Kontinuální lití

(c) Tosaka, CC BY 3.0

Kontinuální lití (též plynulé lití nebo kontinuální/plynulé odlévání, slangově kontilití) je metalurgický proces, kdy se roztavený kov nechává tuhnout do polotovarového bloku nebo desky – bramy – pro následné válcování. Před zavedením kontinuálního lití v 50. letech 20. století se ocel odlévala do stacionárních forem (kokil), kde tuhla v ingoty. Pomocí kontinuálního lití se dosahuje nižších ztrát, vyšší kvality a produktivity a nižších nákladů. Kontinuální lití umožňuje levnou výrobu kovových dílů lepší kvality, díky podstatně nižším nákladům nepřetržité, standardizované výroby a větší kontrole nad celým procesem (pomocí automatizace). Kontinuální lití se nejčastěji využívá u oceli, ale také u hliníku a mědi. Vyšší kvalita je dosažena mj. nižším objemem nežádoucích vměstků u bramy než u ingotu. Při následném válcování pak mají vývalky menší rozptyl mechanických vlastností.

Sir Henry Bessemer, proslulý svým Bessemerovým konvertorem, získal v roce 1857 patent na lití kovu mezi dvěma protichůdně se otáčejícími válci. Základní princip tohoto systému se dodnes používá pro lití ocelových pásů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Continuous casting na anglické Wikipedii.

• Mechanical Engineer's Reference Book, 12th Edition. Edited by E.H. Smith. Published by Elsevier, Amsterdam, 1998.
• T Frederick Walters, Fundamentals of Manufacturing for Engineers. Taylor and Francis, London, 2001
• Section sizes from the Bluescope Steel website and from the AISI's website on continuous casting

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kontinuální lití na Wikimedia Commons
• (anglicky) Continuous Casting of Steel: Basic Principles^{[nedostupný zdroj]}
• (anglicky) Continuous casting section at steeluniversity.org, including fully interactive simulation