Konec básníků v Čechách

Konec básníků v Čechách
Země původuČeskoČesko Česko
Jazykčeština
Délka115 minut
Žánrfilmová komedie
Námět a scénářLadislav Pecháček,
Dušan Klein
RežieDušan Klein
Obsazení a filmový štáb
Hlavní rolePavel Kříž,
David Matásek,
Tereza Brodská
Míla Myslíková
ProdukceDaniela Stašková
HudbaZdeněk Rytíř
KameraJosef Vaniš
StřihJiří Brožek
Výroba a distribuce
Premiéra22. července 1993, Česko
DistribuceHeureka Production
Předchozí a následující díl
Jak básníkům chutná životJak básníci neztrácejí naději
Konec básníků v Čechách na FPČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konec básníků v Čechách je česká filmová komedie z roku 1993 a čtvrtý díl básnické hexalogie režiséra Dušana Kleina na námět Ladislava Pecháčka. Původně byl míněn jako díl poslední, po deseti letech však vzniklo další pokračování. Hlavní role hrají Pavel Kříž, David Matásek, Tereza Brodská a Míla Myslíková.

Tématem dílu jsou turbulentní společenské změny po sametové revoluci a Štěpánova neschopnost přizpůsobit se novým dravým poměrům raného kapitalismu. Film je ovšem kritikou i diváky hodnocen podstatně hůře než předešlé tři díly, je mu vytýkána žánrová roztříštěnost, uspěchanost produkce nebo přílišná schematičnost.

Děj

Děj filmu se odehrává po sametové revoluci, kdy se všichni vyrovnávají s novými poměry a různou měrou se chápou svobodných příležitostí. Kendy (David Matásek), který nyní pracuje jako reportér a reklamní režisér, natočí se Štěpánem (Pavel Kříž) rozhovor, kvůli kterému (resp. své přílišné upřímnosti) je Štěpán vyhozen z nemocnice. Vrací se zpět do rodného Hradiště, kde se také vše mění. Maminka (Míla Myslíková) pracuje stále jako švadlena, chodí ovšem do obnoveného Sokola a snaží se svému rozvedenému, nezaměstnanému a rozčarovanému synovi dohodit nějaké zaměstnání i partnerku.

Štěpán prochází nabídkou práce v soukromé klinice nebo jako ředitele polikliniky, vždy je ale znechucen nemorálností, kterou by jeho post vyžadoval. Seznámí se s citlivou a zásadovou lékárnicí Ute (Tereza Brodská), která nemá ráda dotyky na uších („Na ucho ne!“). Nakonec Štěpán odchází pracovat do kláštera, ve kterém se řádové sestry starají o mentálně postižené děti.

Obsazení

Pavel Kř힊těpán Šafránek
David MatásekKendy
Tereza BrodskáUte
Míla Myslíkovámaminka
Jana HlaváčováTonička
Josef Somrprofesor Ječmen
Lenka KořínkováVránová
Eva VejmělkováPíšťalka
Adriana TarábkováJeskyňka
Barbora ŠtěpánováBedřiška
Pavel ZedníčekPísařík
Oldřich NavrátilNádeníček
Josef Větrovecředitel
Tomáš TöpferSahulák
Jaroslava Obermaierovámadam
Ondřej VetchýKarabec
Marek Vašutlékař
Antonín Procházkaředitel nemocnice
Stanislav ZindulkaLorenc
Miroslav TáborskýHanousek
Hana Ševčíkovásestra v ústavu
Stanislava Bartošovápacientka
Markéta Hrubešovásekretářka

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“