Constanța

Constanca
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°10′36″ s. š., 28°39′13″ v. d.
Nadmořská výška	25 m n. m.
Stát	Rumunsko
Župa	Constanța
	Constanța
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	124,89 km²
Počet obyvatel	317 832 (2016)
Hustota zalidnění	2 544,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Decebal Făgădău
Oficiální web	www.primaria-constanta.ro
Telefonní předvolba	(+40) 41
PSČ	900xxx
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Constanța (staršími názvy Kustendji, Kustendja, Köstence, Constantza, Tomis, česky Konstanca^[2]) je rumunské město na pobřeží Černého moře a největší rumunský přístav, 205 km východně od Bukurešti. Je správním centrem stejnojmenné župy. V roce 2016 zde žilo 317 832 obyvatel.^[1] Bylo tak pátým největším rumunským městem.

Historie

Constanța byla založena na počest Konstancie, sestry Konstantina Velikého (274–337), římského císaře. Ještě v roce 950 byla známá jako Constantia a byla obehnána hradbami. Nedaleko města se nachází i známý Trajánův val; dochovalo se ale také mnoho starověkých budov přímo ve městě, včetně částí nejdelšího mozaikou zdobeného chodníku na světě. Od 9. století byla součástí Bulharska, ve 14. století ji dobyli Turci. Po připojení Dobrudži k Rumunsku v roce 1878 se stala právě Constanța největším přístavem v Rumunsku. V roce 1896 byl v Konstanci otevřen nový přístav za přítomnosti krále Karola.^[3]

22. října 1916, během První světové války, město obsadila vojska Centrálních mocností (Německo, Bulharsko a Osmanská říše). V období mezi světovými válkami se Constanța stala hlavním obchodním centrem země a přes zdejší přístav procházelo v roce 1930 více než polovina rumunského vývozu. Během druhé světové války bylo Rumunsko na straně Osy Berlín–Řím–Tokio a přístav byl silně poškozen bombardováním Rudou armádou.

V letech 1949–1987 byl prokopán 64 km dlouhý plavební kanál mezi Dunajem a přístavem (Kanál Dunaj – Černé moře). Během Rumunské revoluce v prosinci 1989 bylo ve městě zabito 32 lidí a 116 zraněno.

Charakter města

Ve městě, hlavně tedy na jeho okraji jsou velké loděnice a přístav. 26 km severozápadně od města je od roku 1962 mezinárodní letiště. Kromě antických památek se dochovala pak také jedna mešita a katedrála z 19. století.

Pamětihodnosti

Ortodoxní katedrála sv. Petra a Pavla z let 1883–1885 byla během bombardování za Druhé světové války poničena a v roce 1951 rekonstruována.
Janovský maják (Farul Genovez) vysoký 8 metrů postavili kolem roku 1300 Janované a v letech 1858–1860 přestavěn.
Kasino (Cazinoul), secesní stavba z roku 1910
Římské mozaiky na ploše přes 850 m² ze 4. století
Mešita Karla I. (Marea Moschee din Constanța) postavená v letech 1910–1912 a pojmenovaná po rumunském králi Karlu I.. Jako první železobetonová stavba v Rumunsku byla navržena Georgem Constantinescem. Minaret je vysoký 47 metrů. Stavba byla postavena na místě dřívější mešity Mahmuta II. z roku 1822.

Obyvatelstvo

1900: 13 000
1910: 27 000
1930: 59 000
1950: 80 000
1970: 172 000
1985: 319 000

Partnerská města

Reference

↑ ^a ^b Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky)
↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 44, 109.
↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 131.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Constanța na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města
Mapa

[INSSER2016-1] Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky)

[2] BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 44, 109.

[RAD-131-3] ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 131.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály