Kontinent

Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.

Definice kontinentu neexistuje. Různé vědní obory, příp. kultury definují kontinent různě. Obecně uznávané^[zdroj?] charakteristiky kontinentu jsou:

• z hlediska rozlohy rozsáhlé území;
• pevnina (zemský povrch nepokrytý světovým oceánem);
• geologicky význačné hranice (v úvahu se mohou brát i litosférické desky).

Český Zeměpisný slovníček uvádí: Kontinent, pevnina – rozlehlá a souvislá část souše obklopená světovým oceánem. Kontinenty jsou tvořeny pevninským typem zemské kůry. Někdy rozlišujeme kontinent a světadíl, pak světadílem rozumíme oblast se samostatným historicko-geografickým vývojem (např. světadíl Evropa v rámci kontinentu Eurasie). Kontinentů rozlišujeme pět (Eurasie, Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida), světadílů sedm (Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida).^[1]

K pojmu kontinent uvádí prof. Petránek: „kontinenty – v geologickém smyslu pevniny včetně jejich podmořských okrajových částí sahajících přibližně k dolnímu konci kontinentálního úpatí. Rozsah kontinentů i jejich pozice se v průběhu geologických dob měnily.“^[2]

Dvěma nejčastějšími otázkami jsou, mají-li se Evropa a Asie počítat odděleně, nebo jako Eurasie, a mají-li být Severní a Jižní Amerika považovány za samostatné kontinenty.^[3] Matoucí může být i to, že v souvislosti s Amerikou se používá pojmů Střední Amerika a Latinská Amerika, které sice označují určité části Ameriky, ne však kontinenty.

Zpravidla se rozlišuje maximálně osm kontinentů: Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Oceánie, Zélandie a Evropa (řazeno podle rozlohy). Podle jiného přístupu se považuje za jeden kontinent Amerika, Eurasie, případně Eurafrasie. Podle jiného názoru existují čtyři nebo pět kontinentů (např. OSN).^[zdroj?] Ve vědeckém prostředí se bere v úvahu šest kontinentů.^[zdroj?]

Rozdělení světa na sedm kontinentů se obvykle vyučuje v západní a střední Evropě a v Severní Americe, zatímco rozdělení na šest kontinentů (spojená Eurasie) se vyučuje také v Severní Americe a dále ve východní Evropě a Jižní Americe či v Asii.^[zdroj?]

Kontinenty jsou někdy děleny na subkontinenty, např. kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika; kontinent Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie. Někdy se tak označuje Indie (indický subkontinent^[4]).

Ostrovy jsou zpravidla „přiřazeny“ ke kontinentu, kterému jsou nejblíž. Austrálie a ostrovy v Tichém oceánu jsou někdy souhrnně označovány jako Australasie nebo Oceánie.

Mapa světa podle různého pojetí kontinentu: zeleně kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika × světle zelený kontinent Severní Amerika, tmavě zelený kontinent Jižní Amerika; žlutě Afrika; tmavočerveně kontinent Evropa, hnědočerveně kontinent Asie × odstínem červené barvy Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie; fialově Austrálie, resp. Oceánie; modře Antarktida.

Kontinenty
Mapa světa s barevně odlišenými kontinenty
7 kontinentů	Severní Amerika	Jižní Amerika	Antarktida	Afrika	Evropa	Asie	Austrálie
6 kontinentů	Severní Amerika	Jižní Amerika	Antarktida	Afrika	Eurasie		Austrálie
6 kontinentů	Amerika		Antarktida	Afrika	Evropa	Asie	Austrálie
5 kontinentů	Amerika		Antarktida	Afrika	Eurasie		Austrálie
4 kontinenty	Amerika		Antarktida	Eurafrasie			Austrálie

Kontinenty se mění v čase, např. kvůli deskové tektonice. V geologických časových měřítcích dochází k přirozenému rozdělování a spojování kontinentů přesunem, zlomy a srážkami pevninských litosférických desek. Některé části kontinentů nově vznikají z oceánského dna, některé naopak zanikají subdukcí kontinentálních desek. Za vznik kontinentu patrně mohl původně impakt astronomického tělesa.^[5]

Uvádí se, že minimálně dvakrát byly všechny části pevniny (nebo naprostá většina) spojené do tzv. superkontinentů. S jistou mírou spolehlivosti lze tento vývoj podle geologického záznamu vysledovat až k superkontinentu zvanému Rodinie před cca 800 až 1100 miliony let.^[zdroj?]

Růst kontinentů v čase byl nerovnoměrný. Během posledních 3,7 miliardy let byly kontinenty stejně felzické (felzický je označení světlých minerálů, např. křemene, živců a foidů^[6]) jako dnes, ale jejich růst nebyl kontinuální, byl epizodický. Každých 500 až 700 milionů let – za posledních 3,7 miliardy let – lze identifikovat nejméně šest období kontinentálního růstu.^[7] Před 550 až 600 miliony let došlo také k významnému přiblížení kontinentů vzniklých postupným rozpadem Rodinie a možná i k jejich dočasnému spojení do superkontinentu Pannotie. Zatím posledním superkontinentem, mnohem spolehlivěji doloženým, byla před 200 až 300 miliony let Pangea, z ní rozpadem vznikly Laurasie (dala vznik Severní Americe a velké části Eurasie) a Gondwana (z níž pocházejí Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie).

• Kergueleny Plateau
• Zélandie

Britský geograf Halford Mackinder formuloval v první čtvrtině 20. století geopolitickou a strategickou teorii (tzv. Teorie Heartlandu), podle níž lze svět dělit do tří oblastí: (1) Evropa, Asie a Afrika tvoří tzv. Světový ostrov, (2) zbytek pevninské Evropy, pevninské Asie a severní Afrika tvoří tzv. Vnitřní půlměsíc, (3) Amerika, Austrálie a Japonsko tvoří tzv. Vnější půlměsíc. Mackinderův koncept Heartland považují někteří odborníci za „pravděpodobně nejvýznamnější myšlenku v dějinách geopolitiky“.^[8]

Olympijská vlajka má šest barev. Tvoří ji bílé pozadí a pět protínajících se kruhů uprostřed: modrý kruh, žlutý kruh, černý kruh, zelený kruh, červený kruh. Mezinárodní olympijský výbor uvádí, že žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent. Pět kruhů sice představuje pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou, ale autor olympijské vlajky baron de Coubertin vnímal kruhy a barvy jako dva nezávislé symboly.

Podle ASCS, SSČ a SSJČ je kontinent:

• geograficky: část zemského povrchu vynořená nad hladinou oceánů, souvislá pevnina
• geologicky: celý kontinentální blok
• ve smyslu protikladu k Velké Británii: evropská pevnina.
  

Synonyma: světadíl, zemědíl (archaismus), pevnina, souš.
Přídavné jméno „kontinentální“ má význam „vnitrozemský, -á, -é“ (např. kontinentální podnebí).^[9]

• Atlantida
• Lemurie
• Kumari Kandam
• Mu (ztracený kontinent)

• JOHNSON, Tim E.; KIRKLAND, Christopher L.; LU, Yong-jun et al. Giant impacts and the origin and evolution of continents. Nature. 2022, vol. 608, no. 7922, s. 330–335. Published 10 August 2022. doi https://doi.org/10.1038/s41586-022-04956-y
• PETRÁNEK, Jan et al. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 349 s. ISBN 978-80-7075-901-1.
• STŘÍDA, Miroslav et al. Indický subkontinent: zeměpisné a historické panoráma. Naps. Jan Filipský, Jan Marek, Miloslav Krása, Miroslav Střída a Cyrila Marková. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 517 s. Odborná literatura pro učitele
• VILÍMEK, Vít a kol. Zeměpisný slovníček: příručka pro základní a střední školy. 2., uprav. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1999. 55 s. ISBN 80-86034-38-0.

• Desková tektonika
• Geografie
• Geologie
• Seznam států světa podle kontinentů
• Vývoj kontinentů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kontinent na Wikimedia Commons
• Téma Kontinent ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo kontinent ve Wikislovníku
• MIHULKA, Stanislav. Superpočítač předpovídá: Vznik budoucího superkontinentu začne v Pacifiku. Osel [online]. 02.10.2022 21:10 [cit. 16. 12. 2022]. ISSN 1214-6307. Dostupné z: https://www.osel.cz/12522-superpocitac-predpovida-vznik-budouciho-superkontinentu-zacne-v-pacifiku.html
• MIHULKA, Stanislav. První kontinenty Země se ponořily do hlubin, aby se pak zase objevily. Osel [online]. 22.09.2022 20:27 [cit. 16. 12. 2022]. ISSN 1214-6307. Dostupné z: https://www.osel.cz/12510-prvni-kontinenty-zeme-se-ponorily-do-hlubin-aby-se-pak-zase-objevily.html
• MIHULKA, Stanislav. Pozemské kontinenty možná vznikly při dopadech obrovských meteoritů. Osel [online]. 11.08.2022 17:54 [cit. 16. 12. 2022]. ISSN 1214-6307. Dostupné z: https://www.osel.cz/12445-pozemske-kontinenty-mozna-vznikly-pri-dopadech-obrovskych-meteoritu.html
• MIHULKA, Stanislav. Pod jižní Evropou se skrývá ztracený kontinent velikosti Grónska.Osel [online]. 18.09.2019 02:46 [cit. 16. 12. 2022]. ISSN 1214-6307. Dostupné z: https://www.osel.cz/10774-pod-jizni-evropou-se-skryva-ztraceny-kontinent-velikosti-gronska.html
• MIHULKA, Stanislav. Ztracený svět: Nejstarší kontinenty Země zmizely téměř beze stopy. Osel [online]. 02.07.2019 22:46 [cit. 16. 12. 2022]. ISSN 1214-6307. Dostupné z: https://www.osel.cz/10627-ztraceny-svet-nejstarsi-kontinenty-zeme-zmizely-temer-beze-stopy.html
• MIHULKA, Stanislav. Dávný mikrokontinent Mauricia objeven v Indickém oceánu. Osel [online]. 27.02.2013 14:27 [cit. 16. 12. 2022]. ISSN 1214-6307. Dostupné z: https://www.osel.cz/6749-davny-mikrokontinent-mauricia-objeven-v-indickem-oceanu.html
• MIHULKA, Stanislav. V Atlantiku se otevírá embryonální subdukční zóna. Osel [online]. 18.06.2013 15:47 [cit. 16. 12. 2022]. ISSN 1214-6307. Dostupné z: https://www.osel.cz/6977-v-atlantiku-se-otevira-embryonalni-subdukcni-zona.html
• OTČENÁŠKOVÁ, Martina. Lehký a rychlý indický subkontinent. In: Český rozhlas [online]. 23. září 2010 [cit. 16. 12. 2022]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/lehky-a-rychly-indicky-subkontinent-6653061