Komorové oko

Komorové oko je termín, kterým se v české literatuře označují stavebně složité oči u obratlovců a části hlavonožců.^{[1][2][3][4][5]} Konkrétně u člověka a chobotnic se vzhledem k pokročilé stavbě někdy mluví i o tzv. dokonalém komorovém oku.^[2][5] Ve starší literatuře bývá také nazýváno jako oko váčkovité.^[6][7]

Je tvořené prohlubní se světločivnými buňkami zcela oddělené od okolního prostředí. Vyznačuje se schopností zaostření obrazu na různou vzdálenost s využitím čočky.^[8] Najdeme ho u mnoha skupin organismů obývajících různá prostředí jako olihně a chobotnice, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci.^[9][10]

Evoluce

U obratlovců a některých hlavonožců (chobotnic a olihní) vznikl tento typ oka nezávisle na sobě. U obou skupin je ale vznik oka řízený velkým množstvím stejných ancestrálních genů, tedy zděděných od posledního společného předka.^[9] Jde tak o příklad konvergence znaku v evoluci.^[11] Stejný název orgánu je dán blízkou anatomickou a funkční podobností jednotlivých částí oka, ačkoli je jejich detailní stavba mírně odlišná a mezi organismy znak nesoucími je velká fylogenetická vzdálenost.^[12]

Například vlivem odlišné formace oka během ontogeneze mají obratlovci na rozdíl od hlavonožců slepou skvrnu (místo výstupu očního nervu bez světločivných buněk).^[13] To je dané tím, že zatímco u obratlovců směřují nervová zakončení světločivných buněk dopředu na sítnici, u hlavonožců směřují dozadu.^[13][12][4]

Oko s podobnou stavbou jako komorové oko obratlovců najdeme i skupiny dravých medúz čtyřhranek (Cubozoa). K výzkumu evolučního původu oka čtyřhranek přispěli významně i výzkumníci týmu Zbyňka Kozmika z Akademie věd ČR. I u této skupiny organismů došlo ke vzniku komorového oka nezávisle na dalších skupinách.^[14]

Stavba

Komorové oko patří mezi tzv. jednoduchý typ očí (od složeného oka se liší tím, že se neskládají z vícero malých oček). Vyznačuje se složitou anatomickou stavbou s velmi kvalitním výstupním obrazem a schopností prostorového rozlišení objektů v okolí.^[15][8]

Orgán tvoří rohovkou krytá, uzavřená prohlubeň (odtud starší pojmenování váčkovité oko^[7]), do které je zasazena tekutinou či rosolem (sklivcem) vyplněná oční koule s vrstvou světločivných buněk. Světlo do oka proudí průhlednou čočkou ovládanou svaly za účelem zaostření obrazu na různou vzdálenost (schopnost akomodace).^[1][15][8]

U různých organismů se v rámci tohoto typu oka vyskytují anatomické odlišnosti dané odlišným způsobem vzniku orgánu během ontogeneze (viz chybějící slepá skvrna u chobotnic^[4] nebo různá hustota světločivných buněk na sítnici dle způsobu života zvířete^[8]), ale základní části komorového oka jsou typově a funkčně stejné.

Terminologie

Vzhledem k podobnosti se stavbou fotoaparátů se v anglické literatuře můžeme setkat i s termínem camera eye, tedy kamerové oko.^{[16][11][17][18]} Ten odkazuje jak k dokonalému komorovému oku člověka, tak dalším typům komorových očí obratlovců (uzavřených očí s čočkou).^[19][20]

Ačkoli se jako komorové označují v české literatuře primárně oči obratlovců a části hlavonožců,^[1] anglická literatura používá termín chambered eye (komorové oko) nebo single-chambered eye (jednokomorové oko) pro typy očí tvořené jak otevřenou tak uzavřenou prohlubní vystlanou světločivnými buňkami bez ohledu na přítomnost nebo nepřítomnost čočky.^[12][21][13]

Tyto pojmy, byť jsou v doslovném překladu stejné, tedy nejsou zcela kompatibilní, neboť se anglickým termínem označuje širší spektrum typů očí než termínem českým.^[12] Pod komorové oči v angličtině spadají u některých autorů například i v češtině samostatné starší termíny jako pohárkovité nebo pohárkové oči, u kterých jsou světločivné buňky uložené v hlubší téměř nebo zcela uzavřené prohlubni, případně i oči miskovité, které tvoří pouze mělká neuzavřená prohlubeň.^{[15][22][23][24][12][8]} Pohárkovité a miskovité oči ale bývají v české literatuře někdy uváděny i jako dvě varianty jednoho pojmu.^[25]

Problematičnost názvosloví typů očí je daná i tím, že jednotlivé typy se vyvinuly nezávisle u více skupin organismů, mají různý ontogenetický původ a z hlediska složitosti stavby postupně přecházejí jeden v druhý.^[8]

Odkazy

Související články

• Oko
• Složené oko

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Komorové oko na Wikimedia Commons

Reference