Koněpruské jeskyně
| Koněpruské jeskyně | |
|---|---|
 Nasvětlená prohlídková trasa | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Koněprusy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′54,46″ s. š., 14°4′2,42″ v. d. |
| Délka | 2050 m[1] |
| Datum objevu | 1950 |
| Geologie | patrový jeskynní systém v devonských vápencích |
| Datum zpřístupnění | 1959 |
| Počet vstupů | 1 |
| Přístup | od Koněprus po silnici, placené parkoviště u jeskyní |
| Otevírací doba | 1. 4. – 30. 11. |
| Zpřístupněná délka | 620 m[1] |
| Osvětlení | ano |
| Vyhledávané objekty | Varhany Koněpruské růžice Penězokazecká dílna |
| Památkový status | kulturní památka ČR |
| Kód památky | 18364/2-425 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Koněpruské jeskyně | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun a asi 4 km jihovýchodně od města Králův Dvůr. Jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[2]
Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959.
Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál.
V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 45 000 let.[3] Někdy v letech 1469 – 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince.
Vchod do jeskyní se nachází asi 50 m nade dnem bývalého Houbova lomu a vstupuje se jím do středního patra jeskyní. Po vstupu se prochází Spallanzaniho jeskyní, jeskyní u Varhan, kde stalaktity vydávají různé tóny a Kuklovým dómem. Návštěvníci projdou kolem Letošníkovy propasti (byla tak pojmenována po Vlastimilu Letošníkovi, který se v ní během výzkumů po objevu jeskyně zřítil z výšky 12 metrů a zlomil si nohu) hluboké 27 m, navštíví Staré chodby a dojdou do Proškova dómu, který je nejkrásnější jeskynní prostorou se sintrovým jezírkem a Koněpruskými růžicemi. Dále následuje Pustý dóm s kopiemi některých kosterních nálezů zvířat a několika kosterních pozůstatků pravěké ženy a Petrův dóm se vstupem do Petrbokovy jeskyně pojmenované po speleologovi J. Petrbokovi. Právě v Petrbokově jeskyni byla v únoru 2007 objevena nová jeskyně, v níž byly navíc objeveny kosterní pozůstatky jeskynního medvěda, starého 800 tisíc let. Prohlídka končí stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní - Mincovny, odkud se vychází ven.
Koněpruské jeskyně mají mimořádný význam pro poznání geologického vývoje středních Čech v období čtvrtohor.
Koněpruské jeskyně provozuje Správa jeskyní České republiky, jsou přístupné od 1. dubna do 31. října. Délka prohlídkové trasy je 620 metrů. Některé jeskynní prostory jsou velké, proto se vstupu nemusí obávat ani lidé trpící klaustrofobií (pozor však na poměrně úzké spojovací chodby, tunely a štoly mezi některými prostorami). V jeskyni je velký počet schodů (celkem 530, včetně točitého schodiště s více než 80 schody), vstup se proto nedoporučuje lidem ve špatném zdravotním stavu.[4] Dále se vstup nedoporučuje dětem do 3 let věku.
Reference
- ↑ a b Koněpruské jeskyně: Charakteristika [online]. Správa jeskyní České republiky [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-24]. Identifikátor záznamu 129069 : Koněpruské jeskyně, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kay Prüfer et al. A genome sequence from a modern human skull over 45,000 years old from Zlatý kůň in Czechia, 07 April 2021
- ↑ ŠIMKOVÁ, Romana. Koněpruské jeskyně pořádají prohlídky s baterkou. Berounský deník. 2017-08-25. Dostupné online [cit. 2018-08-23].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koněpruské jeskyně na Wikimedia Commons - Koněpruské jeskyně - oficiální stránky - Správa jeskyní České republiky
- Koněpruské jeskyně na Facebooku
- Český rozhlas 7
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Sign of cave to use in map's legend
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Lomová stěna se vchodem do Koněpruských jeskyní.
(c)
Rekonstrukce středověké penězokazecké dílny v Koněpruských jeskyních, Český Kras.
Autor: Filip Rožánek, Licence: CC BY-SA 3.0
Nasvícená prohlídková trasa v Koněpruských jeskyních.