Konická vrchovina
| Konická vrchovina | |
|---|---|
 Pohled na východní část města Konice a okolí | |
| Nejvyšší bod | 735 m n. m. (Skalky) |
| Rozloha | 813 km² |
| Nadřazená jednotka | Drahanská vrchovina |
| Sousední jednotky | Bouzovská vrchovina, Prostějovská pahorkatina, Ivanovická brána, Rousínovská brána, Pracká pahorkatina, Moravský kras, Adamovská vrchovina, Malá Haná |
| Podřazené jednotky | Protivanovská plošina, Štěpánovská plošina, Plumlovská sníženina, Zdětínská plošina, Myslejovický hřbet, Bousínský les, Mokerská vrchovina, Jedovnicko-račická sníženina, Kojálská planina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-3C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konická vrchovina je členité území ve východní části Drahanské vrchoviny. Jedná se o její geomorfologický podcelek a nachází se zde nejvyšší vrchol celé Drahanské vrchoviny – Skalky (734,7 m). Vrchovina je geologicky budována jednotvárným souvrstvím mořského spodního karbonu – kulmu; břidlicemi, drobami, v jižní části pak slepenci. Povrch stupňovitě klesá východním směrem od nejvyššího bodu Skalky k Hornomoravskému úvalu. Okraje vrchoviny jsou značně členité a rozřezané hlubokými údolími. V Konické vrchovině pramení řada vodních toků, mezi jinými Sloupský potok a Bílá voda, jejichž soutokem vzniká podzemní říčka Punkva.
Konická vrchovina se dělí na geomorfologické okrsky: Protivanovská plošina, Štěpánovská plošina, Plumlovská sníženina, Zdětínská plošina, Myslejovický hřbet, Bousínský les, Mokerská vrchovina, Jedovnicko-račická sníženina a Kojálská planina.
Fotogalerie
Nejvyšší vrchol - Skalky
Pohled na obec Lhota u Konice
Větrný mlýn v Jednově
Kostel Narození Panny Marie a zámek, Konice
Bělá - meandr na horním toku
Zábrana v údolí mezi Lipovským mlýnem a Malým Hradiskem
Přírodní památka Skřípovský mokřad
Média použitá na této stránce
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
360° panoramatický pohled na obce Protivanov a Buková, okres Prostějov
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Vyšehrad a Cihelnu, Konice, okres Prostějov
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Bělá - meandr na horním toku
.jpg)
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zábrana v údolí mezi Lipovským mlýnem a Malým Hradiskem, okres Prostějov
.jpg)
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Skřípovský mokřad, okres Prostějov
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Lhotu u Konice z cesty od Labutic, okres Prostějov
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalky - vrchol, Buková, okres Prostějov
.jpg)
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Větrný mlýn, Jednov, Suchdol, okres Prostějov