Kompostování

(c) Antonín Slejška na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC-BY-SA-3.0

Jednou z nejdůležitějších operací při kompostování je překopávání (aerace).

Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu (BRO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad (BRO) na kompost.

Při kompostování hraje důležitou roli surovinová skladba, přesněji poměr uhlíku a dusíku (C:N), dostatečné množství strukturního materiálu, které dovolí přístup kyslíku, přítomnost mikroorganizmů a vhodná vlhkost kompostu.

V cizojazyčné literatuře se můžeme setkat s pojmem suché anaerobní kompostování (dry anaerobic composting): jedná se o zvláštní způsob výroby bioplynu (anaerobní digesci) technologií podobnou kompostování. Výsledný produkt se po procesu kompostuje aerobně a vzniká kompost.

Rozdělení

Dle velikosti a způsobu kompostování rozeznáváme tři základní způsoby kompostování:

• Domácí kompostování
• Komunitní kompostování

Při domovním a komunitním kompostování je aerace zajišťována převážně přírodními fyzikálními pochody – difuzí a konvekcí, doporučuje se však provádět také manuální překopávání například vidlemi či lopatou minimálně jednou za půl roku.

• Průmyslové kompostování

Při průmyslovém (komunálním) kompostování se bioodpad zpracovává v centrálních kompostárnách, aerace je ve větší míře realizována mechanizovaným překopáváním pomocí překopávačů. Aeraci lze také zajistit nucenou aerací, kdy je výměna vzduchu do kompostovaného materiálu zabezpečena vháněním či odsáváním vzduchu.

Fáze vzniku kompostu

(c) Antonín Slejška na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0

Odpady ze zahrad jsou snadno a často kompostovaným odpadem.

Kompostování má 3 fáze:^[1]

• Termofilní fáze

V této fázi dochází k zahřátí kompostu na teplotu 50-70 °C (optimum), pH klesá pod vlivem tvorby organických kyselin (octová, mravenčí, propanová, máselná). Zpočátku dochází k rozkladu snadno rozložitelných látek, jako jsou cukry, škroby, bílkoviny, lipidy, dále pokračuje rozklad hůře rozložitelných látek (celulóza, dřevovina). Je nutné zajistit dostatečnou aeraci (provzdušnění), například přehazováním.

• Fáze přeměny (mezofilní)

Teplota klesá na 40 až 45 °C. Při pohledu již nelze rozeznat původní složky kompostu. Činností žížal a dalších drobných živočichů se kompost homogenizuje a vzniká drobtovitá struktura.

• Fáze dozrávání

Teplota blízká okolí, pH opět stoupá, kompost získává konečný vzhled.

Kompostovatelný odpad

Kompostovatelný odpad je biologicky rozložitelný odpad, z něhož vznikne během procesu kompostování kompost odpovídající některé ze tříd jakosti definovaných ve vyhlášce o biologických metodách zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Lehce rozložitelné látky jsou látky, u kterých probíhá proces mineralizace a humifikace krátkou dobu nebo je možno je aplikovat i přímo (zejména zemědělské odpady, hnůj, rašelina aj.).

Odkazy

Reference

Literatura

• Vojtěch Singer: Moderní metody ekologického kompostování, Brno 2008

Související články

• Kompostárna
• Kompostoviště
• Kompost
• Kompostárenská technologie
• Komunitní kompostování
• Domácí kompostování

Externí odkazy

• Přehled zpracovatelů biologicky rozložitelného odpadu = kompostáren
• Renesance kompostování
• Bioodpad se kompostovat nebude, ale bude končit dál na skládkách?