Konopiště (Benešov)

Konopiště
Zámek Konopiště – pohled od Konopišťského rybníka
Zámek Konopiště – pohled od Konopišťského rybníka
Lokalita
Charakterosada
ObecBenešov
OkresBenešov
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel54 (2021)[1]
Katastrální územíBenešov u Prahy (40,24 km²)
PSČ256 01
Počet domů20 (2021)[2]
Konopiště
Další údaje
Webwww.zamek-konopiste.cz/cs
Kód části obce2305
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konopiště je vesnice, bývalá obec, místní část města Benešov ve Středočeském kraji. Název nese podle zámku Konopiště, který je zde nejvýznamnější stavbou. Konopiště leží asi 2 km na západ od centra města, při silnici III/10614 vedoucí z Benešova směrem do Václavic, v okolí hráze Konopišťského rybníka na Konopišťském potoce, a spadá do katastrálního území Benešov u Prahy. Před druhou světovou válkou patřily k obci Konopiště i vesnice Pomněnice, Chlístov, Žabovřesky a Zbožnice, ležící severně od konopišťské obory.

Historie

Za druhé světové války se území obce Konopiště stalo součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli vystěhovat. Obec byla v harmonogramu vysidlování rozdělena do dvou zón: vesnice Chlístov, Zbožnice a Žabovřesky byly s II. zónou vyklizeny k 1. dubnu 1943, Konopiště a Pomněnice s III. zónou k 31. prosinci 1943.[3]

Vesnice Konopiště a Pomněnice byly v roce 1961 připojeny k městu Benešov, Chlístov se stal samostatnou obcí, jejíž částí se staly i Žabovřesky, Zbožnice se stala částí obce Václavice.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel3384043911741151231491471478210885516354
Počet domů272623121315151616141720132320

Budovy

Čp. 1 má vlastní budova konopišťského zámku. Další budovy se nacházejí severně od zámku, pod hrází Konopišťského rybníka při pravém břehu Konopišťském potoce: čp. 3, 4 a 5 v okolí parkoviště a rybníčku přímo pod hrází, o sto metrů dále je pak restaurace Stará Myslivna (čp. 2) s dalšími budovami (čp. 14, 15, 16, 17, 19). Za mostem silnice III/10614 se na levém břehu potoka nachází dům čp. 30 (pension Konopiště, muzeum motocyklů) a čp. 22 (restaurace a hotel Nová Myslivna). Proti nim se na pravém břehu potoka nachází velké parkoviště. Jižně od zámku se v Růžové zahradě nachází dům čp. 8. Na jižním břehu Konopištského rybníka je přírodní divadlo. Na severním břehu rybníka, poblíž hráze, se kolem silnice III/10614 nacházejí domy čp. 6 a 7.

Severně od rybníka a zámku se nachází mezi levým břehem potoka a vesnicí Žabovřesky konopišťská obora.

Pod hrází Jarkovického rybníka, asi 1 km jihozápadně od zámku, se nachází na levém břehu potoka samota Papírna, která má konopišťská popisná čísla, ale některé mapy a adresáře ji zcela nebo zčásti přiřazují k místní části Chvojen. Zde jsou především sádky společnosti Líšno a. s. (sídlo společnosti je v budově čp. 24)[7], ale i čtyři domky (čp. 28. 27, 25, 26) při západním okraji a budovy čp. 23 a 29 u břehu potoka severně od sádek.

Dům čp. 9 se nachází osamoceně asi 0,7 km jižně od zámku, při severním okraji silnice III/11457, vedoucí od Jarkovického rybníka do Benešova. Další skupina budov se nachází při jižním okraji téže silnice ještě blíže k Benešovu, v blízkosti silnice I/3 – usedlost V Širých nese čp. 10, v bezprostřední blízkosti leží kemp Konopiště s budovou čp. 21 a na jeho druhém konci usedlost čp. 20. Asi 200 metrů severně od této skupiny domů se v lese nachází u stejnojmenného kopce hájovna Šiberna (čp. 11).

Další skupina budov stojí asi 1,2 km severovýchodně od zámku, při silnicích III/10613 a II/106. Zde leží rozsáhlý zemědělský areál bývalého Agropodniku Benešov, dnes Mydlářka a. s., která zde má velký areál pro chov slepic a výrobu vajec.[8] Dvůr Mydlářka v jižní části tohoto areálu patří číslem popisným 253 již k Benešovu, avšak u severní strany drůbežárny se nachází samota U Želetinky s konopišťskými čísly popisnými 12 a 13.

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Líšno a. s., O společnosti Archivováno 29. 1. 2012 na Wayback Machine., Líšno a. s., kontakty
  8. Chov slepic Archivováno 4. 12. 2011 na Wayback Machine., Mydlářka a. s.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com