Komorov (zámek)

Zámek Komorov
Chátrající zámek Komorov v roce 2009
Chátrající zámek Komorov v roce 2009
Základní informace
Slohempírový
Výstavba1811-1812
StavebníkJan Pavel Pagáč z Paburgu
Poloha
AdresaChvalkovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky19942/7-3639 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Komorov je empírová stavba s rozlehlou zámeckou zahradou, kterou nechal postavit v letech 1811-1812 Jan Pavel Pagáč z Paburgu. Stojí na místě zaniklé vsi Komorov (někdy uváděné též Komárov), asi půl kilometru od Chvalkovic v okrese Vyškov.

Historie

Nedaleko Chvalkovic stála ve středověku nyní již zaniklá osada Komorov. Poprvé byla připomínána v roce 1349, kdy ji získali Ješek a Dětřich z Komárova. Roku 1376 polovinu Komorova a dvora vlastnili Cimburkové a v roce 1397 koupili i zbývající část vsi. Albert z Cimburka ji roku 1412 prodal Protivcovi z Pavlovic a Chvalkovic. Uváděna je v osadě také tvrz. Osada Komorov byla roku 1645 vypálena vojskem a do roku 1661 byla zcela pustá. V roce 1715 postihla obnovenou osadu morová rána, stejně jako vedlejší Chvalkovice, kde tuto událost připomíná morový sloup na návsi. Poté už je vedena jako pustá.

Empírový zámek byl v těchto místech postaven v letech 1811–1812 Janem Pavlem Pagáčem z Paburgu. Roku 1890 patřil Františku Klazarovi. Posledními majiteli před rokem 1948 byla rodina Kobrčova. V roce 1948 připadl zámek Státním statkům a v roce 1951 vznikl vyčleněním ze Státního statku Troubsko Státní statek Vyškov, jehož součástí byla farma na samotě Komorov. Od 1. července 1960 došlo k rozdělení Státního statku Vyškov a Komorov byl přiřazen k Semenářskému státnímu statku Bučovice. Od 1. ledna 1974 byly sloučeny Semenářský státní statek Vyškov, Semenářský státní statek Bučovice a Semenářský státní statek Slavkov v jeden Semenářský státní statek Slavkov u Brna. Některé jejich části obdržela místní JZD. Z Bučovic bylo hospodářství Komorov s 243 ha zemědělské půdy předáno do JZD Hvězdlice se sídlem v Chvalkovicích (vzniklému v roce 1949).[1][2]

Jednotné zemědělské družstvo Rudý partyzán Hvězdlice u zámku vybudovalo zemědělský statek. Zámek sloužil jako správní budova, která nebyla udržována a postupně chátrala. Kvůli jeho stavu se v roce 1985 uvažovalo o demolici, kterou nakonec památkáři zakázali. Zámek sloužil MNV a státním statkům.[3] Když JZD v 90. letech 20. století zaniklo, zámek koupila od dcery posledního majitele, paní Evy Kobrčové, firma MTR ze Slavkova. Provedla opravu střechy a zajistila nezbytný úklid celého pozemku.

Zámecký park se vzácnými stromy a rybníkem byl ošetřen, avšak některé dřeviny se již nepodařilo zachránit. Nezachovala se ani zahradní kuželna. Z bývalých hospodářských budov, které uzavíraly komorovský dvůr, zůstaly jenom ruiny. Ke komorovskému dvoru patřil kovář, mlynář, o park se staral zahradník, nacházela se zde konírna, sklepy na víno, domky služebnictva a další. Na konci parku se dříve nacházel ještě ovocný sad.

Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[4]

Odkazy

Reference

  1. Sabina Boudná: Obec Lovčičky v procesu kolektivizace a organizace zemědělské velkovýroby, 2009, kap. Semenářský státní statek Slavkov.
  2. Badatelna.eu | Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna - Jednotné zemědělské družstvo Hvězdlice se sídlem ve Chvalkovicích. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-15. 
  3. UZHGOROD, Digital library. Ladislav Hosák - Metoděj Zemek: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Kniha 1 - Jižní Morava) / Castles and fortresses in Bohemia, Moravia and Silesia (Book 1 - South Moravia), s. 110.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2019-10-15]. (anglicky) 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 130736 : Zámeček Komorov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • Vlastivěda moravská, Místopis Bučovický okres, Čeněk Kramoliš, r. 1900 v Brně.
  • DRÁPELA, Emil. Marginální oblasti na území ČR a jejich vývoj v prostoru a čase. Brno: PřF MU, 2011. Dostupné online. S. 101,107,136. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zámek Komorov.JPG
Zámek Komorov.