Komprese dynamiky signálu

Průběh dynamického rozsahu signálu od jeho vzniku, přes přenosovou či záznamovou cestu až k jeho reprodukci

Komprese dynamiky signálu v elektroakustickém řetězci se nejčastěji používá pro zajištění většího odstupu od rušivých napětí a šumu, při záznamu či přenosu elektrického signálu na vstupní straně, záznamový zesilovač, vysílač.

Největšího nasazení komprese dynamiky signálu bylo dosaženo po roce 1965[1] se vznikem prvního Dolby A-type NR. Poté se rozšířila verze Dolby B-type NR[2][3] téměř na všechny magnetofony. V roce 1986 poslední analogová verze Dolby Spectral Recording (SR) zcela ovládla 35mm filmovou produkci.

Komprese dynamiky signálu

Kompresí dynamiky většinou zajistíme větší zesílení slabších signálů a menší zesílení silných signálů, čímž zmenšíme celkový dynamický rozsah, ale také porušíme věrnost signálu, která již nenese známky Hi-Fi. Většinou se komprese provádí tak, aby nejslabší signály byly nad úrovní šumu záznamového či přenosového média a nejsilnější signály nepřesahovaly maximální možnosti tohoto média (viz obrázek).

Obnovení dynamiky signálu

K obnovení dynamiky signálu se na druhé straně elektroakustického řetězce provádí expanze dynamiky signálu, čímž se vlastnosti původního signálu obnoví a zároveň se potlačí vliv rušení a šumů záznamového media či přenosové cesty.[4] [5] [6]

Komprese dynamiky neelektrických signálů

Informace může být nesena mnohými druhy signálů, například zvukem, světlem či magnetickým polem; přímá komprese dynamiky těchto signálů se pro nedostatek technických možností neprovádí. Používáme proto nejčastější řízení elektrického signálu (proudu a napětí), který následně převedeme příslušným měničem na signál jiného druhu.

Speciální případy komprese dynamiky

Výjimečně se používá komprese dynamiky i za cenu deformace věrnosti signálu[7] spíše k efektům,[8] jakými jsou:

  • zvýraznění nějakého hudebního nástroje či zpěvu;
  • potlačení dynamiky signálu před nedostatečně dimenzovaným výkonovým zesilovačem, aby nedocházelo k jeho limitaci při větších hlasitostech.[9][10][11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.muzikus.cz/clanky/Analog-versus-digital~07~rijen~2002/?id=%25ID%25 Analog versus digitál
  2. ↑ http://www.audiomaster.cz/novinky.php?cid=472 Archivováno 9. 11. 2007 na Wayback Machine. rok 1968 první komerční cívkový magnetofon KLH40 s Dolby B
  3. ↑ https://web.archive.org/web/20051031030845/http://www.dolby.com/assets/pdf/tech_library/212_Dolby_B,_C_and_S_Noise_Reduction_Systems.pdf Dolby B, strana 3, první odstavec, rok 1968, rychlost 3,75 palce/s (9,525cm/s). Dolby C, strana 6, první odstavec, rok 1980.
  4. ↑ http://www.quido.cz/objevy/magnetofon.htm Archivováno 17. 10. 2007 na Wayback Machine. Magnetofon
  5. ↑ http://www.multiweb.cz/playa/ostatni/magnetak.htm Jak vznikl náš starý záznamový prostředek – magnetofon
  6. ↑ http://fonoklub.wz.cz/mg.htm Archivováno 1. 1. 2008 na Wayback Machine. Technika záznamu zvuku na magnetofon
  7. ↑ KOUŘIL, František a VRBA, Kamil. Teorie nelineárních a parametrických obvodů. Dotisk 1. vyd. Praha: SNTL, 1982. 320 s.
  8. ↑ http://www.utko.feec.vutbr.cz/~schimmel/BSHE/Files/Zpracovani_dynamiky_zvukoveho_signalu.pdf[nedostupný zdroj] Zvukové efekty zpracovávající dynamiku zvukového signálu patří do skupiny nelineárních zvukových efektů.
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.rane.com [online]. [cit. 2007-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-17. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.alesis.com [online]. [cit. 2007-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-14. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.behringerdownload.de [online]. [cit. 2007-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura

  • BOUČEK, Zdeněk a ROTTENBERG, Ivo. ABC lovce zvuku. Praha: Práce, 1974. 242 s., 20 nečísl. s. obr. příloh. Delfín.
  • Jirka D. a JEŽEK, Ondřej. Nezajímá mě nějakej dokonalej univerzální zvuk. In: Echoes zine [online]. 8. 4. 2013 [cit. 22. 10. 2022]. Dostupné z: https://www.echoes-zine.cz/rozhovory/ondrej-jezek-nezajima-me-nejakej-dokonalej-univerzalni-zvuk
  • KOUŘIL, František a VRBA, Kamil. Teorie nelineárních a parametrických obvodů. Dotisk 1. vyd. Praha: SNTL, 1982. 320 s.
  • SOUŠKOVÁ, Dana. Základy hudební teorie a akustiky. 2., uprav. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015. 85 s. ISBN 978-80-7435-580-6.
  • SYROVÝ, Václav a GUŠTAR, Milan. Malý slovník základních pojmů z hudební akustiky a hudební elektroniky. 3. vyd. Praha: Akademie múzických umění (Nakl. AMU), 2016. 121 s. ISBN 978-80-7331-383-8.
  • SYROVÝ, Václav. Hudební akustika. 3., dopl. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2013. 440 s. Akustická knihovna Zvukového studia Hudební fakulty AMU, sv. 2. ISBN 978-80-7331-297-8.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Edit-copy purple-wikit.svg
Autor: Uploaded and compiled by: penubag
Paper sheets by:Davidgothberg, Licence: CC BY-SA 2.5
Transwiki image with project logo
Emblem-question.svg
Derivative of and .
Průběh dynamického rozsahu signálu.JPG
Průběh dynamického rozsahu signálu