Výbor pro osvobození národů Ruska

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1997-076-02A / Bogner / CC-BY-SA 3.0
Devítičlenné předsednictvo Komitétu: Po levé ruce řečníka sedí Andrej Andrejevič Vlasov. Berlín, prosinec 1944

Výbor pro osvobození národů Ruska, česky též Komitét... (rusky Комите́т освобожде́ния наро́дов Росси́и), zkratka KONR, byl výbor složený z vojáků a civilistů ustavený 14. listopadu 1944 v Praze.

Vznik

Základním dokumentem, přijatým na ustavujícím zasedání v Rudolfově galerii na Pražském hradě, byl Manifest osvobozeneckého hnutí národů Ruska, známý též jako Pražský manifest.

Za předsednictví generála Andreje Andrejeviče Vlasova se členy předsednictva stali: lékař a šachista, prof. Fedir Parfenovič Bohatyrčuk za Ukrajinskou národní radu, generálmajor F.I. Truchin, generálmajor V. F. Malyškin, generálmajor profesor D.E. Zakutnyj, generál Želenkov, E. I. Balabin, profesoři N.N. Budzilovič a S. M. Rudněv. Na úvodní zasedání byl pozván také Heinrich Himmler, ale na Hitlerův pokyn se ho nezúčastnil.[1] Jako hlavní řečníci vystoupili K. H. Frank a generál Vlasov. Generál Vlasov hovořil o hlavním cíli svržení Stalinova režimu – návratu do poměrů po únorové revoluci roku 1917, před tím, než se bolševici chopili moci.[2]

Hlavní cíle

V tzv. Pražském manifestu byly formulovány hlavní cíle výboru (zkráceno):[2]

1. Rovonoprávnost všech národů při uznání jejich práva na národní vývoj, sebeurčení a suverenitu

2. Zřízení státního řádu, spočívajícího na základě národní práce

3. Zachování míru a vytvoření přátelských vztahů se všemi spojeneckými zěměmi

4. Upevnění rodinného života a manželství

5. Odstranění nucené práce

6. Rozpuštění kolchozů

7. Obnovení soukromého majetku

8. Zajištění sociální spravedlnosti

9. Obecné právo na bezplatné vzdělání, zotavení a zaopatření pro stáří

Formulaci Manifestu předcházela obtížná jednání s německými vládními představiteli, protože Výbor odmítal tento dokument formulovat jako kolaborantský a trval na tom, že hlavním cílem je svobodné a demokratické Rusko.[3]

Z podnětu výboru oficiálně vznikla Ruská osvobozenecká armáda.

Zánik

Výbor de facto zanikl po pádu nacistického Německa a poté, co byly zatčeny a později souzeny a popraveny jeho významné osobnosti. (Generála Vlasova zatkla Směrš 15. května 1945, někteří byli zajati Američany, ale vydáni do SSSR - např. generál Buňačenko, který se zúčastnil Pražského povstání na straně povstalců.)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Комитет освобождения народов России na ruské Wikipedii.

  1. ↑ Persona non grata sovietskich šachmat (2006)
  2. ↑ a b Národy Ruska do boje proti bolševismu. Lidové noviny. 1944-11-16, s. 1. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 
  3. ↑ KELIN, Alexej. Hledání pravdy. Lidové noviny. 1993-05-15, s. VII.. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0862-5921. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bundesarchiv Bild 146-1997-076-02A, Berlin, Kundgebung mit General Wlassow.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1997-076-02A / Bogner / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Berlin November 1944

General Wlassow in Berlin.
Das kürzlich gegründete Komitee zur Befreiung der Völker Rußlands hielt nunmehr seine erste Groß-Kundgebung in der Reichshauptstadt ab. General Wlassow sprach vor Ostarbeitern, Offizieren und Soldaten der Befreiungsarmee über sein Kampfprogramm zum Sturze der bolschewistischen Tyrannei.
Auf der Bühne hat das Präsidium des Komitees Platz genommen. Ein Offizier der Befreiungsarmee eröffnet die Kundgebung. [Wlassow rechts neben dem Redner]

SS-PK. Bogner