Konopice dvouklaná
Konopice dvouklaná | |
---|---|
Konopice dvouklaná (Galeopsis bifida) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Podčeleď | Lamioideae |
Rod | konopice (Galeopsis) |
Binomické jméno | |
Galeopsis bifida Boenn., 1824 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Konopice dvouklaná (Galeopsis bifida) je jednoletou, planě rostoucí rostlinou, jeden z asi sedmi původních druhů rodu konopice rostoucích v české přírodě. Rostlina je bez ekonomického významu a pokud roste na polích, bývá považována za nepříjemný plevel.[1][2]
Rozšíření
Původní areál druhu je rozsáhlý, zabírá téměř celou Evropu (až za polární kruh), Kavkaz, ruskou Sibiř i Dálný východ, Střední Asii, Mongolsko, střední a severní Čínu, Korejský poloostrov i Japonsko, jihozápadní Asii i přiléhající sever indického subkontinentu. Jako zavlečený nepůvodní druh je rozšířena i v Severní Americe, v Kanadě a ve Spojených státech amerických.
V České republice je hojnou rostlinou, roste se od nížin až do hor, obvykle v submontánním až montánním stupni. Nejvýše se vyskytuje v subalpínském stupni ve Velké kotlině (1280 m n. m.) v Hrubém Jeseníku a u Výrovky (1360 m) v Krkonoších.[1][2][3]
Ekologie
Roste ve světlých lesích a křovinách, na mýtinách a pasekách, v příkopech i na nejrůznějších skládkách okolo lidských sídel, občas se vyskytuje jako plevel na obdělávaných polích. Nejvíce ji vyhovují často narušovaná a živinami zásobená stanoviště, která mohou být na plném slunci nebo v polostínu, v pásmu od nížin až do hor. Častá je ve světlých lesích, na březích potoků, odvodňovacích kanálů a řek, v příkopech, po okrajích cest i na nejrůznějších skládkách u lidských sídel. Je hojná na místech lidmi pozměňovaných, na kterých ještě nevznikl hustý zapojený travnatý porost a její semena se snáze dostanou do půdy a mohou vzklíčit. Může vyrůstat v půdách písčitých, hlinitých i jílovitých, které jsou kyselé nebo zásadité, nejlépe se ji daří na místech průběžně vlhkých, skromněji roste na dlouhodobě vysýchajících.
Na mráz je bylina choulostivá, při pozdních jarních mrazících již -2 °C zničí nové semenáčky. Květy rozkvétají a následně plody uzrávají a postupně vypadávají směrem od spodu lodyhy vzhůru v období od července do září; lodyha po odplození usychá. Velká část semen na rostlině rostoucí v obilí dozrává těsně před nástupem žní a padají na půdu, bylina tak dostává příležitost v následném roce znovu vyrůst. Ploidie druhu je 2n = 32.[1][2][4][5][6]
Popis
Jednoletá rostlina s přímou čtyřhrannou, slabě rozvětvenou lodyhou vysokou 40 až 60 cm vyrůstající z krátkého, tlustého, hojně rozvětveného kořene. Lodyha je po celé délce hustě štětinatě chlupatá, pod uzlinami je nápadně ztlustlá a porůstá křižmostojnými řapíkatými listy 4 až 10 cm dlouhými a 1 až 5 cm širokými. Jejich jednoduché, vejčitě kopinaté čepele s klínovitou bázi jsou na vrcholu ostře špičaté a po obvodě mají 10 až 15 párů drobných ostrých zoubků, na svrchní straně jsou štětinatě chlupaté a na spodní mají navíc i přisedlé žlutozelené žlázky.
Květy, velké asi 6 mm, jsou uspořádané v osmi až šestnáctikvětých lichopřeslenech, jež vyrůstají na lodyze a postranních větvích ve dvou až osmi patrech nad sebou. U vrcholu lodyhy bývají přesleny k sobě více nahloučené. Bilaterálně symetrické květy jsou přisedlé, pětičetné, pyskaté, oboupohlavné a jejich koruny směřují nahoru nebo ven od rostliny. Listeny jsou o málo menší než listy a směrem vzhůru se zmenšují. Listence, dlouhé asi 5 mm jsou blanité, štětinatě chlupaté, na vrcholu mají černou skvrnu a po odkvětu jsou tuhé a špičaté. Kalich květu je trubkovitý a jeho cípy, stejně dlouhé jako kališní trubka, jsou zakončené ostrým hrotem. Koruna je dvoupyská, jemně chlupatá, bývá dlouhá 1,3 až 1,5 cm, nejčastěji je červenofialová, červená či růžová, vzácně i bílá. Okraj jejího srostlého, dvoudílného horního pysku je okrouhlý s několika drobnými zoubky, střední lalok třídílného dolního pysku je obdélníkový se zúženou bázi, na konci je zřetelně rozeklaný a u báze má dva kuželovité výrůstky. V ústí koruny je žlutá skvrna a střední lalok dolního pysku má fialovou síťovitou kresbu a je po okraji bělavě olemovaný. V květu jsou čtyři dvoumocné tyčinky se světlými prašníky, vnější tyčinky jsou delší než vnitřní. Ze dvou plodolistů srostlý pestík se svrchním semeníkem je rozčleněný do čtyř oddílů a má čnělku s dvouramennou bliznou čnící z květu. Okolo báze semeníku je prstencový val se čtyřmi nestejnými laloky vylučující nektar. Opylení zajišťuje hmyz, nejvíce čmeláci, slétající se pro nektar; k opylení květu postačí vlastní pyl.
Plodem je obvejčitá, asi 3 mm velká tvrdka (schizokarp), vně zaoblená, šedavě hnědá s tmavě hnědými či žlutými skvrnami. Po dozrání se rozpadá na čtyři segmenty, hladká nahnědlá a slabě zploštělá semena (plůdky) velká asi 3 mm.[1][2][4][5][6][7]
Rozmnožování
Konopice dvouklaná se do blízkého okolí šíří prostým vypadáváním semen z mateřské rostliny, na větší vzdálenosti semena roznášejí zvířata v srsti nebo v útrobách, semena bez újmy na klíčivosti snášejí průchod zažívacím ústrojím a vycházejí ven i se základní dávkou hnojiva. Semena ležící na povrchu půdy jsou splavována vodou a rozfoukávána větrem, v okolí silnic i projíždějícími vozidly. Jedna rostlina může vytvořit i tisícovku semen, která nejlépe vzcházejí z povrchu půdy nebo jen z malé hloubky. Hromadně klíčí s příchodem jarního počasí, jednotlivě pak v průběhu prvé poloviny roku. Semena uložená ve větší hloubce jsou schopná zůstat životaschopná i déle než 10 let.[4][8]
Možnost záměny
Tato hojně se vyskytující bylina je pokládána za druh náležející do okruhu konopice polní (Galeopsis tetrahit) agg., s kterou si jsou morfologicky blízké. Konopice polní má okvětní lístky delší, 15 až 23 mm, obvykle bílé a střední lalok dolního pysku má celistvý. Konopice dvouklaná má okvětní lístky dlouhé 13 až 15 mm, obvykle růžové a střední lalok dolního pysku má rozeklaný ve dva nevelké cípy; odtud pochází i druhové jméno „dvouklaná“. Rostou-li společně na stejném stanovišti, obvykle konopice dvouklaná rozkvétá později a kvete déle.[1][2][4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Konopice dvouklaná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.07.2007 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Galeopsis bifida, s. 582.
- ↑ POWO: Galeopsis bifida [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Galeopsis bifida [online]. Native Plant Trust, Framingham, MA, USA [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KLINKENBERG, Brian. Electronic Atlas of the Flora of British Columbia: Galeopsis bifida [online]. University of British Columbia, Vancouver, CA, rev. 2017 [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23. (anglicky)
- ↑ a b LI, Xi-wen; HEDGE, Ian C. Flora of China: Galeopsis bifida [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finland Nature and Species: Galeopsis bifida [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants For a Future: Galeopsis bifida [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu konopice dvouklaná na Wikimedia Commons
- Taxon Galeopsis bifida ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: BerndH, Licence: CC BY-SA 3.0
Galeopsis bifida, Hohenlohe, Deutschland
Galeopsis bifida Boenn.
- Original Caption
- Boenninghausens Hanfnessel, Galeopsis bifida
Autor: gailhampshire from Cradley, Malvern, U.K, Licence: CC BY 2.0
Rhos Fullbrook Reserve, Nr, Aberaeron Wales. SN666628