Komorové oko
Komorové oko je termín, kterým se v české literatuře označují stavebně složité oči u obratlovců a části hlavonožců.[1][2][3][4][5] Konkrétně u člověka a chobotnic se vzhledem k pokročilé stavbě někdy mluví i o tzv. dokonalém komorovém oku.[2][5] Ve starší literatuře bývá také nazýváno jako oko váčkovité.[6][7]
Je tvořené prohlubní se světločivnými buňkami zcela oddělené od okolního prostředí. Vyznačuje se schopností zaostření obrazu na různou vzdálenost s využitím čočky.[8] Najdeme ho u mnoha skupin organismů obývajících různá prostředí jako olihně a chobotnice, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci.[9][10]
Evoluce
U obratlovců a některých hlavonožců (chobotnic a olihní) vznikl tento typ oka nezávisle na sobě. U obou skupin je ale vznik oka řízený velkým množstvím stejných ancestrálních genů, tedy zděděných od posledního společného předka.[9] Jde tak o příklad konvergence znaku v evoluci.[11] Stejný název orgánu je dán blízkou anatomickou a funkční podobností jednotlivých částí oka, ačkoli je jejich detailní stavba mírně odlišná a mezi organismy znak nesoucími je velká fylogenetická vzdálenost.[12]
Například vlivem odlišné formace oka během ontogeneze mají obratlovci na rozdíl od hlavonožců slepou skvrnu (místo výstupu očního nervu bez světločivných buněk).[13] To je dané tím, že zatímco u obratlovců směřují nervová zakončení světločivných buněk dopředu na sítnici, u hlavonožců směřují dozadu.[13][12][4]
Oko s podobnou stavbou jako komorové oko obratlovců najdeme i skupiny dravých medúz čtyřhranek (Cubozoa). K výzkumu evolučního původu oka čtyřhranek přispěli významně i výzkumníci týmu Zbyňka Kozmika z Akademie věd ČR. I u této skupiny organismů došlo ke vzniku komorového oka nezávisle na dalších skupinách.[14]
Stavba
Komorové oko patří mezi tzv. jednoduchý typ očí (od složeného oka se liší tím, že se neskládají z vícero malých oček). Vyznačuje se složitou anatomickou stavbou s velmi kvalitním výstupním obrazem a schopností prostorového rozlišení objektů v okolí.[15][8]
Orgán tvoří rohovkou krytá, uzavřená prohlubeň (odtud starší pojmenování váčkovité oko[7]), do které je zasazena tekutinou či rosolem (sklivcem) vyplněná oční koule s vrstvou světločivných buněk. Světlo do oka proudí průhlednou čočkou ovládanou svaly za účelem zaostření obrazu na různou vzdálenost (schopnost akomodace).[1][15][8]
U různých organismů se v rámci tohoto typu oka vyskytují anatomické odlišnosti dané odlišným způsobem vzniku orgánu během ontogeneze (viz chybějící slepá skvrna u chobotnic[4] nebo různá hustota světločivných buněk na sítnici dle způsobu života zvířete[8]), ale základní části komorového oka jsou typově a funkčně stejné.
Terminologie
Vzhledem k podobnosti se stavbou fotoaparátů se v anglické literatuře můžeme setkat i s termínem camera eye, tedy kamerové oko.[16][11][17][18] Ten odkazuje jak k dokonalému komorovému oku člověka, tak dalším typům komorových očí obratlovců (uzavřených očí s čočkou).[19][20]
Ačkoli se jako komorové označují v české literatuře primárně oči obratlovců a části hlavonožců,[1] anglická literatura používá termín chambered eye (komorové oko) nebo single-chambered eye (jednokomorové oko) pro typy očí tvořené jak otevřenou tak uzavřenou prohlubní vystlanou světločivnými buňkami bez ohledu na přítomnost nebo nepřítomnost čočky.[12][21][13]
Tyto pojmy, byť jsou v doslovném překladu stejné, tedy nejsou zcela kompatibilní, neboť se anglickým termínem označuje širší spektrum typů očí než termínem českým.[12] Pod komorové oči v angličtině spadají u některých autorů například i v češtině samostatné starší termíny jako pohárkovité nebo pohárkové oči, u kterých jsou světločivné buňky uložené v hlubší téměř nebo zcela uzavřené prohlubni, případně i oči miskovité, které tvoří pouze mělká neuzavřená prohlubeň.[15][22][23][24][12][8] Pohárkovité a miskovité oči ale bývají v české literatuře někdy uváděny i jako dvě varianty jednoho pojmu.[25]
Problematičnost názvosloví typů očí je daná i tím, že jednotlivé typy se vyvinuly nezávisle u více skupin organismů, mají různý ontogenetický původ a z hlediska složitosti stavby postupně přecházejí jeden v druhý.[8]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ a b c MIROSLAV, Orel; VĚRA, Facová; KOLEKTIV, a. Člověk, jeho smysly a svět. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 248 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-7306-3. Google-Books-ID: ub5aAgAAQBAJ.
- ↑ a b SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 192 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2258-3. Google-Books-ID: OllwCQAAQBAJ.
- ↑ ZRZAVÝ, Jan; FLEGR, Jaroslav; VÁCHA, Jiří. Charles Darwin: dvě stě let od narození. [s.l.]: Institut Václava Klause 142 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87806-57-9. Google-Books-ID: 372CCgAAQBAJ.
- ↑ a b c Lepší oko než člověk? Chobotnice i hmyz. Dvojka [online]. 2018-03-06 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b MARKOVÁ, Kristýna. O původu očí. Živa [online]. 2009 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ Rozpravy České akademie věd a umění: Mathematicko-přírodovědecká. Třída II. [s.l.]: Nákl. České akademie věd a uměni 606 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 3Ba2sJOnEF4C.
- ↑ a b Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění: Třída II (Mathematicko-přirodnická). [s.l.]: [s.n.] 638 s. Dostupné online. Google-Books-ID: JEEbAAAAMAAJ.
- ↑ a b c d e f Zdeňka Bendová, Lucie Buchbauerová, Jan Černý, Albert Damaška, Karel Kleisner, Tereza Nedvědová, Jaroslav Nunvář, Jana Pilátová, Juraj Sekereš, Marie Smyčková, Stanislav Vosolsobě, Ondřej Zemek. Budiž světlo!. 1.. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze: Ústřední komise Biologické olympiády, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-213-2684-2.
- ↑ a b OGURA, Atsushi; IKEO, Kazuho; GOJOBORI, Takashi. Comparative analysis of gene expression for convergent evolution of camera eye between octopus and human. Genome Research. 2004-08, roč. 14, čís. 8, s. 1555–1561. PMID: 15289475 PMCID: PMC509264. Dostupné online [cit. 2023-04-14]. ISSN 1088-9051. DOI 10.1101/gr.2268104. PMID 15289475.
- ↑ Jak zvířata vidí. Zoo Praha [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b YOSHIDA, Masa-aki; OGURA, Atsushi. Genetic mechanisms involved in the evolution of the cephalopod camera eye revealed by transcriptomic and developmental studies. BMC Evolutionary Biology. 2011-06-24, roč. 11, čís. 1, s. 180. Dostupné online [cit. 2023-04-14]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/1471-2148-11-180. PMID 21702923.
- ↑ a b c d e FERNALD, R. D. Casting a genetic light on the evolution of eyes. American Journal of Ophthalmology. 2007-01-01, roč. 143, čís. 1, s. 196–197. Dostupné online [cit. 2023-04-14]. ISSN 0002-9394. DOI 10.1016/j.ajo.2006.11.010. (English)
- ↑ a b c LAND, Michael F.; NILSSON, Dan-Eric. Animal Eyes. [s.l.]: OUP Oxford 291 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-162536-7. (anglicky) Google-Books-ID: uXSK6hDKFC0C.
- ↑ Darwinova česká radost | Věda. Lidovky.cz [online]. 2008-07-07 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c ELLIS, R. John. How Science Works: Evolution: A Student Primer. [s.l.]: Springer Science & Business Media 117 s. Dostupné online. ISBN 978-90-481-3183-9. S. 88. (anglicky) Google-Books-ID: dzMP_hwH_p0C.
- ↑ Eye Evolution. learn.genetics.utah.edu [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ UCL. The anatomy of the ‘camera’ eye. UCL Institute of Ophthalmology [online]. 2020-07-28 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BELAN, Mark. Visualizing the Evolution of Vision and the Eye. Visual Capitalist [online]. 2022-11-04 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEE, Luke P.; SZEMA, Robert. Inspirations from Biological Optics for Advanced Photonic Systems. Science. 2005-11-18, roč. 310, čís. 5751, s. 1148–1150. Dostupné online [cit. 2023-04-14]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1115248. (anglicky)
- ↑ BENACKA, S. Anglicko-slovenský technický slovník. [s.l.]: Alfa 1368 s. Dostupné online. (slovensky) Google-Books-ID: QDghAQAAIAAJ.
- ↑ LAND, Michael F. The optical structures of animal eyes. Current Biology. 2005-05-10, roč. 15, čís. 9. Dostupné online. DOI 10.1016/j.cub.2005.04.041.
- ↑ ČIHAŘ, Jiří. Příroda v České a Slovenské republice. [s.l.]: Academia 440 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-0938-8. Google-Books-ID: TSIIAQAAMAAJ.
- ↑ JANKO, Jan. Vědy o životě v českých zemích, 1750-1950. [s.l.]: Archiv Akademie věd České republiky 624 s. Dostupné online. ISBN 978-80-902464-0-9. Google-Books-ID: 7cgfAQAAIAAJ.
- ↑ Přiruční slovník naučný. [s.l.]: Československé akademie věd 1038 s. Dostupné online. Google-Books-ID: BDkNxhLm3cMC.
- ↑ Přiruční slovník naučný. [s.l.]: Československé akademie věd 1038 s. Dostupné online. Google-Books-ID: BDkNxhLm3cMC.
Média použitá na této stránce
Autor: Jerry Crimson Mann (Václav Horký), Licence: CC BY-SA 3.0
Numbered differences between human and octopus eye