Konopné textilní vlákno

Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa).^[1]

Historie

Seté konopí pochází pravděpodobně ze střední nebo východní Asie. Nejstarší konopné textilie byly nalezeny v Číně a v Japonsku. Např. z vykopávek v japonském Torihama pocházejí zbytky provazů a plošných textilií ve stáří cca 9 000 let.^[3] Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. l.) byl z konopného vlákna. Obrovský rozkvět nastal v 17. století, kdy se například na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí.

V roce 2021 dosáhly osevní plochy celosvětově cca 79 000 hektarů, hektarové výnosy se zvýšily v posledních 30 letech až na sedminásobek. Celosvětová roční sklizeň v rozsahu cca 300 000 tun vláknového konopí (jak ukazuje následující tabulka) byla dosud dosahována jen v 60. letech 20. století.

V Evropské unii je povolené jen pěstování konopí s nízkým obsahem THC, v Česku do 0,3 % obsahu THC.^[4] Produkce v ČR dosáhla v roce 2021 celkem 60 tun.^[2]

Vlastnosti

Elementární vlákna mají délku 15–30 mm a tloušťku 15–25 µm. Pevnost vlákna, která za sucha dosahuje 40–80 cN/tex, je v průměru vyšší než u lnu a zvyšuje se za mokra až o 20 %. Konopí má ze všech přírodních vláken nejlepší odolnost proti vlivům povětrnosti.^[1]

Cena spřadatelných vláken dosahovala v letech 2010–2012 cca 2,00–2,30 USD/kg, konopná příze stála 6,50–7,00 USD/kg.^[5] Analýzu světového trhu s konopím v roce 2016 dává online např. Global Hemp Market 2016.^[6]

Pěstování

Rostlina může dosáhnout až 3,5 m délky. Výnos surové slámy se pohybuje mezi 5 a 11 t/ha, výrobní náklady na tunu konopné slámy se kalkulují např. v Německu na cca 250 €. Ze slámy se dá získat průměrně 28 % vláken pro textilní a jiné technické účely a 55 % pazdeří (na stavební materiál, slámu pro stáje aj.). Od EU dostávají pěstitelé výpomoc asi 24 €/tunu slámy, pěstování v Evropě je však sotva rentabilní.

Zpracování vláken

Použití konopí na výrobu příze

Konopné příze se vyrábí:

• "klasickým" způsobem (podobně jako lněné příze): rosení/máčení – potěrání – vochlování – předpřádání – dopřádání. Výrobní zařízení jsou několik desítek let stará, náklady jsou podstatně vyšší než např. při zpracování bavlny. Nové technologie rozvolňování (párou, ultrazvukem a další) se zatím nedostaly ze stádia pokusů.^[7]
• z kotonizovaného konopí: Vlákna jsou chemickým procesem přizpůsobena bavlně, nemusí se rosit ani potěrat a zpravidla se bělí. Většinou se spřádají ve směsi s bavlnou nebo s chemickými vlákny stejným postupem jako bavlněná vlákna.

Nákres vpravo znázorňuje schematicky obě výrobní technologie a následující tabulka ukazuje příklad exploatace 1000 kg konopných stonků při zpracování na textilní výrobky „klasickým“ způsobem. (V tabulce není uvedeno, že se při potěrání a vochlování odděluje od dalšího zpracování 610 kg pazdeří a 70 kg různých nečistot). Celkový výsledek 135 kg tkanin a provaznických výrobků odpovídá průměrnému váhovému množství hotových textilií, které se dá získat z konopných stonků.^[8]

Z aktuálních údajů o produkci (2007) se dá odvodit, že jen asi z pětiny konopných vláken se vyrábí příze. V roce 2006 dodávala například Čína 1 000 tun přízí z čistého konopí a 10 000 tun textilií ze směsi konopí s jinými vlákny. V Evropě se uvádí Rumunsko jako jediný výrobce konopných přízí.

Na americkém a evropském (i českém) trhu se však nabízí poměrně široký sortiment ručně pletacích přízí, provazů, lan, tkaných a pletených oděvů i bytových textilií ze směsi konopí s bavlnou, vlnou i elastanem (ponožky). Jen omezený počet výrobků je zhotoven ze 100 % konopí. Použité příze dosahují jemnosti 42 tex.^[9]

Konopná vlákna v technických výrobcích

Velká většina konopných vláken ve světě a v Evropě prakticky celá sklizeň se v současné době zpracovává na součásti nebo příměs různých technických výrobků. V Evropě se například v roce 2006 použilo (patřičně připravených 23 000 tun) konopných vláken z 66 % na speciální papír, 20 % na izolační materiál, 12 % na netkané textilie, 2 % na ostatní výrobky

Způsoby zpracování a použití:

• Rozvolňování konopných stonků se provádí na rozdíl od tradičního způsobu tak, že se materiál předkládá rozvolňovacímu agregátu neurovnaný.^[10] Vlákna jsou více namáhána a krácena, přidává se k nim i koudel a v některých výrobních linkách je zařazeno mykání. Z tuny suroviny se tak získá asi 250 kg „technických“ vláken s obsahem pod 5 % pazdeří. Rozvolněný vlákenný materiál se používá na netkané textilie (plsti, rouna, pojené textilie) a některé druhy celulózy .
• Konopný odpad a podřadná vlákna se rozvolňují na kladivových drtičích. Z drtiče vychází velmi krátká vlákna obsahující do 20 % pazdeří. Používají se k výrobě většiny celulóz. (Např. cigaretový papír obsahuje cca 80 % lněných a 20 % konopných vláken).^[11]

Galerie

• 
  Konopné vlákno 400 x zvětšené
• Sklizeň: Horní část s listím odděleně od vlákenných stonků
• 
  Polotovary a výrobky z konopných vláken (Textilní muzeum v Tilburgu)
• 

  (c) 국립국어원, CC BY-SA 2.0 kr
  Tkanina na korejské tradiční oděvy z konopí sambe
• 
  Sukně z konopné tkaniny (z oděvů čínské menšiny Lisu v Muzeu národností v Jünnanu)
• 
  Zvuková izolace z konopného pazdeří

Odkazy

Reference

Literatura

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 138–144

Související články

• Len
• Koudel
• Příze
• Pazdeří

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu konopné textilní vlákno na Wikimedia Commons