Kondenzační jádro
Kondenzační jádra jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k přechodu vody z fáze plynné do fáze kapalné.
Pro kondenzaci vody ve vzduchu sice nejsou nezbytné, nicméně kdyby těchto kondenzačních jader nebylo, kondenzovala by voda až při přesycení až o několik stovek procent větším nežli je díky nim běžné, tedy kolem 100 % relativní vlhkosti.
Nejvýznamnějšími kondenzačními jádry jsou kapičky mořské vody, které se uvolňují z moří a oceánů. Proto také oděvy napuštěné solí snadno vlhnou. Přidáváním velice účinných kondenzačních jader můžeme například rozpouštět mlhu na letištích.
Dělení kondenzačních jader
Kondenzační jádra jsou dělena podle velikosti, skupenství a chemických vlastností, elektrické povahy, fyzikálně-chemických vlastností a podle původu.
Podle velikosti:
- jádra Aitkenova r < 10−7 m
- jádra velká 10−7 m < r < 10−6 m
- jádra obří r > 10−6 m
Což je okolo 10−4 mm.
Podle skupenství:
- jádra kapalná
- jádra pevná
Podle chemických vlastností:
- nesmáčitelná – hygrofobní
- smáčitelná – hygroskopická
- nerozpustitelná
- rozpustná
- roztoky solí
- roztoky kyselin
Podle elektrické povahy:
- nabitá
- neutrální
Podle fyzikálně-chemických vlastností:
- přechodná
- trvalá
Podle původu:
- přirozené
- bakteriální[1]
- mořské – mořská sůl, metabolické produkty fytoplanktonu
- prachové
- vulkanické
- antropogenní
- kouřové
Reference
- ↑ http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/bakterie-formuji-mraky-a-spousti-dest-652/ – Bakterie formují mraky a spouští déšť
Literatura
- PODZIMEK, Josef. Fysika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha : ČSAV, 1959. 440 s.
- SOBÍŠEK, Bořivoj a kol. Meteorologický slovník terminologický. 1. vyd. Praha : MŽP, 1993. 594 s.