovala na „Komise pro vyšetřování nehody Columbie“ (Columbia Accident Investigation Board), zkráceně CAIB. Během 2. února členové komise přilétávali soukromými letadly na základnu letectva Barksdale v Louisianě. Tento den se uskutečnilo též první zasedání komise. Vyšetřování bylo zahájeno 3. února. 6. února se komise přemístila do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu.

Admirál Harold W. Gehman (vlevo) s generálem Williamem W. Crouchem
Sheila E. Windallová
Sally Rideová

Členové komise

Původní členové

  • Stephen A. Turcotte – velící důstojník U. S. Naval Safety Center
  • John L. Barry – ředitel odboru plánování a programů, Headquarters Air Force Materiel Command
  • Kenneth W. Hess – vedoucí odboru bezpečnosti USAF
  • James M. Hallock – vedoucí odboru bezpečnosti letecké dopravy při Ministerstvu dopravy
  • Steven B. Wallace – ředitel odboru vyšetřování leteckých nehod Federal Aviation Administration
  • Duane W. Deal – velitel 21. kosmické perutě
  • Scott Hubbard – ředitel Ames Research Center
  • Bryan D. O'Connor – bývalý astronaut
  • Theron M. Bradley – hlavní inženýr NASA

Další členové

První komisí sestavenou hned po havárii byla MIT (Mishap Investigation Team), kterou sestavil Sean O’Keefe, tehdejší ředitel NASA. Později, po zahájení práce CAIB, byla tato komise rozpuštěna.

Průběh vyšetřování

Skupiny

Během prvního týdne rozdělil Gehram členy CAIB do čtyř pracovních skupin, které pověřil specifickými úkoly. První skupina se zabývala organizací NASA, postupy manažerů, organizací údržby a interními bezpečnostními postupy. Druhá měla zkoumat přípravu astronautů na let a činnost pracovníků řídícího střediska a podpůrných expertních skupin v průběhu letu. Třetí skupina měla na starost vyhodnocování nalezených trosek Columbie. Čtvrtá skupina se zabývala historií NASA, vnitřní strukturou agentury, jejími zvyky a dopady těchto okolností na události kolem havárie Columbie. Gehram také vytvořil vlastní nezávislou expertní technickou skupinu, která zkoumala údaje kosmické agentury NASA, protože nemohl úplně důvěřovat interní pracovní skupině MIT.

Vyšetřování

Vyšetřovací komise se soustředila na dva klíčové zdroje informací: údaje v počítačích řídícího střediska a zkoumání shromážděných trosek. Komise studovala také záznam radiolokačních sledování, záznamy telemetrie a záznamy hovorů s posádkou. Na základě údajů z telemetrie se pátrání po troskách postupně zúžilo na hledání poškození na náběžné hraně křídla. Po nalezení datového záznamníku OEX (Orbiter Experiment Support System), který se nacházel na palubě raketoplánu a zaznamenával některé údaje až do okamžiku katastrofy, se expertům podařilo lokalizovat přesné místo prvotního poškození. Technici NASA na žádost CAIB vyrobili model náběžné hrany ze skutečných panelů RCC odmontovaných z jiného raketoplánu a odeslali jej v červnu do Southwest Research Institute (SWRI). Tam probíhaly pokusy s ostřelováním panelů RCC kusy izolační pěny z nádrže ET. 7. června získali odborníci přesvědčivý důkaz o tom, že poškození tepelné ochrany Columbie skutečně způsobil náraz izolační pěny z ET, což potvrdil i S. Hubbard. 26. srpna 2003 vydala komise závěrečnou zprávu.

Doporučení komise

CAIB vydala množství doporučení známých jako RTF opatření, jejichž splnění bylo nutné pro obnovení letů raketoplánů. Jejich celkový počet byl 29, tři z nich NASA splnila jen částečně. Základní opatření byla:

  • eliminace odpadávání částic z nádrže ET při startu (ohřívače, vyšší kvalita izolační pěny)
  • zpevnění tepelné ochrany družicového stupně raketoplánu (dodatečná ochrana náběžné hrany, úprava krytu podvozku, předních RCS a bočních oken) – tento požadavek kvůli přílišné technické náročnosti nebyl splněn
  • dokonalejší zjišťování případného poškození (detailní sledování a snímkování při vzletu i na oběžné dráze)
  • možnost opravy tepelného štítu přímo na oběžné dráze
  • využití Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jako nouzového přístavu (pro posádku i orbiter)
  • příprava druhého raketoplánu na případnou záchrannou operaci (do 6 až 9 týdnů v závislosti na stavu ISS)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Columbia Accident Investigation Board na slovenské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Apollo 1 Challenger Columbia memorial emblem.png
This emblem memorializes the three U.S. human space flight accidents – Apollo 1, Challenger, and Columbia. The words across the top translate to: “To The Stars, Despite Adversity – Always Explore“
Crew of STS-107, official photo.jpg
The crew of the final ill-fated flight of the Space Shuttle Columbia, mission STS-107, in October 2001.

This is the official crew photograph from mission STS-107 on the Space Shuttle Columbia. From left to right are mission specialist David Brown, commander Rick Husband, mission specialist Laurel Clark, mission specialist Kalpana Chawla, mission specialist Michael Anderson, pilot William McCool, and Israeli payload specialist Ilan Ramon.

All were killed when the shuttle disintegrated over Texas in February 2003.
Crouch and Gehman.jpg
Retired Navy Admiral Harold W. Gehman (left) and retired Army General William W. Crouch brief reporters on the unclassified version of the report of the USS Cole Commission at a Pentagon press conference on Jan. 9, 2001. The USS Cole (DDG 67) was the target of a terrorist attack in the port of Aden, Yemen, on Oct. 12, 2000, during a scheduled refueling. The attack killed 17 crew members and injured 39 others. The report looks into the terrorist incident to find ways of reducing our vulnerability to similar tactics in the future. Gehman and Crouch were appointed as co-commissioners by Secretary of Defense William S. Cohen. DoD photo by R. D. Ward. (Released)
Sally Ride, First U.S. Woman in Space - GPN-2004-00019.jpg
Sally Ride was the first American woman in space. Born on May 26, 1951 in Los Angeles, California, she received a Bachelor in Physics and English in 1973 from Stanford University and, later, a Master in Physics in 1975 and a Doctorate in Physics in 1978, also from Stanford. NASA selected Dr. Ride as an astronaut candidate in January 1978. She completed her training in August 1979, and began her astronaut career as a mission specialist on STS-7, which launched from Kennedy Space Center, Florida on June 18, 1983. The mission spent 147 hours in space before landing on a lakebed runway at Edwards Air Force Base, California on June 24, 1983. Dr. Ride also served as a mission specialist on STS-41-G, which launched from Kennedy Space Center, Florida on October 5, 1984 and landed 197 hours later at Kennedy Space Center, Florida on October 13, 1984.

In June 1985, NASA assigned Dr. Ride to serve as mission specialist on STS-61-M. She discontinued mission training in January 1986 to serve as a member of the Presidential Commission on the Space Shuttle Challenger accident, also known as the Rogers Commission. Upon completing the investigation she returned to NASA Headquarters as Special Assistant to the Administrator for Long Range and Strategic Planning, where she lead a team that wrote NASA Leadership and America's Future in Space:A Report to the Administrator in August 1987.

Dr. Ride has also written a children's book, To Space and Back, describing her experiences in space, has received the Jefferson Award for Public Service, and has twice been awarded the National Spaceflight Medal. Her latest books include Voyager:An Adventure to the Edge of the Solar System and The Third Planet: Exploring the Earth from Space. She was also a member of the Columbia Accident Investigation Board (CAIB), which investigated the February 1, 2003 loss of Space Shuttle Columbia. Dr. Ride is currently a physics professor and Director of the California Space Institute at the University of California, San Diego.
STS-107 Flight Insignia.svg
STS107-S-001 (May 2001) This is the insignia for w:STS-107, which is a multi-discipline microgravity and Earth science research mission with a multitude of international scientific investigations conducted continuously during the planned 16 days on orbit. The central element of the patch is the microgravity symbol, µg, flowing into the rays of the astronaut symbol. The mission inclination is portrayed by the 39 degree angle of the astronaut symbol to the Earth's horizon. The sunrise is representative of the numerous experiments that are the dawn of a new era for continued microgravity research on the International Space Station and beyond. The breadth of science conducted on this mission will have widespread benefits to life on Earth and our continued exploration of space illustrated by the Earth and stars. The constellation Columba (the dove) was chosen to symbolize peace on Earth and the Space Shuttle Columbia. The seven stars also represent the mission crew members and honor the original astronauts who paved the way to make research in space possible. The Israeli flag is adjacent to the name of the payload specialist who is the first person from that country to fly on the Space Shuttle.