Konská (Třinec)

Konská
Severní brána Třineckých železáren
Severní brána Třineckých železáren
Lokalita
Charakterčást města
ObecTřinec
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 635 (2021)[1]
Katastrální územíKonská (8,43 km²)
PSČ739 61
Počet domů443 (2011)[2]
Konská
Další údaje
Kód části obce171018
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konská (polsky Końska, německy Konskau) je část města Třinec v okrese Frýdek-Místek. Nachází se na západě Třince. V roce 2009 zde bylo evidováno 476 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 1532 obyvatel.[4]

Konská je také název katastrálního území o rozloze 8,43 km2.[5] V katastrálním území Konská leží i Kanada.

Historie

Prvními majiteli obce Konské, která leží 5 kilometrů jihovýchodně od Těšína, byla těšínská knížata. V letech 1570–1657 jí vlastnili Sobkové z Kornic. Jeden z členů tohoto rodu postavil již v 17. století na pravém břehu Olzy menší barokní dvůr s hospodským zázemím. Po Sobcích se majitelé Konské často střídali. V roce 1791 koupil Konskou od hraběte Františka Vlčka z Dobré Zemice baron Jiří II. Bees z Chrostiny, zemský správce a předseda krajského soudu v Těšíně. Se svou ženou, hraběnkou Marii Annou Viplarovou z Ulšic, měl tři syny. Po jeho smrti v roce 1819 se majitelem Konské a Nebor stal prostřední z nich, Karel I.

Původně samostatná obec Konská byla k městu Třinec připojena v roce 1946. V roce 1939 měla obec Konská 3935 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2875, k polské národnosti 645, k české 90 a k německé 305 obyvatel.[6] Stával zde kostel Všech svatých, který byl kvůli rozšiřování Třineckých železáren v roce 1957 zbořen.

Zámek v Konské

Karel I. v Konské hospodařil ještě za otcova života a koncem 30. let 19. století se rozhodl postavit na místě tzv. Úředního domu okázalé sídlo v empírovém stylu. Podobnou iniciativu projevil jeho bratr Jiří III. v Hnojníku, kde ve stejné době vznikl architektonicky velmi podobný objekt. Bratři Beesové zadali projektové práce známému vídeňskému architektovi Josefu Kornhäuslovi.

Nový zámek, jehož hlavní severní fasáda byla orientována k zahradě, se skládal z dvoupatrového centrálního traktu s patrovými přístavbami po stranách. Přízemí tvořil rustikální podstavec rozdělený arkádami. Ten podpíral šest přesně uspořádaných iónských sloupů, které členily fasádu a nesly široce profilovanou římsu, jež se na ose budovy lomila v trojúhelníkový výklenek, pod nímž byly umístěny hodiny. Ve druhém patře se nacházela dvojitá okna a v prvním patře okna s motivem serliany. Symetrii fasády zdůrazňoval sloupový portál nad vchodem do zámku, jenž podpíral balkón. O něco skromnější výzdobu měla jižní jednopatrová fasáda. Zámek byl kryt valbovou střechou, nad níž dominoval  menší ortogonální belveder. Idylický vzhled a polohu zámku nakonec zachytil na svém akvarelu amatérský malíř Emanuel Kratochvíl z Kronbachu.

Konská zůstala v rukou Beesů do roku 1894, kdy ji syn zakladatele zámku Karel II. Prodal Kvídovi a Karolíně Grohmannovým. Zámek s parkem a 9 hektary pozemku nabylo v roce 1913 Rolnické sdružení v Těšíně, které zde v roce 1919 založilo polskou dívčí hospodářskou školu. Ta zde působila až do začátku války.

V roce 1949 byla Matice školská v Konské nucena prodat zámek železárnám v sousedním Třinci. V památkovém objektu byly zřízeny sklady a sociální zařízení pro pracovníky vysokokopecní vsázky. Již o dva roky dříve byl zámek vyňat z registru památkové ochrany. Během poslední opravy v roce 1992 zmizely cenné architektonické prvky z fasád, byla vyměněna okna a boční křídla zvýšená o další patro. Hladká fasáda byla natřena křiklavě růžovou a červenou barvou. Dnes jsou zde umístěny kanceláře a šatny.

Zámek „Sanssouci“

Sanssouci“ je název oblíbeného zámku krále Friedricha II. Velikého v Postupimi u Berlína, kde, jak napovídá samotný název, mohl žít bez starostí a daleko od svých povinností. Tento název se zalíbil také baronům Beesům z Chrostiny, kteří ve vzdálenosti asi 2 km od svého sídla v Konské vystavěli na pravém břehu Olzy menší zámeček. Šlo o pětiosou patrovou stavbu s mělkým vstupním rizalitem na západní straně. Byla kryta mansardovou střechou s menší věžičkou, snad pro zvoničku. Po obou stranách budovy se nacházely dlouhé přízemní stavby hospodářského charakteru, které tak tvořily před i za zámkem vnější ohraničená nádvoří. K přednímu nádvoří vedla široká brána a za celým komplexem se nacházel menší park.

Toto letní sídlo však pánům na Konské dlouho nesloužilo. Železárny, které ve 2. polovině 19. století zaznamenaly výrazný rozvoj, dravě rozšiřovaly svou rozlohu. Proto baron Karel Bees z Chrostiny prodal v roce 1888 část Konské spolu se zámečkem „Sanssouci“ arciknížeti Albrechtu Habsburskému, tehdejšímu majiteli železáren. Byly v něm umístěny kanceláře a byty pro zaměstnance. Zámeček však ztratil svůj charakter letního šlechtického sídla, když v jeho bezprostřední blízkosti začalo vznikat stále více průmyslových objektů. Nakonec bylo „Sanssouci“ v roce 1953, během přestavby sousedních mechanických dílen, rozebráno. Po zámečku zůstal pouze název, kterého se dodnes v železárnách užívá, ale nyní tento francouzský výraz „bez starostí“ zní v souvislosti s průmyslovým prostředím podniku poněkud zvláštně.[7]

Starostové obce

  • Paweł Zabystrzan 1864–1867
  • Jan Gaura 1867–1897
  • Paweł Kaszper 1897–1903, 1909/1910–1915
  • Adam Płoszek 1903–1909/1910, 1915–1920[8]

Významní rodáci

  • Jerzy Gabryś (1840–1906), evangelický duchovní, farář v Jarosławi a v Krakově
  • Jan Kubisz (1848–1929), polský pedagog, básník a národní buditel
  • Józef Buzek (1873–1936), polský politik a statistik
  • Józef Kubisz (1885 - 1940), polský diplomat a konzul v USA
  • Paweł Kubisz (1907–1968) – polský spisovatel a básník a aktivista polské menšiny na Těšinsku
  • Adam Wawrosz (1913–1971) – polský básník, spisovatel a národní aktivista

Pamětihodnosti

  • Památník obětem 2. světové války

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 716, 717, záznam 69-7. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. 
  6. ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 228. 
  7. MAKOWSKI, Mariusz. Mgr.. první. vyd. Český Těšín: Vydavatelství Regio, 2005. 350 s. ISBN 80-239-6051-2. S. 74,76. 
  8. Michael Morys–Twarowski: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864–1918. Studium prozopograficzne. Vol. 2. Kraków 2018.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Konská, TŽ, severní brána.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Třinec, okres Frýdek-Místek, část Konská.