Komplex činžovních domů Perla

Komplex činžovních domů Perla
Poloha
AdresaČeské Budějovice 3, ČeskoČesko Česko
UlicePražská tř.
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky104988 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komplex tří činžovních domů Perla nebo také Kolektivní dům (zkráceně Koldům) je postaven na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích jako montovaná panelová stavba, která dokládá tzv. bruselský styl. Komplex budov tvoří centrální devítipodlažní budova se dvěma rozevřenými pavlačovými křídly, mezi rozevřená křídla (5 + 1 ustupující podlaží) byl umístěn objekt kina. Autory projektu byli architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím, výtvarně s nimi spolupracoval Jiří Tichý.[1] Ministerstvo kultury tento komplex tří budov prohlásilo za kulturní památku 15. prosince 2012 s rejstříkovým číslem v ÚSKP 10498.[2]

Historie

Dům Na staré poště

Na místě dnešního Koldomu stál dům, bývalý zájezdní hostinec Na staré poště. První písemná zmínka o existenci pošty v těchto místech pochází z roku 1533, kdy je uváděn Paul Kaiser, majitel zájezdního hostince a poštmistr. Pošta zde sídlila (s přestávkami) až do roku 1711.[3] Dne 17. prosince 1784 se zde narodil Franz Xaver Maximilián Millauer (1784 – 1840) historik a teolog, rektor Univerzity Karlovy, direktor Královské české společnosti nauk, jednatel Národního muzea. Majitelem tohoto domu byl již jeho praděd.[4] V roce 1775 byl majitelem tohoto domu Tomáš Lanna[5] a po jeho smrti v roce 1797 ho zdědila jeho nejstarší dcera Terezie Lannová, tehdy již provdaná za A. Pátka.[6] Tento dům byl stržen v roce 1959, aby uvolnil místo novému kolektivnímu domu.[5]

Koldům

Kolektivní dům v Českých Budějovicích (pro který se později začal užívat název „Perla“ nebo „Koldům“) byl stavěn mezi lety 1959 a 1964. Jednalo se o obytný dům hotelového typu s restaurací Perla v přízemí, vyhlídkovou kavárnou Perla a kinem Vesmír. V době vzniku to byl první výškový dům ve městě.[7] Myšlenkou kolektivního bydlení bylo jednotlivce či rodinu integrovat do většího společenského celku a díky zavedení profesionálních služeb přinést úsporu času a prostředků vynakládaných na vedení domácnosti. Ve dvojitém vchodu do restaurace byla možnost vyjet výtahem do kavárny v posledním patře (původně s interiérem v bruselském stylu) s krásnou vyhlídkou na historickou část města. V současné době je kromě bytů v provozu pouze restaurace Perla v přízemí, prostory kina jsou využívány jako tělocvična, v prostoru kavárny byly kanceláře. Vlastník budovy, kde bývala kavárna Perla, je město České Budějovice, které prostory kavárny v roce 2019 rekonstruovalo a zvažuje její znovuotevření.[8][9][10] Ostatní dvě nemovitosti vlastní bytové družstvo.[11]

Popis stavby

Při výstavbě komplexu budov byly použity ve své době nové technologie. Byla to první celopanelová montovaná stavba v jižních Čechách a při výstavbě se tato technologie ověřovala. Byty byly startovací, jednogarsoniéry bez kuchyně a dvojgarsoniéry. V hlavní budově byly tyto byty bez kuchyně, její funkci měla nahradit restaurace v přízemí. V křídlech Koldomu byly větší byty pro rodiny, které kromě kuchyně obsahovaly i obývací pokoj a jednu až dvě ložnice. Objekt svými proporcemi – kónickými pilíři, sešikmenými nárožími, konzolemi přesahů střechy, rastrem lodžií a dělicími příčkami v horním podlaží – ukazuje na vliv Le Corbuisiera.[12]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Koldům, Stavby Českých Budějovic - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  2. Koldům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  3. FELDMAN, Vladimír; KOVÁŘ, Daniel. pošta | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 
  4. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  5. a b WALDOVÁ, Monika; LEXA, Petr. Zámeček Poříčí v Boršově nad Vltavou. Malá historicko-genealogická práce. první. vyd. České Budějovice: Josefina, z. ú., 2020. ISBN 978-80-270-7051-0. S. 83. 
  6. ŽÁKAVEC, Theodor. Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a v Československu.. Praha: Spolek československých inženýrů, 1936. S. 10. 
  7. HOSNEDLOVÁ, Hana. Perla. Český rozhlas: České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2019-11-26 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  8. Kavárna Perla by měla být opět perlou Českých Budějovic. ČT24 [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  9. Budějovická radnice chce obnovit kavárnu na vrcholu Koldomu, obyvatelé jsou proti. České Budějovice [online]. 2019-04-28 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  10. Pod střechu Koldomu se možná vrátí kavárna s výhledem na Budějovice. iDNES.cz [online]. 2019-04-12 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  11. Koldům je kulturní památkou. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-19. 
  12. ŠEVČÍK, Oldřich; BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let: „zlatá šedesátá léta“ v české architektuře 20. století. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 505 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-1372-4. Google-Books-ID: sAS5PiGCZ_sC. 

Literatura

  • SCHINKO, Jan. Putování městem České Budějovice 2. České Budějovice: Kopp, 2019. ISBN 978-80-7232-519-1. S. 184–185. 
  • ŠEVČÍK, Oldřich; BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let. 2009. vyd. Praha: Grada, 2009. 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4. S. 122–123. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Komplex činžovních domů Perla - Koldům.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům, komplex činžovních domů Perla, České Budějovice
Koldům CB (04).jpg
Autor: Anaj7, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům (kolektivní dům) byl postaven v letech 1959 až 1964 jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou "Perla" a kinem "Vesmír". Je situován na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích. Projekt vytvořili architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím.
Pohled z Perly na V, ČB (01).jpg
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Pohled východním směrem na České Budějovice a na horizontu na Dlouhý vrch (Lišovský práh) z bývalé kavárny Perla.
Koldům CB (06).jpg
Autor: Anaj7, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům (kolektivní dům) byl postaven v letech 1959 až 1964 jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou "Perla" a kinem "Vesmír". Je situován na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích. Projekt vytvořili architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím.
České Budějovice, centrum.jpg
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Pohled na centrum Českých Budějovic z bývalé kavárny Perla.
Koldům CB (02).jpg
Autor: Anaj7, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům (kolektivní dům) byl postaven v letech 1959 až 1964 jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou "Perla" a kinem "Vesmír". Je situován na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích. Projekt vytvořili architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím.