Kongresové Polsko

Polské království Królestwo Polskie Царство Польскоe (Carstvo Polskoje) ←  1815–1915  →  → vlajka znak
Hymna Boże, coś Polskę
Motto Z nami Bóg!
Geografie Kongresové Polsko (tmavě zelená) v rámci Ruského impéria (světle zelená) v roce 1815
Hlavní město	Varšava
Rozloha	128 500 km² (roku 1815)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	9 402 253 (roku 1897)
Národnostní složení	Poláci, Židé, Němci, Rusové, Ukrajinci[1]
Jazyky	úředně polština a ruština, dále jidiš, němčina
Náboženství	římskokatolické, řeckokatolické, reformované, luteránské, ruské ortodoxní, polské ortodoxní, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Mateřská země	Ruské impérium Ruské impérium (personální unie, od roku 1832 reálná unie a v roce 1867 včleněno do Poviselského kraje)
Měna	złoty (1815–1841), polský rubl (1841–1915)
Vznik	9. června 1815 – Vídeňský kongres
Zánik	1915 – ztraceno a území získáno Německem v čase první světové války
Státní útvary a území
Předcházející Varšavské knížectví Následující Poviselský kraj Generální gouvernement Varšava

Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem. Hlavním městem byla Varšava a hlavou byl polský král, kterým byl vždy ruský car. Z původně suverénního a autonomního státního útvaru se postupem času přeměnilo Polské království v de facto integrální součást Ruského impéria.

Polské království se rozkládalo na ploše přibližně 128 tisíc kilometrů čtverečních, na které žilo v roce 1816 přibližně 3,3 milionů lidí. Do roku 1910 vzrostl počet obyvatel na přibližně 12 milionů osob. Podle ruského sčítání lidu v roce 1897 tvořili 72% většinu v Polském království Poláci a 13,5 % obyvatel byli Židé.

Polské království bylo vytvořeno (či obnoveno) Vídeňským kongresem (odtud název Kongresovka) v roce 1815 z velké části Varšavského knížectví, z jehož zbylých částí byly utvořeny: „autonomní“ Velkovévodství poznaňské, které bylo připojeno k Prusku, svobodným městem Krakov pod patronátem všech 3 mocností. Tomuto rozdělení se někdy říká „čtvrté dělení Polska“. Zprvu požívalo značnou autonomii (včetně vlastní armády), která však byla podstatným způsobem omezena po porážce protiruského Listopadového povstání v roce 1831.

Polským králem byl v rámci personální unie Polska a Ruska dědičně určen ruský car, kterého polské stavy musely přijmout za krále. Ruský car Alexandr I. Pavlovič se nechal korunovat na polského krále. Personální unie však v ruském podání od začátku nefungovala a stala se z ní unie reálná.

Když car Alexandr I. v roce 1825 zemřel a carem se stal Mikuláš I. Pavlovič, nechal se také korunovat polským králem, ale snažil omezit polskou autonomii. To vedlo v letech 1830–1831 k devět ničivých měsíců trvajícímu tzv. Listopadovému povstání v Polsku, které ale bylo carskými silami v bojích potlačeno.

Polské kongresové království kvůli tomu přišlo o většinu autonomie, postavení suverénního státu a došlo tak de facto ke konci personální unie, která se již stejně proměnila v unii reálnou. Polsko bylo degradováno do postavení obyčejné provincie ruské říše. Jako o posledním polském králi, byť formálním, se dá mluvit o Alexandrovi II. Další ruští carové Alexandr III. a Mikuláš II. již nosili titul polského krále pouze titulárně.

K likvidaci zbytků polské autonomie došlo po porážce protiruského Lednového povstání v roce 1863, kdy bylo Polské království přímo včleněno do Ruského impéria jako Poviselský kraj (Привислянский край). Následovala tvrdá a nesmlouvavá rusifikace^[2]

V roce 1916 na území Polského království vzniklo nové Polské království instalované Německem a Rakousko-Uherskem.

Původně se Polské království dělilo na těchto osm vojvodství:

1. Augustovské vojvodství
2. Kališské vojvodství
3. Krakovské vojvodství (které však nezahrnovalo samotné město Krakov)
4. Lublinské vojvodství (Kongresovka)
5. Mazovské vojvodství (Kongresovka)
6. Plocké vojvodství
7. Podleské vojvodství (Kongresovka)
8. Sandoměřské vojvodství

Vojvodství však byla s postupným omezováním autonomie zrušena a od roku 1867 se Polské království dělilo na tyto gubernie:

1. Varšavská gubernie
2. Kališská gubernie
3. Kelecká gubernie
4. Lomžská gubernie
5. Lublinská gubernie
6. Petrokovská gubernie
7. Plocká gubernie
8. Radomská gubernie
9. Sedlecká gubernie
10. Suvalská gubernie

• DAVIES, Norman. Polsko. Dějiny národa ve středu Evropy. Praha: Prostor, 2003. ISBN 80-7260-083-4. 
• ŽUPANIČ, Jan. Rakousko-Uhersko a polská otázka za první světové války. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1193-7. 

• Polské království
• Dějiny Polska
• Varšavské knížectví
• Poznaňské velkovévodství
• Svobodné město Krakov
• Listopadové povstání
• Lednové povstání

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kongresové Polsko na Wikimedia Commons