Kompetence (pedagogika)

Pojem kompetence (z lat. slova competentia - pravomoc nebo způsobilost vykonávat určitou činnost)[1] lze různě definovat, např. jako schopnost člověka využívat a rozvíjet své vědomosti, dovednosti, zkušenosti, postoje, hodnoty v různých životních situacích.[2] Obdobně lze kompetence vymezit jako soubor „znalostí, schopností, způsobilostí či dispozic, které umožňují ovládnout určitou skupinu požadavků“. Tyto požadavky následně člověk využívá v každodenním soukromém i pracovním životě.[3]

Utváření kompetencí

Formování a rozvíjení kompetencí probíhá v procesu počátečního, dalšího i celoživotního vzdělávání. Tento proces zahrnuje také formální, neformální vzdělávání a informální učení.[4] Celoživotní utváření kompetencí je zpracováno v projektu Národního pedagogického institutu České republiky, Klíče pro život, který byl realizovaný v letech 2009 až 2013 a také v navazujícím projektu K2 – Kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání.[5]

Druhy kompetencí

Existuje různé dělení kompetencí. Z hlediska kurikulárního, tedy všeobecně vzdělávacího[6] se jedná o tzv. klíčové kompetence, které jsou součástí rámcově vzdělávacích programů škol a tvoří profil absolventa.[7] Nebo z hlediska profesního, které vychází z Národní soustavy kvalifikací a představují kompetence pro jednotlivé pracovní pozice.[4] V projektu Klíče pro život jsou kompetence děleny do následujících skupin.

Obecné kompetence

-       Měkké kompetence (měkké dovednosti): důležité pro úspěch v životě i v práci (např. pohotovost, přesnost, pečlivost, týmová spolupráce, výkonnost, srozumitelnost, přesvědčivost, praktičnost, samostatnost, efektivní komunikace apod.)

-       Odborné kompetence obecné: založené na určitém znalostním základu, široce přenositelné (např. znalost cizích jazyků, dovednost využívat PC nebo řídit auto, základní právní a ekonomické povědomí apod.)[4]

Odborné kompetence specifické

Představují schopnost aplikovat znalosti v praxi, tzn. jsou specifické pro konkrétní povolání (např. znalost hudebního názvosloví a dovednost hrát na hudební nástroj - učitel hudební výchovy apod.)[4]

Odborné kompetence v sobě zahrnují dvě složky: dovednostní (činnostní) a vědomostní (znalostní). Kompetence vznikají vzájemným spojením těchto složek.[8]

Nádledující schematický model kompetencí uvádí Národní pedagogický institut České republiky:[9]

KompetenceMěkké kompetenceObecné kompetence
Odborné kompetenceOdborné kompetence obecné
Odborné kompetence specifickéDovednosti

(činnostní složka kompetencí)

Vědomosti

(znalostní složka kompetencí)

Podle dokumentů, které vytvořila Evropská komise, jsou kompetence konkretizovány ve dvou skupinách:

a) kompetence kurikulární (příbuzné předmětům, obsažené v RVP)

b)  kompetence kros-kurikulární (nadpředmětové)

Kompetence kros-kurikulární lze představit jako následující schopnosti:

  1. komunikace v mateřském jazyce,
  2. komunikace v cizích jazycích,
  3. matematické schopnosti a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií,
  4. schopnost práce s digitálními technologiemi,
  5. schopnost učit se, tzn. nabývat vědomosti a dovednosti,
  6. sociální a občanské schopnosti,
  7. smysl pro iniciativu a podnikavost,
  8. smysl pro kulturní povědomí a vyjádření.[10]

Úrovně kompetencí

Pro zjišťování úrovně aktuálních kompetencí byl vytvořen systém hodnocení H2K (How 2 Know), který obsahuje pět modelů pro hodnocení úrovně profesních kompetencí. Míra úrovně kompetence narůstá vzestupně na škále 0 – 5:

  • 0 - Nulová úroveň (nemá žádné znalosti ani dovednosti v dané oblasti)
  • 1 - Výrazně podprůměrná úroveň (má obecné povědomí o dané oblasti/oboru nebo pouze dílčí praktické dovednosti získané praxí)
  • 2 - Podprůměrná úroveň (má základní znalosti dané oblasti/oboru, některé tyto dílčí znalosti dokáže aplikovat v praxi)
  • 3 - Průměrná úroveň (má průměrné teoretické znalosti a specializované praktické dovednosti postačující k dobrému pracovnímu výkonu)
  • 4 - Optimální úroveň (má velmi dobré teoretické znalosti oboru, vysoce specializované praktické dovednosti a kompetence zkušeného pracovníka)
  • 5 - Expertní úroveň (má rozsáhlé, v praxi aplikované, teoretické znalosti a dovednosti, které jsou na expertní úrovni, jeho kompetence jsou ovlivňovány trendy v daném oboru)[11][11][12]

Disponovat kompetencí znamená být schopen v určité oblasti úspěšně jednat. Pokud se nenaplňuje požadavek úspěšného jednání můžeme hovořit o tzv. „nekompetenci“.[13]

Reference

  1. ↑ HUPKOVÁ, Marianna; PETLÁK, Erich. Sebareflexia a kompetencie v práci učiteľa. Bratislava: IRIS, 2004. 135 s. ISBN 8089018777. 
  2. ↑ TURECKIOVÁ, Michaela; VETEŠKA, Jaroslav. Kompetence ve vzdělávání. 1. vydání. vyd. Praha: GRADA, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-1770-8. 
  3. ↑ KNECHT, Pavel; JANÍK, Tomáš; NAJVAR, Petr. Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce na základních školách.. Orbis Scholae. 2010, roč. 4, čís. 3, s. 37–62. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d HAVLÍČKOVÁ, Daniela; ŽÁRSKÁ, Kamila. Kompetence v neformálním vzdělávání. Praha: Comunica. a.s., 2012. 22 s. ISBN 978-80-87449-18-9. 
  5. ↑ Klíče pro život [online]. 2021-05-10 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ SKALKOVÁ, Jarmila. Kategorie cíle, kompetence, jejich vzájemný vztah a význam pro obsah vzdělávání v kontextu současnosti. Orbis scholae. 2018, roč. 2, čís. 1, s. 7–20. Dostupné online. 
  7. ↑ PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 2. vydání. vyd. Praha: Portál, 2013. 328 s. ISBN 80-7178-252-1. 
  8. ↑ Kompetenční model - Národní soustava kvalifikací. www.narodnikvalifikace.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kompetenční model [online]. Narodnikvalifikace.cz, 2013-09-09 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE. DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o klíčových schopnostech pro celoživotní učení [online]. Úřední věstník Evropské unie, 2006-12-18 [cit. 2022-11-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Hodnocení kompetence v H2K. www.estudovna.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Úvod do kompetencí. www.estudovna.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ KLIEME, Eckhard; MAAG-MERKI, Katharina; HARTIG, Johannes. Kompetence a jejich význam ve vzdělávání. Pedagogická orientace. 2010, roč. 20, čís. 1, s. 104–119. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy