Kontaktní rohovec

Kontaktní rohovec
Kontaktní rohovec z ložiska Borok v Novosibirsku. Rohovec vznikl v důsledku teplotního působení granitické intruze na pískovce a jílovce
Kontaktní rohovec z ložiska Borok v Novosibirsku. Rohovec vznikl v důsledku teplotního působení granitické intruze na pískovce a jílovce
Zařazenímetamorfované
Hlavní minerálykřemen, plagioklas, ortoklas, biotit, muskovit, cordierit, andalusit, amfibol
Texturagranoblastická
Barvatmavě šedá

Kontaktní rohovec (jiné názvy: rohovcová břidlice, keralit, keratit[1]) je skupina přeměněných hornin, které vznikly v důsledku působení kontaktní metamorfózy na usazené horniny. Kontaktní rohovce jsou horniny rozmanitého minerálního složení a vzhledu. Vyznačují se poměrně velkou houževnatostí[2] a ostrohranným rozpadem, který jim dal i jméno.

Termín rohovec (něm. Hornfels) zavedl pro tento typ hornin v roce 1823 K. von Leonhardt[1]. Název má původ v označení nejvyšších štítů v Alpách, které jsou tvořeny těmito horninami výrazně odolnými vůči erozi.

Minerální složení

Kontaktní rohovce mohou mít variabilní složení. Většinou je základní hmota tvořena silikáty jako jsou křemen, živce (ortoklas, sanidin, albit a jiné) a slídy (hlavně biotit), s výrazným zastoupením aluminosilikátů – epidotu, andaluzitu nebo cordieritu. Ve velkém množství mohou být přítomny i minerály vznikající za vyšších teplotních podmínek jako granát (hlavně grosulár) a hypersten. Pokud byly v původním sedimentu přítomny i karbonáty, bývá přítomen i wollastonit.

Horniny mohou mít celkem zastřetou původní sedimentární strukturu[3] a granoblastickou – všesměrně vyvinutou texturu. V některých případech je však možno sledovat původní sedimentární vrstevnatost, kterou může prostupovat kliváž.

Vznik

Kontaktní rohovce vznikají účinkem kontaktní metamorfózy intruzivních těles, obvykle granitoidů, na usazené horniny, v tzv. kontaktních aureolách. Teplotní účinek bazičtějšího magmatu je sice silnější, svým prostorovým rozsahem však bývají významnější granitoidní intruze.[4] Jde většinou o vysokoteplotní, ale nízkotlakovou metamorfózu. Usazené horniny, z nichž kontaktní rohovce vznikly, mohly mít různé složení od slínů, přes jílovce až po pískovce. Kontaktní rohovce pocházející ze slínovitých až karbonátových hornin mohou být označeny i jako erlany. Kontaktně přeměněné jílovité horniny jsou často označovány jako porcelanity.

Vyčleňuje se několik kontaktně metamorfních facií[4]:

  • facie albit-epidotových rohovců (vnější část kontaktního dvora)
  • facie amfibolických rohovcov (vnitřní nebo střední část kontaktního dvora)
  • facie ortoklas-cordieritových (pyroxenických) rohovců (vnitřní část kontaktního dvora) s teplotami nad 650 °C
  • facie ortoklas-sanidinových a sanidinových rohovců (na styku s gabrem nebo bazaltem) s teplotami nad 800 °C.[5]

Výskyt

Kontaktní rohovce se vyskytují v mnoha pohořích Evropy jako jsou například Harz, Eifel, Smrčiny nebo Vogézy.[3]

V Českém masivu jsou kontaktní rohovce hojné na kontaktech středočeského plutonu s okolními sedimenty, např. u Sedlčan nebo Říčan. Známy jsou i z Železných hor[1].

V Západních Karpatech jsou známy především ze Spišsko-gemerského rudohoří, např. z Veľkého Hnilce[6], kde jsou vázány na gemerické granitoidy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kontaktný rohovec na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ PETRÁNEK, J. Geologická encyklopedie on-line - rohovec [online]. geology.cz [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Jedickeová, L., 2003: Nerosty a horniny. Ottovo nakladatelství - Cesty, Praha, 192 s.
  4. ↑ a b Putiš, M. 2004: Petrografia metamorfovanýh hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 131 s.
  5. ↑ Kornprobst, J., 2003: Metamorphic Rocks and Their Geodynamic Significance. Kluwer Academic Publishers, New York, 204 s.
  6. ↑ Minerály a horniny Slovenska - erlán [online]. mineraly.sk [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hornfels.jpg
A sample of banded hornfels from Borok quarry in Novosibirsk. Hornfels formed by heating of sandstones and siltstones by the Insskoy series of granite intrusions.