Komplex činžovních domů Perla

Komplex činžovních domů Perla
Poloha
AdresaČeské Budějovice 3, ČeskoČesko Česko
UlicePražská tř.
Souřadnice48°58′51,86″ s. š., 14°28′15,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky104988 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komplex tří činžovních domů Perla nebo také Kolektivní dům (zkráceně Koldům) je postaven na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích jako montovaná panelová stavba, která dokládá tzv. bruselský styl. Komplex budov tvoří centrální devítipodlažní budova se dvěma rozevřenými pavlačovými křídly, mezi rozevřená křídla (5 + 1 ustupující podlaží) byl umístěn objekt kina. Autory projektu byli architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím, výtvarně s nimi spolupracoval Jiří Tichý.[1] Ministerstvo kultury tento komplex tří budov prohlásilo za kulturní památku 15. prosince 2012 s rejstříkovým číslem v ÚSKP 10498.[2]

Historie

Dům Na staré poště

Na místě dnešního Koldomu stál dům, bývalý zájezdní hostinec Na staré poště. První písemná zmínka o existenci pošty v těchto místech pochází z roku 1533, kdy je uváděn Paul Kaiser, majitel zájezdního hostince a poštmistr. Pošta zde sídlila (s přestávkami) až do roku 1711.[3] Dne 17. prosince 1784 se zde narodil Franz Xaver Maximilián Millauer (1784 – 1840) historik a teolog, rektor Univerzity Karlovy, direktor Královské české společnosti nauk, jednatel Národního muzea. Majitelem tohoto domu byl již jeho praděd.[4] V roce 1775 byl majitelem tohoto domu Tomáš Lanna[5] a po jeho smrti v roce 1797 ho zdědila jeho nejstarší dcera Terezie Lannová, tehdy již provdaná za A. Pátka.[6] Tento dům byl stržen v roce 1959, aby uvolnil místo novému kolektivnímu domu.[5]

Koldům

Kolektivní dům v Českých Budějovicích (pro který se později začal užívat název „Perla“ nebo „Koldům“) byl stavěn mezi lety 1959 a 1964. Jednalo se o obytný dům hotelového typu s restaurací Perla v přízemí, vyhlídkovou kavárnou Perla a kinem Vesmír. V době vzniku to byl první výškový dům ve městě.[7] Myšlenkou kolektivního bydlení bylo jednotlivce či rodinu integrovat do většího společenského celku a díky zavedení profesionálních služeb přinést úsporu času a prostředků vynakládaných na vedení domácnosti. Ve dvojitém vchodu do restaurace byla možnost vyjet výtahem do kavárny v posledním patře (původně s interiérem v bruselském stylu) s krásnou vyhlídkou na historickou část města. V současné době je kromě bytů v provozu pouze restaurace Perla v přízemí, prostory kina jsou využívány jako tělocvična, v prostoru kavárny byly kanceláře. Vlastník budovy, kde bývala kavárna Perla, je město České Budějovice, které prostory kavárny v roce 2019 rekonstruovalo a zvažuje její znovuotevření.[8][9][10] Ostatní dvě nemovitosti vlastní bytové družstvo.[11]

Popis stavby

Při výstavbě komplexu budov byly použity ve své době nové technologie. Byla to první celopanelová montovaná stavba v jižních Čechách a při výstavbě se tato technologie ověřovala. Byty byly startovací, jednogarsoniéry bez kuchyně a dvojgarsoniéry. V hlavní budově byly tyto byty bez kuchyně, její funkci měla nahradit restaurace v přízemí. V křídlech Koldomu byly větší byty pro rodiny, které kromě kuchyně obsahovaly i obývací pokoj a jednu až dvě ložnice. Objekt svými proporcemi – kónickými pilíři, sešikmenými nárožími, konzolemi přesahů střechy, rastrem lodžií a dělicími příčkami v horním podlaží – ukazuje na vliv Le Corbuisiera.[12]

Galerie

  • Koldům za Pražskou třídou

    Koldům za Pražskou třídou

  • Pohled na Koldům od Pražské třídy

    Pohled na Koldům od Pražské třídy

  • Logo restaurace na fasádě domu

    Logo restaurace na fasádě domu

  • Výhled k Černé věži
    (c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0

    Výhled k Černé věži

  • Výhled na východ
    (c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0

    Výhled na východ

Odkazy

Reference

  1. ↑ Koldům, Stavby Českých Budějovic - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Koldům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ FELDMAN, Vladimír; KOVÁŘ, Daniel. pošta | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b WALDOVÁ, Monika; LEXA, Petr. Zámeček Poříčí v Boršově nad Vltavou. Malá historicko-genealogická práce. první. vyd. České Budějovice: Josefina, z. ú., 2020. ISBN 978-80-270-7051-0. S. 83. 
  6. ↑ ŽÁKAVEC, Theodor. Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a v Československu.. Praha: Spolek československých inženýrů, 1936. S. 10. 
  7. ↑ HOSNEDLOVÁ, Hana. Perla. Český rozhlas: České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2019-11-26 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kavárna Perla by měla být opět perlou Českých Budějovic. ČT24 [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Budějovická radnice chce obnovit kavárnu na vrcholu Koldomu, obyvatelé jsou proti. České Budějovice [online]. 2019-04-28 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pod střechu Koldomu se možná vrátí kavárna s výhledem na Budějovice. iDNES.cz [online]. 2019-04-12 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Koldům je kulturní památkou. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-19. 
  12. ↑ ŠEVČÍK, Oldřich; BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let: „zlatá šedesátá léta“ v české architektuře 20. století. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 505 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-1372-4. Google-Books-ID: sAS5PiGCZ_sC. 

Literatura

  • SCHINKO, Jan. Putování městem České Budějovice 2. České Budějovice: Kopp, 2019. ISBN 978-80-7232-519-1. S. 184–185. 
  • ŠEVČÍK, Oldřich; BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let. 2009. vyd. Praha: Grada, 2009. 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4. S. 122–123. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Komplex činžovních domů Perla - Koldům.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům, komplex činžovních domů Perla, České Budějovice
Koldům CB (04).jpg
Autor: Anaj7, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům (kolektivní dům) byl postaven v letech 1959 až 1964 jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou "Perla" a kinem "Vesmír". Je situován na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích. Projekt vytvořili architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím.
Pohled z Perly na V, ČB (01).jpg
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Pohled východním směrem na České Budějovice a na horizontu na Dlouhý vrch (Lišovský práh) z bývalé kavárny Perla.
Koldům CB (06).jpg
Autor: Anaj7, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům (kolektivní dům) byl postaven v letech 1959 až 1964 jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou "Perla" a kinem "Vesmír". Je situován na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích. Projekt vytvořili architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím.
České Budějovice, centrum.jpg
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Pohled na centrum Českých Budějovic z bývalé kavárny Perla.
Koldům CB (02).jpg
Autor: Anaj7, Licence: CC BY-SA 4.0
Koldům (kolektivní dům) byl postaven v letech 1959 až 1964 jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou "Perla" a kinem "Vesmír". Je situován na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice v Českých Budějovicích. Projekt vytvořili architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím.