Konipas horský

Konipas horský
Samec ve svatebním šatě
Samice ve svatebním šatě
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	konipasovití (Motacillidae)
Rod	konipas (Motacilla)
Binomické jméno
Motacilla cinerea Tunstall, 1771
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření konipasa horského (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konipas horský (Motacilla cinerea) je malý pěvec z čeledi konipasovitých (Motacillidae).

• M. c. cinerea - konipas horský evropský žije v Evropě po Kavkaz a Írán obývá na východě též Maghreb.
• M. c. patriciae – Azory.
• M. c. cinerea schmitzi – Madeira.
• M. c. canariensis – Kanárské ostrovy.
• M. c. melanope – Asie od pohoří Ural po východní Afghánistán a řeku Amur.
• M. c. robusta - konipas horský asijský obývá Dálný východ od Kamčatky přes Ochotské moře až po Mandžusko a Japonsko.

• Délka těla: 18–19 cm
• Rozpětí křídel: 25–27 cm
• Hmotnost: 15–21 g

Je podstatně štíhlejší než vrabec domácí a velký asi jako konipas bílý, s nápadně dlouhým černým ocasem, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Má žlutou spodní část těla, záda jsou olivově hnědá a šedá. Samec se od samice liší sytě žlutou spodní částí těla a šedou hlavou, ve svatebním šatě mívá navíc černé hrdlo. Samice postrádá sytě žlutou spodní část těla a hlavu má šedozelenou. Mladí ptáci jsou hnědošedí, zespodu až nahnědle žlutí.

Ozývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým, ale tvrdšími. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“.

Je rozšířen ve velké části Eurasie, na atlantských ostrovech a v severní Africe.

Konipas horský se v Česku celoročně vyskytuje v horním a středním toku potoků a rychle tekoucích řek. Severoevropské, východoevropské a západoevropské populace migrují do Afriky, jižní Asie a Papuy Nové Guiney.

V Česku se jedná o hojně rozšířeného pěvce vyskytujícího se na téměř celém území. Místy chybí v nížinách, v horách vystupuje ale velmi vysoko. V letech 2001–2003 v Česku hnízdilo odhadem 20–40 tisíc párů.^[2]

Živí se především hmyzem a jinými bezobratlými, které vyhledává na březích vod.

Hnízdí v puklinách skal, útesů, mostů nebo v dutinách stromů vždy poblíž vody. V Česku hnízdí od dubna do srpna a ročně klade 2 snůšky obsahující 4–6 bílých, hustě krémově skvrnitých vajec o velikosti 19×14 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 12–14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–13 dnech života. Konipas horský mnohdy pečuje o mláďata kukaček.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Grey Wagtail na anglické Wikipedii a Pliszka górska na polské Wikipedii.

• ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001–2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu konipas horský na Wikimedia Commons
• Galerie konipas horský na Wikimedia Commons
• Taxon Motacilla cinerea ve Wikidruzích
• Slovníkové heslo konipas horský ve Wikislovníku
• BioLib.cz – Motacilla cinerea (konipas horský) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
• Obrázky konipase horského
• Více o konipasovi horském