Konstantin Nikolajevič Leonťjev

Konstantin Nikolajevič Leonťjev
Narození13.jul. / 25. ledna 1831greg.
Kudinovo
Úmrtí24. listopadu 1891 (ve věku 60 let)
Trojicko-sergijevská lávra
Alma materLékařská fakulta Moskevské univerzity a Imperátorská moskevská univerzita
VlivyNikolaj Jakovlevič Danilevskij
Vliv naNikolaj Berďajev
RodičeNikolay Borisovich Leontyev a Fedos'ia Petrovna Leontʹeva
PříbuzníVladimir Nikolajevič Leonťjev[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Nikolajevič Leonťjev (rusky Константин Николаевич Леонтьев, 13. lednajul./ 25. ledna 1831greg. – 12. listopadujul./ 24. listopadu 1891greg.) byl ruský spisovatel, literární kritik a filozof. Jeho hlavní doménou byla teorie kultury, kritika současnosti a estetické pojetí jsoucna.[2] Nebyl slavjanofil, ovšem na jeho názory lze hledět jako na jeden z projevů degenerace slavjanofilství.[3]

Život

Leonťjev vystudoval medicínu na Moskevské univerzitě. Leonťjev byl v Krymské válce vojenským lékařem, potom provozoval praxi doma na venkově. Po nějakém čase vstoupil do služeb zahraničního úřadu a stal se velvyslancem v různých městech Turecka, kde se obrátil k pravoslaví, vzdal se svého postavení a prožil více než rok na Athosu. Ke konci života se nastěhoval do Optiny Pustyně a přijal tajné postřižení na mnicha. Odjel do Trojicko-sergijevské lávry a tam zemřel.[4][3]

Názory

Díky svému pojetí dějjin bývá Leonťjev řazen k Danilevskému a jeho teorii kulturně-historických typů. Vasilij Zeňkovskij se však domnívá, že k této teorii dospěl bez přímého vlivu Danilevského.[5] Převzal klasifikaci tří stádií organismu Danilevského a aplikoval ji na vývoj společnosti:

  • Stádium prvotní jednoduchosti (v něm se prvky celku teprve rýsují)
  • Stadium vzkvétající složitosti a jednoty (prvky se maximálně individualizují a vytvářejí přísnou hierarchii)
  • Stádium druhotného smíšeného zjednodušení (prvky ztrácejí svou osobitost a celek se rozkládá).

Leonťjev tvrdil, že Západ s jeho buržoazní rovností a zjednodušením sociálních vztahů vstoupil do stadia úpadku, zatímco Rusko čeká etapa vzkvétající složitosti.

Leonťjev žene do extrému dualismus mezi světem, který pomijí, a Kristovým kralovstvím. Pro něho jsou dějiny koneckonců dějinami objevení se Antikrista, smrti, zničení a Bůh se člověku zjevuje pouze proto, aby zachránil jeho duši.[6]

Vliv

Nikolaj Berďajev v předmluvě ke knize O otroctví a svobodě člověka psal, že na formování jeho sociálních názorů měl vliv mj. Konstantin Leonťjev.[7]

České překlady

  • LEONT'JEV, Konstantin Nikolajevič. Pembe: povídka z epirsko-albánského života. Překlad Gabriela Foustková. V Praze: J. Otto, 1903. 84 s. cnb000597631.
  • LEONT'JEV, Konstantin Nikolajevič. Byzantinismus a slovanstvo. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2011. 203 s. ISBN 978-80-7465-005-5.
  • LEONT'JEV, Konstantin Nikolajevič. Vybrané stati. Vydání první. Olomouc: Nakladatelství Centra Aletti Refugium Velehrad-Roma, s.r.o., 2015. 294 stran. ISBN 978-80-7412-213-2.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Nikolajevič Leontiev na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Леонтьев, Владимир Николаевич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIa.
  2. ↑ Nykl 2015, s. 199.
  3. ↑ a b Losskij 2004, s. 116.
  4. ↑ Masaryk 1996, s. 180.
  5. ↑ Nykl 2015, s. 200.
  6. ↑ Špidlík 1996, s. 226.
  7. ↑ N. Berďajev, O otroctví a svobodě člověka : pokus o personalistickou filosofii. Praha : OIKOYMENH, 1997. ISBN 80-86005-50-X

Literatura

Externí odkazy