Konfliktní linie

Konfliktní neboli štěpné linie (anglicky: cleavages) je politologická teorie založená na historicko-sociologickém přístupu, jejíž základní myšlenka je, že podoba stranického systému, vychází z určité konstelace konfliktů vzniklých dlouhodobými historickými procesy uvnitř společnosti, které vytvářely vazby mezi různými segmenty voličů a politickými stranami, reprezentující jejich partikulární zájmy.^[1]

Seymour Martin Lipset, americký sociolog a politolog, a Stein Rokkan, norský sociolog a politolog, byli prvními, kdo ve své studii "Cleavage Structures, Party Systems, and Voter Alignments",  vydané roku 1967 popsali tento jev konfliktních linií a jeho důsledky.^[2] Navázali tak na řadu významných sociologů zabývajících se tzv. sociologií konfliktu, mezi nimi např.: Georg Simmel (1858-1931), George Herbert Mead (1863-1931) nebo Karl Marx (1818-1883).^[3]

Vznik konfliktních linií

Konfliktní linie se vytváří především soupeřením nebo spoluprací stran ve stranickém systému ohledně dlouhodobých témat.^[2]

Primární myšlenka Lipseta a Rokkana říká, že podoba dnešních stranických systémů západoevropských zemí je výsledkem dlouhodobých historických společenských procesů.^[2]Politické strany a politické systémy vznikly vytvářením spojení mezi skupinami voličů a politickými stranami hájícími jejich zájmy.^[2]

Lipset a Rokkan tvrdí, že oddělené společenské skupiny a tedy i čtyři konfliktní linie se zformovaly jako následek dvou revolucí, a to národní a industriální, projevující se ve dvou dimenzích, teritoriální a funkcionální:^[4]

Čtyři konfliktní linie

Centrum-periferie

Jedná se o konflikt mezi dominantní kulturou centra a odlišnou kulturou skupin žijících na periferiích – mezi jejich rozdíly v ekonomické, sociální, kulturní a politické vyspělosti.^[1] Vede ke vzniku regionálních nebo etnických stran.^[5]

Město-venkov

V tomto případě jde o konflikt mezi ekonomickými zájmy zemědělského venkova a průmyslovými městy. Zvětšil se s nástupem průmyslové revoluce, kde feudalismus, který bránil zájmy bohatého venkova, začal být nahrazován volným trhem.^[6] Podněcuje vznik agrárních stran.^[5]

Církev-stát

Konflikt tkví mezi vztahy a rozdíly plynoucími z náboženské orientace, z postavení církve/církví ve společnosti a vztahem její/jejich moci s mocí světskou. Vedl k rozporu při reformaci Evropy mezi katolíky a “reformovanými” křesťany. Náboženský rozpor se promítl do dnešního vztahu mezi církví a státem.^[1][7]

Vlastníci-pracující

Konflikt vzniká mezi zájmy různých ekonomických tříd. V marxistickém pojetí mezi nemajetným proletariátem a buržoazií, která vlastní výrobní prostředky a přivlastňuje si zisk. Nemarxistické pojetí vidí konflikt mezi zájmy vysoce placených zaměstnanců, manažerů či podnikatelů a zájmy osob s nižším příjmem, nezaměstnaných a dělníků.^[6][8]

Jeho následkem je vznik sociálně demokratických stran. Tato linie dosáhla největšího významu, jelikož homogenizovala západoevropské stranické systémy. Vzniklé strany také přicházely do konfliktů s vládnoucí konzervativní či liberální elitou a staly se tak silnou opozicí.^[5]

Koncept konfliktních linií byl velmi diskutovaným tématem a později jej rozvíjeli i směrem teoretickým . Ronald Inglehart začal v roce 1990 používat pojmy postmateriální hodnoty a postmateriální politika jako případnou novou konfliktní linii, která vznikala zejména kvůli rostoucímu významu nových sociálních hnutí a politických stran (charakteristicky strany zelených). Dnes již pozorujeme, že pouze doplnila povahu stranicko-politických soupeření.^[5]

Reference

Literatura

použitá

• ČERVENKA, Jan. Současný stranický systém z perspektivy konfliktních linií.. In: KUNŠTÁT, Daniel. České veřejné mínění : výzkum a teoretické souvislosti. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2006. ISBN 80-7330-081-8. (česky)
• KOPEČEK, Lubomír; HLOUŠEK, Vít; ŠEDO, Jakub. Politické systémy. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011. ISBN 978-80-87474-23-5.
• BÍLÝ, Jiří. Základy společenských věd. 1. vyd. Praha: Eurolex, 2005. ISBN 80-86861-24-4.
• HLOUŠEK, Vít. Koncept konfliktních linií a problematika evropské integrace. Sociologický časopis. 2007, roč. 43, čís. 2, s. 364. ISSN 0038-0288. Podle LIPSET, Seymour Martin; ROKKAN, Stein. Cleavage Structures, Party Systems, and Voter Alignments. In: LIPSET, Seymour Martin; ROKKAN, Stein. Party Systems and Voter Alignments: Cross-National Perspective. New York: Free Press, 1967. S. 1-64. (anglicky)

doporučená

• HLOUŠEK, Vít. Konflikt versus konsensus - Konfliktní linie, stranické systémy a politické strany v Rakousku 1860-2006. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita - Mezinárodní politologický ústav, 2008. ISBN 978-80-210-4484-5.
• ŠUBRT, Jiří a kol. Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1486-1
• Sociologické školy, směry, paradigmata. Příprava vydání Miloslav Petrusek, Alena Miltová, Alena Vodáková. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. (Sociologické pojmosloví; sv. 4). ISBN 80-8585-081-8.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu konfliktní linie na Wikimedia Commons
• HLOUŠEK, Vít. Koncept konfliktních linií ve střední a jihovýchodní Evropě - tři roviny analýzy [online]. Středoevropské politické studie, 2002 [cit. 2010-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. 
• https://ethz.ch/content/dam/ethz/special-interest/gess/cis/cis-dam/CIS_DAM_2015/WorkingPapers/Living_Reviews_Democracy/Bornschier.pdf