Konrad Seidl

Konrad Seidl
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1879
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1869 – 1878
Stranická příslušnost
ČlenstvíKlub pokroku
(Ústavní strana)
Narození26. listopadu 1824
Chcebuz
Úmrtí23. prosince 1884
Maribor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesevoják a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Konrad Seidl (1824[1] – 23. prosince 1884[1] Maribor[2]) byl rakouský politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil v rakouské armádě, pak se zapojil do politiky. Od roku 1869 do roku 1878 zasedal jako poslanec Štýrského zemského sněmu.[1] Patřil mezi hlavní postavy německého národního hnutí v etnicky převážně slovinském Dolním Štýrsku.[2] Dlouhodobě působil jako starosta domovské obce Kamnica (německy Gams) u Mariboru a byl též předsedou okresního zastupitelstva v Mariboru.[3]

Zemský sněm ho v roce 1870 zvolil i za poslance Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), tehdy ještě volené nepřímo zemskými sněmy. Opětovně ho zemský sněm delegoval do parlamentu roku 1871, za kurii venkovských obcí ve Štýrsku. Uspěl také v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí ve Štýrsku, obvod Maribor, Slovenske Konjice, Slovenj Gradec atd.[4] V roce 1873 se uvádí jako Konrad Seidl, c. k. hejtman a majitel nemovitostí, bytem Kamnica.[5] V roce 1873 zastupoval v parlamentu provládní blok Ústavní strany (centralisticky a provídeňsky orientované), v jehož rámci patřil k mladoliberální (mladoněmecké) skupině.[6][2] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Klubu pokroku.[7] V roce 1875 byl nepřímo zapojen do kauzy svého poslaneckého kolegy a přítele Friedricha Brandstettera, který falšoval směnky a poškozoval své věřitele, přičemž směnky vypisoval právě na jméno Konrada Seidla.[8]

Zemřel v prosinci 1884.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c STERGAR, Rok. Slovenci in vojska, 1867 - 1914: Slovenski odnos do vojaških vprašanj od uvedbe dualizma do začetka 1. svetovne vojne. [s.l.]: [s.n.], 2004. 281 s. Dostupné online. ISBN 961-237-109-1. S. 91. (slovinsky) 
  2. ↑ a b c d Grazer Notizen. Grazer Volksblatt. Prosinec 1884, roč. 17, čís. 299, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ CVIRN, Janez. Zgodovinski časopis, 47, Slovenska politika na Štajerskem ob koncu šestdesetih let 19. stoletija. [s.l.]: Zgodovinsko društvo za Slovenijo, 1993. Dostupné online. (slovinsky) 
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=395&size=45
  6. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  7. ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ Záležitost posl. Brandstettera. Posel z Prahy. Listopad 1875, čís. 283, s. 2. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)