Konská (zámek)

Konská
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbaokolo r. 1652 (barokní)
Přestavbapo r. 1790 (klasicistní), po r. 1946
StavebníkJan Jiří Sobek z Kornic
Další majiteléSobkové z Kornic, Skrbenští z Hříště, Gočálkovští z Gočálkovic, Pačinští z Velké Pačiny, Vlčkové z Dobrozemice, Beesové z Chrostiny, Grohmannové z Gronau
Současný majitelTřinecké železárny
Poloha
AdresaPrůmyslová 717, Konská, Třinec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Konská (zámek)
Konská (zámek), Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalý konský zámek stojí v TřinciKonské, v areálu Třineckých železáren, nad potokem Staviska, nedaleko jeho soutoku s Olší. Po necitlivé přestavbě dnes již zámeckou budovu nepřipomíná.

Historie

První písemná zmínka o obci Konská pochází z roku 1305, kdy ji vlastnil těšínský kníže a sloužila jeho leníkům. Na konci 15. století se dostala do majetku Václava Sobka z Kornic. V té době zde ještě žádné panské sídlo nestálo. Teprve okolo roku 1652 nechal Jan Jiří Sobek v obci postavit menší barokní zámek, jenž měl Sobkům sloužit jako rodové sídlo. V následujících letech docházelo k rychlému střídání majitelů – postupně jej získávají Skrbenští z Hříště, po roce 1679 Jan Dětřich Gočálkovský z Gočálkovic a v roce 1686 Adam Václav Pačinský z Velké Pačiny, který jej odkázal Jindřichu Vilémovi hraběti Vlčkovi z Dobrozemice. V roce 1790 Konskou od Vlčků odkupuje Jiří Bees z Chrostiny. Jiří Bees využil přítomnosti architekta Josefa Kornhäusela v Těšíně a nechal zámek přestavět v duchu klasicismu. V roce 1894 Konskou od Karla Beese odkoupili Grohmannové z Gronau. V roce 1913 Konskou odkoupil polský těšínský zemský spolek a ten okolo roku 1919 do zámeckých prostor umístil dívčí hospodářskou školu. V roce 1946 byla Konská připojena k Třinci, zámek připadl Třineckým železárnám a prošel radikální přestavbou, po které přišel o památkovou ochranu. Dnes jsou v jeho prostorách šatny a kanceláře Třineckých železáren.

Letohrádek Sanssouci

Spolu s přestavbou konského zámku došlo v jižní části obce k výstavbě zámečku či letohrádku Sanssouci, který Beesové využívali k letním pobytům. Za Grohmannů došlo k začlenění letohrádku do areálu třineckých hutí, v jeho okolí postupně vznikly další objekty hutí, ocelárna, mechanické dílny a sklad. Mezi místními se název Sanssouci nikdy neujal a ti mu, podle nedalekého domu Kaszperů (čp. 46), říkali Kaszperovka. V roce 1953 při přestavbě mechanických dílen došlo k jeho zboření.

Literatura

  • J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek-Místek 2006.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic