Kongenitální adrenální hyperplázie

Kongenitální adrenální hyperplázie (CAH, dříve adrenogenitální syndrom) je porucha vývoje pohlaví ang. Disorser of Sexual development/DSD, je skupina autozomálně recesivně dědičných chorob tvorby steroidních hormonů v nadledvinách, jejichž příčinou je mutace pro některý z nezbytných enzymů či jejich přidružených proteinů. Enzymatická nefunkčnost vede k chybění některých steroidních hormonůa k nadbytku jiných steroidních hormonů v důsledku nadprodukce hormonu ACTH v hypofýze v důsledku přirozené regulace jejich hladin zpětnou vazbou. Vyskytuje se u osob 46,XX od dětství a způsobuje jim mimo jiné virilizaci. Tito 46,XX pacienti mívají normální a normálně funkční dělohu, a vaječníky, ale obojetné vnější sexuální orgány (přibližně 50 % případů), což znamená zvětšení klitorisu a spojení stydkých pysků připomínající šourek, nebo mužské vnější pohlavní orgány.[1] Po případné léčbě jsou to plodné ženy nebo neplodní muži.

Typy kongenitální adrenální hyperplázie[2]

CAH s deficitem 21-hydroxylázy je nejčastjěší forma, autozomálně recesivně děděná varianta, která je způsobena mutacemi genu CYP21A2.[3] Vyskytuje se v 90-95% případů CAH[1][2]. Incidence je přibližně 1:12 500 narozených.[1] Je nejčastější genetickou příčinou DSD s obojetným nejednoznačným genitálem při narození u 46,XX novorozenců.[1][2] Chybění 21-hydroxylázy blokuje normální syntézu mineralokortikoidů a glukokortikoidů. Vede to k přehnané produkci prekurzorů těchto hormonů, které se překlopí do zvýšené produkce androgenů. Dále snížená hladina mineralokortikoidů a glukokortikoidů zpětnovazebnou regulací dále navyšuje tvorbu kortikotropního releasin hormonu z hypotalamu, tím hladinu ACTH (adrenokortikotropní hormon) z hypofyzy a tím dále zvyšuje produkci androgenů. U dívek se vyvine CAH s obojetným či mužským vnějším genitálem, chlapci mají normální mužské vnější gentálie a ve většně případů se na tuto poruchu v útlém dětství nepřijde.[1] Nedostatek kortizolu vyžaduje substituční léčbu u všech klasických forem CAH. U lehčí (prosté-virilizující) formy klasického deficitu 21-hydroxylázy obvykle ztráta soli nepředstavuje problém, zatímco u těžší (solí-vyhazující) formy klasického deficitu 21-hydroxylázy dochází ke ztrátě soli, která může představovat riziko pro novorozence krátce po narození, pokud není léčena mineralokortikoidy i glukokortikoidy.[1][2]

Reference

  1. a b c d e f NUSSBAUM, Robert L.; MCINNES, Roderick R.; WILLARD, Huntington F. Thompson & Thompson genetics in medicine. Eighth edition. vyd. Philadelphia: Elsevier 546 s. ISBN 978-1-4377-0696-3. Kapitola The chromosomal and genomic basisi of disease, s. 101-101. 
  2. a b c d FLÜCK, Christa E.; GÜRAN, Tülay, et al. Ambiguous Genitalia in the Newborn. South Dartmouth (MA): MDText.com, Inc. Dostupné online. PMID: 25905391. 
  3. Entry - #201910 - ADRENAL HYPERPLASIA, CONGENITAL, DUE TO 21-HYDROXYLASE DEFICIENCY - OMIM. omim.org [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online.