Komonice zubatá

Komonice zubatá
Komonice zubatá (Melilotus dentatus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Rod	komonice (Melilotus)
Binomické jméno
Melilotus dentatus (Waldst. et Kit.) Pers., 1807
Synonyma
Melilotus macrorrhizus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komonice zubatá (Melilotus dentatus) je středně vysoká, žlutě kvetoucí, dvouletá, planě rostoucí rostlina vlhkých míst. V České republice je počítána mezi původní druhy rodu komonice a zároveň řazena mezi rostliny silně ohrožené (C2t) vyhynutím.^[1][2]

Výskyt

Bylina je euroasijského původu, vyskytuje se od západních hranic Německa pře Střední Evropu, Balkán, Skandinávii a evropské Rusko až na Kavkaz, její značně nespojitý areál dále sahá na západní Sibiř, do Střední Asie, severní Číny a Mongolska. V České republice nebývala ani v minulosti hojná, nyní roste poměrně vzácně ve dvou nesouvisejících oblastech, jedna se nachází v severozápadních Čechách a druhá pokrývá jižní Moravu.^[1][3][4][5]

Ekologie

Často vyrůstá na vlhkých nebo střídavě vlhkých stanovištích, která jsou různě zasolená. Vyskytuje se na pastvinách i sečených loukách, v rákosinách, příkopech podél cest i v přímé blízkosti lidských obydlí. Roste na živinami bohatých jílovitých půdách s neutrální až zásaditou reakcí, které sice bývají podmáčené až přeplavované, ale v suchém létě obvykle vysychají. Kvete od června do září, plody dozrávají od července do října. Ploidie druhu je 2n = 16.^[1][3][5]

Popis

Na počátku druhého roku vyrůstá z přízemní růžice listů přímá, pevná, rýhovaná, odspodu větvená lodyha 20 až 60 cm dlouhá. Rostlina má kůlovitý, dlouhý a poměrně hrubý kořen s mnoha vlásečnicovými kořínky porostlými výrůstky s hlízkami se symbiotickými bakteriemi jímající vzdušný dusík a obohacující jím půdu. Lodyha je porostla trojčetnými, řapíkatými listy. Jejich lístky jsou krátce řapíkaté, střední má řapík delší, čepele jsou podlouhle kopinaté, 25 až 50 mm dlouhé a 4 až 8 mm široké, světle zelené a lysé, mají 7 až 14 párů postranních žilek a po obvodě jsou ostře pilovitě zubaté (až 55 párů zubů). Zelené palisty jsou kopinaté, ostře zakončené, asi 10 mm dlouhé a zoubkované.

Květenství je hustý, 2 až 5 cm dlouhý hrozen vyrůstající z paždí listů, po odkvětu se prodlužuje. Je tvořen 15 až 50 světle žlutými květy 3 až 5 mm velkými, které slabě voní, mají krátké stopky a jsou převislé. Kalich je široce zvonkovitý, zelený, 1,5 mm dlouhý a má špičaté cípy delší než trubku. Světle žlutá koruna je velká 4 mm a má obvejčitou pavézu mírně vykrojenou a člunek stejně dlouhý jako křídla. Elipsovitý semeník obsahuje dvě vajíčka. Rostliny jsou cizosprašné, opylovány jsou hmyzem lákaným na nektar.

Plod je tmavohnědý, lysý, elipsovitý lusk 4 mm dlouhý a 3 mm široký. Obsahuje jedno až dvě hladká semena srdčitého tvaru, asi 2 mm velká, která jsou zbarvená žlutozeleně až hnědě.^[1][3][5][6]

Význam

Komonice zubatá se v oblastech se zasolenými půdami někdy vysévá jako krmivo pro dobytek, který ji rád spásá. Je dobrou medonosnou rostlinou.^[3][7]

Poznámka

Rostlina byla ve stejném roce (1807) nezávisle na sobě vědecky popsána pod různými jmény. Jednak ji botanik Christiaan Hendrik Persoon pojmenoval Melilotus macrorrhizus a současně český botanik Franz de Paula Adam hrabě Waldstein společně s maďarským botanikem Pálem Kitabelem ji dali jméno Melilotus dentatus. V literatuře se objevují obě jména.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu komonice zubatá na Wikimedia Commons
• Galerie komonice zubatá na Wikimedia Commons
• Taxon Melilotus dentatus ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření komonice zubaté v ČR