Koníček (přírodní rezervace)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Koníček
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Skála na vrcholu Koníčku
Skála na vrcholu Koníčku
Základní informace
Vyhlášení15. listopadu 2021
Nadm. výška502–667 m n. m.
Rozloha32,65 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPříbram
UmístěníJince, Ohrazenice
Souřadnice
Koníček
Koníček
Další informace
Kód6228
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Koníček je přírodní rezervace ve správních územích obcí Jince a Ohrazeniceokrese Příbram ve Středočeském kraji. Tvoří ji komplex lesních společenstev a skalních útvarů s výskytem fosiliíchráněné krajinné oblasti Brdy. Území se nachází ve veřejně nepřístupném Posádkovém cvičišti Jince.

Historie

Lesy na úbočí Koníčku se po staletí vyvíjely podobně jako ostatní lesy v Brdech. Původní listnaté lesy s příměsí jedle a borovice byly vytěženy pro výrobu dřevěného uhlí a s rozvojem průmyslu v osmnáctém a devatenáctém století se těžba dřeva rozšiřovala i do obtížně přístupných částí hor.[2]

Vrch je součástí Posádkového cvičiště Jince, takže území slouží k výcviku vojenských jednotek, a je veřejnosti nepřístupné. Přesto vrcholovou skálu navštěvují horolezci a trampové.[3]

Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii přírodní rezervace s účinností od 15. listopadu 2021.[4] Předmětem ochrany jsou suťové lesy, květnaté a acidofilní bučiny, paleontologické naleziště a skalní útvary.[5]

Přírodní poměry

Přírodní rezervace s rozlohou 32,65 hektarů leží v nadmořské výšce 502–667 metrů v katastrálních územích Jince v Brdech a Ohrazenice v Brdech. Nachází se na území chráněné krajinné oblasti Brdy.[4]

Abiotické poměry

Geologické podloží tvoří kambrijské jinecké souvrství složené z břidlic, prachovců, jemnozrnných pískovců a drob, jehož horniny vystupují na povrch na jižním svahu Jineckých Hřebenů. Skalní útvar na vrcholovém hřebeni patří ohrazenickému souvrství tvořeném slepenci a hrubozrnnými pískovci. Koníček s nadmořskou výškou 666,6 metru je nejvýchodnějším bodem asi 800 metrů dlouhé části strukturně denudačního hřebene. V nejvyšší části vystupuje skalní věž typu tor připomínající svým tvarem hlavu koně.[6] Převážná část chráněného území leží na východním úbočí Koníčku.[7]

geomorfologickém členění Česka přírodní rezervace leží v Brdské vrchovině, konkrétně v podcelku Brdy a okrsku Třemošenská vrchovina. Odvodňuje ji Ohrazenický potok, který je levostranným přítokem Litavky, a patří tedy k povodí Berounky.[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT5,[8] pro kterou jsou typické teploty −4 až −5 °C v lednu a 16 až 17 °C v červenci. Celkový roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů. Letních dnů bývá třicet až čtyřicet, zatímco mrazových dnů 130–140. Sníh zde leží šedesát až sto dnů v roce.[9]

Paleontologie

Ve výchozech jineckého souvrství se v šedozelených břidlicích a prachovcích hojně vyskytují fosilie trilobitů druhu Ellipsocephalus hoffi. Kromě nich byly nalezeny fosilizované stopy vzájemných interakcí živočichů a někteří z nejstarších zástupců skupiny graptoloidů. V sedimentech jsou patrné nepravidelné sítě tunelů, které dokládají činnost prvohorní fauny žijící pod povrchem dna.[10]

Flóra

Většinu chráněného území porůstají květnaté a acidofilní bučiny, v jejichž podrostu převažuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Místy se vyskytují náročnější druhy, jako je ostřice lesní (Carex sylvatica), žindava evropská (Sanicula europaea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kopytník evropský (Asarum europaeum) a vzácněji také lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Na vlhčím úpatí svahu se nachází prameništěostřicemi a řeřišnicí hořkou (Cardamine amara).[5] Ze zranitelných hub se v bučině vzácně objevuje běločehratka hořká (Leucopaxillus gentianeus).[11]

Okolí vrcholu a prudké svahy jihovýchodně od něj pokrývá suťový les s převažujícím bukem, který doplňují javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a vtroušeně jedle bělokorá (Abies alba).[5] Jedle zde přirozeně zmlazuje, ale jejímu odrůstání brání okus zvěří.[12] V keřovém patře zde řídce roste bez černý (Sambucus nigra), bez červený (Sambucus racemosa) a meruzalka (Ribes). Z bylin se hojně vyskytují kakost smrdutý (Geranium robertianum), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum) nebo vzácněji kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia).[5]

Fauna

Přírodní rezervace není zoologicky významná. Větší význam má pouze z hlediska výskytu ptáků, z nichž zde žijí datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a puštík obecný (Strix aluco). Ojediněle byl zaznamenán také strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek malý (Ficedula parva), skřivan lesní (Lullula arborea) a v okolí skalek čáp černý (Ciconia nigra).[13]

Území neumožňuje rozmnožování obojživelníků, ale představuje pro ně vhodnou zimovací lokalitu a potravní zdroj. Žije zde ropucha obecná (Bufo bufo) a čolek horský (Ichthyosaura alpestris). Z plazů se vyskytuje ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Ze vzácnějších savců lokalitu navštěvují veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes) a jezevec lesní (Meles meles). Běžné drobné savce zastupuje myšice lesní (Apodemus flavicollis) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus).[13]

Podle odchytů u nedalekého Mlýnského rybníka (na jihovýchodním úpatí Koníčku) v rezervaci pravděpodobně žijí různé druhy netopýrů jako je netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) ad.[10]

Odkazy

Reference

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2022-07-04]
  2. Plán péče o přírodní rezervaci Koníček na období 2021–2029 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2014-12-18 [cit. 2022-07-01]. S. 10. Dále jen Plán péče (2021–2029). Dostupné online. 
  3. Plán péče (2021–2029), s. 11.
  4. a b Koníček [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  5. a b c d Plán péče (2021–2029), s. 4.
  6. Plán péče (2021–2029), s. 6.
  7. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  8. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  9. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  10. a b Plán péče (2021–2029), s. 8.
  11. Plán péče (2021–2029), s. 9.
  12. Plán péče (2021–2029), s. 10.
  13. a b Plán péče (2021–2029), s. 7.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Koníček.JPG
Skála Koníček, která dala jméno vrchu (667 m) na Jineckých Hřebenech.